„Když mému synovi Jiřímu bylo šestnáct let, začal zničehonic trpět bolestmi hlavy. Nikdo, ani on sám, nevěděl, proč by mohl mít takové problémy. Ve škole prospíval dobře, občas chodil na brigádu do kavárny, na nic si nestěžoval kromě těch opakujících se bolestí. Tehdy zároveň přišla pozvánka od jeho lékařky pro děti a dorost, aby přišel na pravidelnou prohlídku," začíná své vyprávění Adéla. 

Začíná to pálením v krku, kýcháním a smrkáním, končí ucpaným nosem. Kdo někdy nebojoval s rýmou?
Rýma neznamená koronavirus. Ulevit od ní lze několika způsoby

Když Jiřímu lékařka změřila krevní tlak, vyšlo najevo, že jeho hodnota je velmi vysoká. Podle lékařky měl okolo 150 na 95, což v jeho věku vůbec nebylo dobré. Adéla si navíc okamžitě vzpomněla, že její otec zemřel na mozkovou příhodu právě kvůli hypertenzi, když udělal několik chyb v užívání léků. Ačkoli sama Adéla byla v pořádku, svou roli mohla sehrát i genetika. 

"Lékařka tehdy pro jistotu udělala ještě další dvě měření, jestli u Jirky nešlo jen o ‚strach z bílého pláště’, ale i při těch byla hodnota alarmující. Lékařka prohlásila, že má přijít další den znovu, že to ještě jednou zkusí. Jak mi doma později řekl, výsledek byl téměř totožný. Musel podstoupit testy, zda nemá nemocné ledviny nebo srdce, které nejčastěji u dětí způsobují hypertenzi," pokračuje Adéla. 

Koronavirus - Ilustrační foto
Konečně. Ministerstvo řeklo, zda roušky musejí mít děti a kojenci

Počty
* Vysoký krevní tlak se vyskytuje u 1-3 % dětí.
* V Česku trpí hypertenzí až 40 % lidí ve věku 25–64 let.
* S vyšším věkem se výskyt vysokého krevního tlaku zvyšuje.

Až o něco později se Jirka přiznal k tomu, že místo na školní obědy chodí do ‚mekáče‘ a dalších fastfoodů, protože mu to prostě chutná víc než to, co se vaří v jídelně. Chodil tam denně, někdy dokonce i odpoledne pro svačinu. Adéla si sice sama všimla, že posledních pár měsíců přibral, ale nepřikládala jsem tomu váhu, však byl ve vývinu. Jenže co ona považovala za pár kilo navíc, byla už začínající obezita. Podle lékařky přesně tohle mohlo mít vliv na rostoucí hodnoty krevního tlaku. Nezdravá strava a nulový pohyb včetně vysedávání u počítače do noci.

"Bylo zřejmé, že ho ty hodnoty vyděsily a začal si sám zjišťovat, co přesně mu to může způsobovat. Později se mi svěřil, že se lekl hlavně toho, jak se vysokému tlaku přezdívá tichý zabiják. Věděl, že musí něco změnit. Jako první začal omezovat nezdravá jídla, dočetl se, jak škodí sodík, který je ve fastfoodových jídlech bohatě zastoupen. Nevynechal je úplně, ale začal alespoň chodit na klasické obědy, a hlavně večeřel saláty, vyžadoval ovoce a pil hodně vody. Dokonce se přihlásil i na tenisové kurzy a k narozeninám si přál raketu, aby nám asi dokázal, že to myslí fakt vážně," dodává Adéla. 

Lukáš Kaloš
Češi dělají jednu velkou chybu, upozorňuje zubař Lukáš Kaloš

Během dvou měsíců klesl Jirkův krevní tlak na 135 na 90, což byl rozhodně krok správným směrem a taky zmizely obtěžující bolesti hlavy. "Stravu nadále upravuje a věří, že na příští kontrole už bude mít krevní tlak ukázkový, tak jsme všichni doma zvědaví, zda se mu to podaří," uzavírá Adéla.

