Díky pravidelným setkáním s krizovými pracovníky je Janě mnohem lépe. Spolu s dívkou, kterou trápily sebevražedné myšlenky a řezala se na rukách, tu vyhledalo za půl roku pomoc na 40 dětí, mladých lidí a rodičů nejmenších. Že je duševních problémů u dospívajících čím dál víc, varují odborníci z celé země. Vliv na jejich nepohodu měl i covid a dlouhodobá izolace od všeho přirozeného, co do dětského světa patří.

V Trianglu se dětem věnuje celý tým krizových pracovníků. „Někdy na mě padne smutek, cítím napětí, proto se řežu,“ vysvětlovala Jana vedoucí Trianglu Pavle Pejšové s tím, že když se občas ráno probudí, ví už, že celý den bude mít „depku“. Svěřila se, že ji trápí také hádky rodičů.

Příčinou toho, že z člověka vyroste narcista, je velmi konkrétní způsob zacházení s dítětem ze strany rodičů, případně i jiných významných vztahových osob.
Varování pro rodiče. Existují věty, které dělají z dětí manipulátory a sobce

Brání ti něco smát se a klidně spát? Máš pocit, že ničemu a nikomu nerozumíš? Že tvoje trápení nemůže nikdo pochopit? Volej 475 603 390 nebo rovnou přijď do Trianglu, K Chatám 22, Ústí n. L. – Skorotice

„Snažily jsme se spolu porozumět, v jakých situacích se sebepoškozuje, a hledaly jiné ventily napětí,“ popsala P. Pejšová. Jana našla místo, kde její problémy brali vážně, kde jí rozuměli, kde našla povzbuzení. Její psychický stav se zlepšil, agrese vůči vlastnímu tělu je pryč. Bez účasti celé rodiny by Janiny problémy vyřešeny nebyly. Teď už další péči nepotřebují. V ústeckém Trianglu spolupracují i s psychiatry, pokud dítě ohrožují vysoce rizikové sebevražedné pokusy. Některým dětem pomůže jednorázový kontakt, jiným léčebný pobyt s medikací.

Proč Triangl v Ústí vznikl? Při řešení krizových situací ve Spirále se setkávali čím dál víc i s nedospělými, kteří žádali o pomoc. Jana se svými problémy není výjimkou, počet dětí se sebevražednými myšlenkami narůstá v celé ČR. „Vnímáme nárůst klientů, zejména v souvislosti s úzkostnými stavy a sebepoškozováním,“ potvrdili i v píseckém psychologickém centru Arkáda. Dlouhou izolaci považují za problém i jiní odborníci. Covidová opatření u dětí podle nich vedou k úbytku energie či ke strachu z obnovení formálních i neformálních vztahů.

„U dětí se objevuje snížené sebevědomí a sebehodnocení, ztráta zájmu o studium i volnočasové aktivity. Častěji také přicházejí s tématem vyhrocení rodinné situace,“ popsala Petra Dolečková z brněnské organizace Spondea. „Dětem chybí pravidelný režim, kroužky, škola, kamarádi a víkend s rodiči,“ doplňují pracovníci z Arkády.

Vznik ponorky 

V kutnohorském centru krizové intervence Povídej varují, že zvýšené nároky na samostatnost spojené se sociální izolací mohou děti zvládat hůře, než se na první pohled zdá. „Objevuje se uzavírání do sebe až sociální fobie,“ upozornili v Povídej. Podle P. Pejšové z Trianglu mohl lockdown vygradovat problémy, které byly v rodině už déle přítomné.

„Mohla vznikat ponorka mezi rodiči a dětmi,“ uvedla terapeutka z Ústí. Se zavřenými školami obvykle děti přišly o možnost svěřovat se do schránek důvěry i radit se školními psychology. Tam, kde je mají, fungovali obvykle distančně stejně jako učitelé. „Co vím, bylo to naprosto minimálně využívané,“ popsala roudnická psycholožka Johana Elisová s tím, že se tímto způsobem děti bez záruky anonymity nejspíš odborníky netroufaly nebo styděly oslovit.

Imunitu posiluje pohyb i zdravá strava.
Imunitu posiluje strava a pohyb. Ale zapomínáme na důležitou věc, říká lékařka

Děti anonymně volají na non-stop Linku bezpečí. Také její konzultanti v poslední době s malými i dospívajícími klienty často řeší sebevražedné tendence, sebepoškozování a smutek i deprese. V organizaci vyšli vstříc i typickým způsobům komunikace mladých. „Z důvodu rostoucího zájmu o on-line prostředí jsme rozšířili provozní dobu chatu a otevřeli další chatovací místnosti,“ potvrdila ředitelka linky Soňa Petrášková. „Nás odborníky, kteří se věnujeme dětem, teď čeká těžký úkol: vyhodnotit, jak lockdown ovlivnil děti a teenagery, a zajistit po celé ČR dostatek míst, kde najdou pomoc a radu oni i jejich rodiče,“ zmínila P. Pejšová.

Smutné příběhy. S čím chodí mladí do Trianglu

Honza, 17 let. Středoškolák se poslední dobou cítí velmi špatně, doma je nepohoda kvůli konfliktům s otcem. Honzy táta pije denně alkohol, vyvolává hádky s matkou, které většinou končí jeho odchodem. Někdy při odchodu hovořil i o sebevraždě. Honza v tu chvíli cítil velký strach a úzkost, nevěděl, co má dělat.

Tomáš, 6 let.
Chlapec špatně spí, budí se, je plačtivý. Matka pozoruje změnu v jeho chování, je popudlivý, naštvaný, neposlouchá. Chlapci zemřel před pár dny náhle tragicky otec při autonehodě. Tomášovi táta velmi chybí, byli parťáci. Je naštvaný na celý svět, truchlí po ztrátě táty.

Jana, 16 let.
Dívka se sebepoškozuje, uzavírá do sebe, je tichá. „Někdy se odpojím a jsem mimo ve svých myšlenkách. Někdy na mě padne smutek, vnímám napětí, proto se řežu. Zdávají se mi živé sny, někdy mám depku, ráno se probudím a je celý den na nic. Někdy uvažuju o tématu smrti, jaké to je, co je potom,“ popsala.