Bolest zad: Když člověka trápí, jde o varování, že si něčím ubližujeme

Následky tohoto přístupu vidí ve své praxi každý den. „Když ke mně přijde klient s problémy se zády, hned se ho ptám, co dělá celý den. Většina řekne, že ‚tak normálně‘. Takže je celkem těžké zjistit, jak svoje tělo přetěžuje právě tento konkrétní člověk. Ať už v práci, denními činnostmi, prací na zahrádce, úklidem, nebo koníčky. Když se pak vyptávám do hloubky, zjišťuji, jak nevhodně sedí, jak nevhodně stojí a jak neustále přetěžuje jednu část těla. Ta ho většinou bolí,“ popisuje zkušená fyzioterapeutka.

Bolest jako ochrana

Když záda bolí, signalizuje nám tělo, že je s ním něco špatně. Upozorňuje, že mu ubližujeme, a chce, abychom toho nechali. „Pokud to člověk dlouhodobě ignoruje, bolest se postupně zhoršuje a v těle dochází k různým degenerativním změnám. K tomu se musí připočítat stres, to je ten nejhorší spouštěč všech bolestí v těle. Pokud například pospíchám, abych všechno stihla, abych zvládla práci, rodinu, domácnost a do toho řeším nemocné rodiče a neumím správně zvedat věci ze země, pak to tělo prostě nezvládá a někde se zasekne,“ upozorňuje Eva Prášková.

Abyste zhubli, nepotřebujete počítat kalorie, říká odbornice Margit Slimáková

Mezi nejčastější problémy patří bolesti krční páteře a beder, za které téměř v devadesáti procentech opravdu může stres, špatný postoj nebo nevhodné pracovní návyky, případně nepřiměřená zátěž. „Pokud mám práci, kde jenom sedím a koukám celý den třeba do mikroskopu, pak přijdu domů, odnesu těžkou tašku s nákupem, umyju nádobí s předklonem hlavy a nakonec si čtu knížku s ještě větším předklonem hlavy, tak je jasné, že si tam postupně vybuduji buď výrůstky, artrózu krční páteře, nebo výhřez meziobratlové ploténky. Člověka ani nenapadne, že si to způsobuje sám právě tou neustálou a nevhodnou zátěží jedné části těla,“ podotýká odbornice.

Konec sklapovaček

Špatné držení těla navíc může způsobit řadu dalších nečekaných potíží. „Kromě artrózy jakéhokoli kloubu, bolesti a pálení v zádech to může být i přenesená bolest do jiných částí těla. Třeba od beder vás může bolet břicho nebo třísla, od hrudní páteře můžete mít nepravidelný srdeční rytmus, od krční páteře vás může bolet hlava, šumět v uších nebo vás potrápí migréna.“ Poškozená páteř se někdy projevuje také necitlivostí nebo brněním končetin, kdy už je jasné, že došlo k podráždění nervu, který vychází od páteře. „Je důležité naučit se vnímat svoje tělo a přestat si ubližovat. Lidé jdou bolest rozcvičit, a tím všechno ještě zhorší. Například takový pes, když má zlomenou nohu, tak na ni prostě nešlape. Začne ji zatěžovat postupně a jen takovou silou, která je nezbytná pro opětovné zavápnění kosti. Když je pes unavený, tak spí, nekouká na Netflix jako ti praštění dvounožci,“ podotýká Eva Prášková.

Paradoxně škodlivé jsou i klasické fitness cviky, které zná asi každý z nás. „Už jsem viděla akutní výhřez u sedmnáctiletého chlapce nebo zlomený obratel u jedenáctileté dívky po cvičení sklapovaček. Mezi další nevhodné cviky patří takzvané hmitání a pérování, které si všichni pamatujeme ze školních rozcviček. Tím ve šlachách vznikají mikrotraumata, která se zhojí jizvou, a šlacha už nikdy nebude tak pevná a pružná jako dříve. Vzniká tak prostor pro vytvoření artrózy jako kompenzace na přetížení šlachy nebo může dojít k úrazu, například natržení nebo přetržení nejčastěji achillovky,“ varuje fyzioterapeutka. 