Informace o nemoci 

Až ¾ osob s vysokým krevním tlakem o své nemoci vůbec neví. Rizikové jsou dlouhodobé hodnoty krevního tlaku 140/90 a vyšší (optimální krevní tlak je 120/80). Prvotní příznaky jsou často nejasné. Řadí se mezi ně bolesti hlavy, únava, poruchy soustředění, bušení srdce, tlak na hrudi či návaly horka. Jestliže není hypertenze včas odhalena a léčena, může dojít k poškození orgánů. 

Vysoký krevní tlak, kterým trpí čím dál více lidí, se už řadí mezi civilizační choroby.  Je jednou z hlavních příčin rozvoje srdečního selhávání, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, selhání ledvin, demence a dalších onemocnění. 

Názor odborníka: prof. MUDr. Tomáš Seeman, CSc. (Nemocnice Motol)

Hypertenze je u dětí nejčastěji způsobena nějakým jiným onemocněním (tzv. sekundární hypertenze), zejména onemocněním ledvin (tzv. renální hypertenze), ledvinných tepen (tzv. renovaskulární hypertenze), žláz s vnitřní sekrecí (tzv. endokrinní hypertenze) nebo anomálií srdce a cév. Hypertenze tedy v tomto případě není samostatným onemocněním, ale jen projevem nějakého jiného onemocnění.

Naopak u adolescentů, stejně jako u dospělých, je nejčastější příčinou tzv. primární (neboli esenciální) hypertenze, kdy mají děti všechny orgány zdravé, mají „jen“ zvýšený krevní tlak. Přesné příčina primární hypertenze není známa, na jejím vzniku hrají roli faktory vnitřní - dědičné dispozice a vlivy zevního prostředí, zejména stravovací a pohybové návyky.

Hypertenze se u dětí nejčastěji neprojevuje žádnými obtížemi. To je na ní zrádné. Pokud se obtíže vyskytnou, většinou hypertenze trvá již delší dobu nebo je velmi těžká. Mezi typické obtíže způsobené hypertenzí patří bolesti hlavy, krvácení z nosu, únavu, zvýšené pocení, u malých dětí nechutenství a neprospívání. Protože je hypertenze u dětí nejčastěji bezpříznaková, často se odhalí při preventivní prohlídce u praktického lékaře pro děti a dorost.

Jak předcházet vzniku vysokého tlaku?

Základem je správná životospráva, a to již od dětství. Jídelníček by měl obsahovat zejména zeleninu, ovoce a potraviny s dostatkem vlákniny. Důležité je omezit smažená jídla.
Dávejte si pozor na obsah soli v potravinách – nejvíce je v uzeninách, polotovarech a jídlech z rychlého občerstvení. Při podezření na vyšší krevní tlak vynechejte alkohol a přestaňte kouřit.

Růžena Haliřová, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje
Epidemioložka: Dojde k okamžiku, kdy už nepůjde o jednotlivé případy

Dbejte na udržení ideální tělesné hmotnosti. Obvod pasu u mužů by měl být menší 102 cm, u žen menší než 88 cm. Tuk okolo pasu je rizikový především pro vznik srdečních onemocnění.

Snažte se v životě vyhýbat stresovým situacím, případně je kompenzovat meditací a sportem.

Recept pro zdravíKrémová polévka z červené řepy

Červená řepa je údajně skvělou potravinou, která pomáhá snižovat krevní tlak. Je to díky nitrátům, které jsou v řepě zastoupené ve velkém množství.

Ingredience: 500 g červené řepy, 100 g brambor, 1 cibule, 1 litr zeleninového vývaru, 100 g řapíkatý celer, olej, sůl, pepř, vinný ocet dle chuti, zakysaná smetana na dozdobení

Postup:
Očistěte červenou řepu, brambory i cibuli. Na oleji osmahněte dozlatova nakrájenou cibuli, ke které přidejte nakrájenou řepu i brambory a celer a restujte přibližně 10 minut. Restovanou směs zalijte zeleninovým vývarem a vařte na mírném plamenu přibližně 20 minut, dokud nezměkne řepa i brambory.

Jakmile je zelenina uvařená doměkka, vše rozmixujte tyčovým mixerem na hladký krém, který případně ještě můžete doředit podle vaší požadované hustoty polévky. Dochuťte polévku solí, pepřem a troškou octa. Polévku můžete podávat s kopečkem zakysané smetany.