Zdrsnělou malebnost Sněžné noci dalo Jistebnicko

Režisér Milan Cieslar si pro vznik části televizního snímku Sněžná noc vybral Jistebnicko u Tábora. A ne náhodou. Na farmě Y 
v Cunkově má ustájeného koně a s majitelem Vladimírem Vopravilem se zná.  „S Milanem jsem spolupracoval na třech jeho filmech. Tento se natáčel na podzim 2008 a v zimě 2009," uvedl Vladimír Vopravil. Štáb našel lokace v Jistebnici na zámku, nad Nadějkovem u vesničky Hubov na opuštěném kopečku a potom na cunkovské farmě. „Z naší stáje pochází milostná scéna, kdy hlavní hrdinka zahýbá manželovi se světoběžníkem Rastem," popsal Vopravil.

Ten do filmu zapůjčil šestnáct koní. „Rasta hraje Michal Dlouhý. V těžších jezdeckých situacích ho dubluji. Hraji také kočího nebo kováře," řekl Vladimír Vopravil.

Sázka na Jistebnicko se vyplatila. Ve své recenzi to vyzdvihl kritik Jan Jaroš. „Výtečně zvolené exteriéry, stvrzující zdrsnělou malebnost kraje, jen umocňují příznivý dojem," napsal Jan Jaroš.

Natáčení fotografoval Pavel Petržilka z Milevska. Deník mu tímto děkuje za poskytnutí snímků. „S Milanem Cieslarem jezdím na koni, proto mě občas přizve k focení," řekl Pavel Petržilka. Nedramatičtější scénou, kterou zachytil, je požár statku. Koně letěli ven z hořícího stavení, Rád vzpomíná na podzimní snímky, ty byly velmi romantické," dodal fotograf.

Scénu s požárem má na paměti i Barbora Dvořáková, nevlastní dcera majitele farmy, která dostala miniroličku. „Převlékli mě za kluka ze statku. Dlouhé vlasy mi stočili do ulíznutého drdolu a nasadili mi na něj beranici," řekla na jaře Táborskému deníku.

Stodola, která požáru posloužila, stojí u jistebnického zámku. Filmaři ji doplnili dřevěnými přístavky a ty zapálili. Iluze požáru byla dokonalá, ale objektu stodoly se nic nestalo. „Několik koní se ale příliš vyplašilo příliš a začali zmateně pobíhat po zahradě. Měli jsme co dělat, abychom je chytili a zklidnili," vyprávěla Barbora Dvořáková.

Jeden kůň vyběhl ven s hořící hřívou. Ale ve skutečnosti to tak nebylo. „Do  hřívy  jsme  mu vpletli zelené třásně. Místo nich pak filmaři trikem dodali na plátno oheň," vysvětlila Barbora Dvořáková.

Magická scéna u Hubova: mráz, ticho a měsíc

Jasný měsíc a tuhý mráz provázely scénu u Hubova, kde se Karola v noci setká s uhrančivým Rastem. Nejdříve před ním prchá. Režisér Milan Cieslar popsal náročnost této části filmování takto: „Vše končí v noci na zasněžené pláni pod rozložitým bukem, kde se ti dva najdou – němě se na sebe dívají a jen oni vědí, jakou silou jsou přitahováni. Natáčení ústřední scény bylo opravdu výjimečné, náročné psychologicky i nesnadné 
v daných podmínkách: noc, sníh, saně, pláň, fyzická blízkost, napětí v objetí, něžnosti až intimnosti. Ale silnější, než jsem čekal."

Scéna byla obtížná pro lidi i zvířata. Zaměstnanec farmy Y Martin Vít vzpomíná, že na place museli být spoustu hodin. „Dost jsme vymrzli," směje se  Martin Vít, který ve filmu ztělesnil kočího. Teploměr ukazoval minus patnáct stupňů. Noční záběry se opakovaly. Koně byli neklidní. Majitel farmy Vladimír Vopravil zdůraznil, že nejtěžší scény s koňmi jsou ty, kdy musejí stát dlouhý čas na jednom místě. „Když nejsou v pohybu, pak je to pro zvířata složité. Tady stála hodinu a půl, Pro nás bylo komplikované držet je v klidu," sdělil Vladimír Vopravil. Celé natáčení vnímal jako vzpruhu a odreagování. Nejdříve je z něho chvíli unaven, ale za dva měsíce už se zase těší na jiné.

Milan Cieslar

Narodil se 26. 4. 1960 v Českém Těšíně. Absolvoval produkci na Střední průmyslové škole filmové v Čimelicích a vystudoval režii 
na pražské FAMU (1979–84).

Debutoval dobrodružným snímkem ze zákulisí dostihů Dynamit (1989).  Roku 1993 založil produkční společnost Happy Celluloid.

Jeho nejúspěšnějším snímkem je drama Der Lebensborn – Pramen života (2000 – podle předlohy Vladimíra Körnera), které mu mj. přineslo nominaci na Českého lva za nejlepší scénář.

Ke známým titulům patří  Duše jako kaviár ( 2004) nebo Krev zmizelého (opět podle původního scénáře Vladimíra Körnera, 2005).