CO SE V ČLÁNKU DOČTETE:
* Počátky pěstování
* Péče o palmy
* Užitečné miniskleníky
Trachycarpus wagnerianus:
První byl datlovník kanárský
Na nápad pořídit si palmovou zahradu ho přivedl zahrádkář, jehož výpěstek Josef Kirinovič obdivoval vždy, když jel okolo jeho zahrady. Před čtyřmi lety si od něj koupil svou první palmu. Od té doby s úspěchem rozšiřuje svůj tropický ráj.
„Palma, kterou jsem zakoupil, byl datlovník kanárský neboli Phoenix canariensis. No a pak následovala palma konopná neboli Trachycarpus fortunei. Ta snese i mrazy kolem minus sedmnácti stupňů Celsia. A ještě tady mám mexickou vějířovou palmu Washingtonia robusta. Pěstuji také různé juky a třeba cykas,” říká skromně Josef Kirinovič
Tropický ráj a jeho pěstitelské úspěchy si oblíbili nejen jeho příznivci na Facebooku, ale také sousedi, jimž se netradiční zahrada velmi líbí. „Dokonce se mi stalo, že jsem přijel odpoledne z práce a za brankou stála malá palma. Po týdenním pátrání jsem zjistil, že mi ji darovala paní z vedlejší vesnice, protože je taky pěstuje,” vypráví šikovný pěstitel.
Péče o malou džungli
Manželka Josef Kirinoviče je také vášnivou zahradnicí, pěstuje ale klasicky cibuli, řepu, papriky, rajčata či cukety. „Jsme se ženou domluvení. Exotika je moje a všecko ostatní její, takže i plevel pod palmami patří manželce,” směje se Josef Kirinovič, který úspěšně pěstuje také olivovník, banánovník či mandarinku. Jeho zahrada je zkrátka malou džunglí.
close
info
Zdroj: Se svolením Josefa Kirinoviče
zoom_in
Banánovník habešský, červená forma (Ensete ventricosum ''Maurelii'').
Péče o tuto zahradu podle něj není náročná. „Na jaře jim dám Cererit A, potom občas Kristalon Gold, ale jinak existuje hnojivo přímo na palmy. Mám kolegu, který je dokonce vůbec nezalévá, ani nehnojí. A taky mu rostou, sice pomaleji, ale přece,” říká zahradník.
Dodává, že jeho palmy povyrostou asi o deset centimetrů za rok. Nemoci jeho stromy netrápí, jen juky údajně postihuje plíseň.
Nahrává se anketa ...
Miniskleníky jako umění
Zimování tropických stromů je v Čechách opravdovým oříškem. Pan Josef se s tím ale popasoval a pro své miláčky vyrobil kryty z centimetr tlustého polykarbonátu.
„Konstrukci třímetrového krytu jsem dělal z železných jeklů, poté jsem už zvolil hliník. Odlehčená konstrukce krytů je opravdu výhodná, protože je používáme i přes léto, v jednom z nich máme okurky. Velký skleník rozebírám a dávám za dům,” ukazuje Josef Kirinovič téměř umělecké dílo.
Pro odolnější palmy má ještě druhý způsob zimování. Používá topný kabel a netkanou textilii. „Přitápím, až když mráz přesáhne minus deset stupňů Celsia. Do té doby je palma jenom svázáná, pak přes ni hodím pytel z netkané textilie a přitápím,” vysvětluje Josef Kirinovič
A banánovník zazimovává třetím způsobem. „Vykopal jsem jej, ořezal listy, nechal uschnout a hodil do sklepa. První zimu přežil krásně, ale druhou bohužel uhnil, protože mi do sklepa natekla voda. Na jaře stačí banánovník zasadit do země a zalít. Měl by žít,” vysvětluje netradiční český zahradník.