Pozor na škodítka

Na některé zdravotní problémy si člověk může „zadělat“ už jako miminko. Od narození se dítě postupně vyvíjí a zdokonaluje své pohybové dovednosti, které na sebe plynule navazují a každá nová vychází z té předešlé. Pokud dítě neleze a rovnou si stoupne, bude mu to v životě do budoucna chybět. Stejně tak se nedoporučuje dítě posazovat, dokud to samo neumí. V opačném případě vznikne podle Evy Práškové tzv. němé místo odolnosti, které sice není vidět, ale v těle zůstane a přijde se na něj až při nějakém zbytečném úrazu při sportu. „To samé chodítka, hopsadla, houpátka, všechna tato ‚škodítka‘ by člověk měl používat s rozumem. Pokud už houpátko máte, nenechávejte tam dítě příliš dlouho, stačí jen pár minut, než si například odskočíte nebo se vysprchujete.

Tinnitus aneb Vetřelec v hlavě. Stěžovaly si na něj už starověké civilizace

Když dáte dítě nepřipravené na stoj do chodítka, kde ten stoj trénuje špatným způsobem, ničí se mu záda. Vazy na bederní páteři a svaly kyčlí se zapojují úplně jiným tahem a směrem. Následkem toho se vnitřek kosti (trámčina) v bederních obratlích utvoří úplně špatným směrem a ty obratle už nikdy nebudou mít správnou tvrdost a pevnost na delší zátěž ve stoji v budoucnu,“ dodává fyzioterapeutka.

Dětem při vývoji dopřejte volnost a pohyb. Nechte je vyzkoušet různé druhy sportů, cokoli je bude bavit, protože nejhorší pro dětské tělo je neaktivita. Fyzioterapeutka zároveň upozorňuje, aby rodiče nenechali děti sedět v tzv. véčkovém sedu, během něhož se ničí kolenní vazy a oslabuje břicho (dítě sedí na zemi zadečkem mezi patami, kolena jsou vpředu a chodidla vytočená zevně od kolen; při pohledu shora tvoří nohy písmeno W). Čím dál častěji se podle ní u dětí objevují ploché nohy a právě oslabené břicho.

Jak začít s běháním? Nejde o vědu. Pokud se dodrží pravidla, stane se zálibou

„Rodiče za mnou přicházejí, ať jim ukážu nějaké cviky, od ortopeda dostanou vložky do bot, ale ta hlavní příčina je neaktivita dětí – málo chodí. Všude je vozíme, prvně v kočárku, pak na odrážedle, následně do školky a školy autem, ale ty děti potřebují hlavně dostatečný a správný pohyb. Pokud má dítě oslabenou klenbu a valgózní kotníky, pak to určitě nespraví trampolína, spíš mu to ještě zhorší. Tam je vždy nutná návštěva fyzioterapeuta, který naučí nejprve správné zapojení svalů nohou ve stoji a chůzi. Pro zdravé děti je ideální chůze naboso po nerovném povrchu, ne doma na dlažbě,“ uzavírá Eva Prášková. Doporučuje dětem pořídit různé žebříky, prolézačky, navštěvovat herní skupinky, kde jsou bezpečné prvky na rozvoj motoriky.

Skolióza od dětství

Čím dál větší počet dětí a dospívajících se ve svém životě potýká se skoliózou (vychýlení páteře do strany), která je může v dospělosti pěkně potrápit výrůstky nebo výhřezy plotének. Sice se nedá léčit, ale je možné zastavit nebo zmírnit její následky cvičením. Skolióza obvykle vzniká jako následek špatného vývoje v prvním roce života, ale obvykle se na ni přijde až v období rychlého růstu (v 10–12 letech). Také se objevuje po nevhodné zátěži jedné strany nebo po úraze. „Když například po zlomenině nohy dojde k jejímu zkratu, přizpůsobí se i celá páteř a vzniká skolióza,“ říká Eva Prášková a důrazně doporučuje, aby rodiče s dětmi chodili i na preventivní vyšetření k fyzioterapeutovi, protože dětský lékař ne vždy odhalí náznak skoliózy včas.