Topící osoba byla naštěstí pouze figurant. Vodní záchranáři z Dolní Vltavice ve středu ve spolupráci s leteckými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje cvičili záchranu člověka, který se probořil do ledu jezera daleko od břehu. Šlo právě o to, natrénovat záchranu s pomocí vrtulníku.

Pomáhali přitom také příslušníci Armády ČR a Hasičského záchranného sboru JČK.

Záchranu lidí při proboření z ledu pomocí vrtulníku lze provést třemi způsoby. První technikou je spustit záchranáře pomocí jeřábu k topící se osobě, nebo použít podvěsové lano a posledním způsobem je vznášet se nad hladinou či ledem tak, že pilot vrtulník udržuje v těsné blízkosti vodní nebo ledové plochy, ale nedosedá. Při zásahu pomocí vrtulníku je velice důležitá komunikace a spolupráce všech.

Ve Vltavici byl využit víceúčelový vrtulník Sokol Armády ČR, vybavený jeřábem. Stejný typ stroje používá Letecká služba Jihočeského kraje provozovaná Armádou ČR v Bechyni.

V případě potřeby může být vrtulník na místě do 20 minut. Pokud vrtulník není k dispozici, využijí vodní záchranáři čtyřkolku s ledovými saněmi, které slouží k přepravě zachraňované osoby. Ačkoliv vodní záchranáři opravdové zásahy při proboření do ledu absolvovali v posledních letech zhruba dvakrát, tak se rozhodně nenudí. Vodní záchranáři vyjíždí i ke zraněným bruslařům, kterým nejčastěji ošetřují zlomené končetiny a tržné rány, ale také pomáhají ztraceným a dezorientovaným turistům.

Na lipenském jezeře se počasí může změnit doslova ve chvilce. Vedoucí vodních záchranářů Milan Bukáček, vzpomíná na výjezd k dezorientovaným běžkařům, kteří se v husté mlze vydali místo na Vltavici, přesně na opačnou stranu. „Každý, kdo se vydává na přírodní ledové plochy, obzvláště tak na rozlehlé, jako je lipenské jezero, by měl být
obeznámen s tzv. Desaterem bezpečného pohybu na ledě,“ říká šéf českokrumlovských vodních záchranářů Milan Bukáček. „To najdete i na webu zachranari.com. Když dojde k proboření, je nejdůležitější zachovat klid, nezpanikařit a co nejrychleji se snažit z vody dostat ven. A to směrem, odkud jste přišli.“ Také radí, že při vstupu na led je dobré být vybaven záchrannými hroty, které by měl mít dotyčný po ruce. „Nepodceňujte ani kvalitu oblečení!“ připomíná Milan Bukáček. „I při pěkném počasí a teplotě okolo 0°C, pocitová teplota klesá i k -15°C, a to už mohou vznikat omrzliny.“
Sehranost záchranných složek je velmi důležitá, proto se v letním období uskuteční podobný nácvik, pouze s rozdílem, že půjde o záchranu osob v tekoucí vodě a záchranu osob z vodní hladiny.

Pavel Sojka