Kliknutím zvětšíteIKEM vznikl jako specializované centrum pro výzkum a léčbu kardiovaskulárních chorob, transplantace orgánů, diabetologii a léčbu poruch metabolismu pro pacienty z celé ČR. V těchto oblastech se podle ředitele snaží dosáhnout nejlepších výkonů. „Snažíme se do České republiky zavádět nejnovější trendy, co ve světě jsou. Ale vždycky je to v rámci oborů, které děláme,“ řekl ČTK Stiborek. Nemocnice by se v budoucnu chtěla více věnovat angiologii, tedy léčbě nemocí cév, což ale souvisí s činností kardiologického centra IKEM.
Budoucnost vidí ředitel také v zavedení robotických operací, které jsou šetrnější k pacientovi, a tudíž se zkracuje doba rekonvalescence. „Myslíme si, že je to věc, ke které se určitě v příštích letech dostaneme,“ uvedl. Vhodné by byly třeba v případech, kdy se zdravý člověk rozhodne, že někomu daruje svoji ledvinu. Operace dělané robotem mají své místo rovněž v kardiochirurgii.
Aby se mohl IKEM dál rozvíjet a dělat více operací, plánuje v příštím roce začít se stavbou dvou pavilonů G1 a G2 za miliardu korun, v kterých bude moderní urgentní příjem a které umožní rozšíření transplantačního a kardiologického pracoviště. Pavilony navážou na současnou hlavní budovu nemocnice ze severní strany. Na stavbu je vypsaná veřejná zakázka, ředitel doufá, že o jejím výsledku bude jasno na začátku příštího roku.
IKEM sice letos nepatřil k nemocnicím, které by ve velkém pečovaly o nemocné s covidem-19, ale i tak zde během podzimu asi 150 takových měli. Jednalo se o lidi po transplantacích nebo závažných srdečních operacích, kterým se IKEM věnuje. Nemocnice se také snažila ulehčit jiným zdravotnickým zařízením v Česku, která kvůli velkému počtu pacientů s covidem-19 neměla kapacitu na jiné vážné případy. I tak se podle Stiborka podařilo, že nemocnici takřka neklesl počet transplantací, kterých ročně udělá kolem 500.
Koronavirus pomohl rozvoji telemedicíny
Přes mnohá negativa přinesla koronavirová nákaza podle ředitele i pozitivní věc, a to rozvoj telemedicíny, tedy vzdálené péče o pacienty. „Na klinice diabetologie jsme zpracovali produkt, který umožní pacientům se připojovat na dálku. Jsme schopni s pacienty na dálku komunikovat a zajišťovat jim adekvátní léčbu a preskripci,“ řekl ČTK Stiborek. Pokud jsou do systému zapisovány také pacientovy výsledky z různých odběrů, lékaři mohou posoudit jeho stav a na osobní návštěvy do ambulance zvát jen ty, u kterých je to nezbytně nutné.
A v čem je podle ředitele IKEM i po 50 letech unikátní? „IKEM má zvláštní pozitivní mikroklima. Koncentruje tu hodně lidí, kteří jsou práci vrcholně oddáni. Je to pro ně vrchol kariéry pracovat v IKEM, protože je to přístup k nejnovějším informacím, technikám, technologiím a také znalostem,“ dodal ředitel. Jedinečné je také experimentální zázemí, kdy si mohou odborníci nové postupy a operační techniky vyzkoušet na zvířatech, která jsou v nemocnici chována.
IKEM vznikl sloučením šesti do té doby samostatných výzkumných ústavů. Je největším transplantačním centrem v Česku, ročně se zde udělají asi dvě třetiny všech transplantací. Za 50 let existence transplantovali lékaři v IKEM asi 11 200 orgánů, z toho asi 7000 ledvin, 2000 jater, 1240 srdcí, 780 slinivek, přes stovku Langerhansových ostrůvků a desítku děloh a tenkých střev. V nemocnici nyní pracuje 1700 lidí, z toho 300 lékařů a 600 sester. Pro pacienty je k dispozici 315 lůžek, z toho 111 na jednotkách intenzivní péče.
33
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
