Průměrný věk „prvoženáčů" byl 32,4 roku (ve Vídni 31,7, v Korutanech 33,7), u žen 30 let. Proti roku 2013 to bylo vždy o dvě desetiny roku víc. Stoupl ale i počet rozvodů, napsal linecký Volksblatt. Bylo jich 16 647, o 4,3 procenta víc než předloni. 87,7 procenta rozvodů bylo po dohodě. Rozvodovost, která udává, jaký podíl manželství by skončil rozvodem při zachování intenzit rozvodovosti podle délky trvání manželství v daném roce, činila loni 42,1 procenta (ve Vídni 50,4, v Horních Rakousích 37,9). Rozvody rodičů bylo dotčeno mj. 12 646 nezletilých – na rodinu průměrně 1,14. Bezdětných bylo 6250 párů – 37,5 procenta. 4028 dvojic mělo po jednom dítěti, 4714 dvě a 1655 tři a více.
Střední doba trvání rozvádějících se manželství byla 10,7 roku. Během prvního roku společného života se rozvedlo 1,6 procenta párů, během druhého 4,5 procenta. Každá sedmá dvojice se rozvedla až po stříbrné svatbě.
Loni bylo soudně rozvedeno také 50 registrovaných partnerství, o 13 víc než předloni. V Horních Rakousích bylo pět těchto případů.

Kola moc nekradou

Zatím co loni v celém Německu prudce stoupl počet krádeží jízdních kol, v Bavorsku, zejména v Bavorském lese, mohli být majitelé výrazně klidnější, píše PNP. V okrese Freyung – Grafenau bylo na 100 000 bicyklů odcizeno odhadem jen dvanáct kusů, v Regenu 30, tedy vždy silně pod spolkový průměr. Statistiku přinesl spotřebitelsý portál "billiger.de". Jak řekl vedoucí projektu Thomas Neubert, nízká čísla jsou ovlivněna i geografickou polohou srovnávaných míst s horami a údolími i strukturou cyklostezek.
Podle PNP je Bavorský les nejen obzvlášť bezpečný, ale je tu i vysoká míra objasněnosti těchto krádeží – v celém Bavorsku průměrně 13,4 procenta, značně nad celostátní průměr 9,6. Freyung – Grafenau stojí s 55,6 procenta objasněnosti dokonce na absolutní špičce SRN a Regen je s 21,7 procenta hned druhý. Na konci je Tübingen se 2,8 procenta.

Židovská dvoustovka

Židovská kulturní obec Mnichov a Horní Bavorsko oslavuje dnes 200 let trvání a 70 let od nového založení po válce, připomněl pasovský deník PNP. Pozdravný projev má přednést Edmund Stoiber, mezi řečníky mají být také prezident Centrální rady Židů v Německu Josef Schuster a bavorský ministerský předseda Horst Seehofer.
Židovská obec byla založena po mnohoměsíčním řízení v roce 1815 poté, kdy dva roky předtím tzv. židovský edikt přiznal občanům židovské víry víc práv, píše PNP. Zřízeny byly i synagogy. Před první světovou válkou měla tato obec více než 11 000 členů, ale brzy docházelo k prvním přehmatům a projevům nepřátelství, které dosáhly vrcholu nacistickým terorem. Do roku 1945 zemřelo v důsledku pronásledování více než 4500 mnichovských Židů.
Po druhé světové válce obec začínala 15. července skromně znovu, se 70 členy. Podle PNP byli všichni přesvědčeni, že se zase rozpustí, ale do města přicházeli další Židé, mnozí z tehdejšího Sovětského svazu, a dnes má kulturní obec kolem 9600 členů. V Mnichově jsou znovu synagogy, zejména na hlavní na Jakubském náměstí s kulturním centrem, školou, muzeem a restaurantem. Od roku 1995 je ve městě také liberální židovská obec Beth Shalom.

Kulinářský průvodce

V Bavorsku vyšel „chuťový průvodce" po stovce vyznamenaných hostinců. Má 232 stran. Představili jej v Mnichově ministr výživy Helmut Brunner, prezident zemského svazu hotelů a hostinců (DEHOGA) Ulrich Brandl a nakladatel Michael Volk, uvedla PNP. Do publikace byla zahrnuta výhradně zařízení, která získala gastronomickou kvalifikaci „Znamenitá bavorská kuchyně" ve společném projektu DEHOGA a ministerstva. Vybrané podniky podle Brunnera úzce spolupracují se zemědělci daného regionu. Publikace přináší zajímavosti i o historických budovách hostinců a nabízí výletní cíle v okolí.
Z Dolního Bavorska je v bedekru 16 hostinců, například Gut Riedelsbach v Neureichenau, Šenk a sklep sv. Ducha v Pasově, Landhotel Sportalm ve Philippsreutu/Mitterfirmiansreutu a Restaurant Firmianstubn ve Philippsreutu. Další informace na www.bayerischekueche.de.

Zabrzdili nájemné

Jak náš list informoval, od 1. srpna bude ve 144 bavorských městech a obcích platit brzda růstu nájemného. Z Dolního Bavorska je opatřením dotčen jen Landshut, ostatní místa leží na hospodářsky silném jihu, případně v Horním Bavorsku, z toho mnoho v okolí Mnichova, napsala PNP. Města vybral po konzultaci s komunálními svazy resort ministra spravedlnosti Winfrieda Bausbacka.
Dosud mohlo být nájemné v nově uzavíraných smlouvách libovolně vysoké. To podle ministerstva vedlo ve vzkvétajících velkoměstech k růstu cen od 20 do 40 procent. Nyní přijatá regulace to má zamezit – nové nájemné smí v budoucnu ležet maximálně deset procent nad nájemným v místě obvyklým, aby se prý v oblíbené čtvrti mohli usadit i méně a „normálně" vydělávající rodiny. To má ale advokát Andreas Sigl, předseda svazu vlastníků nemovitostí, za velmi nepravděpodobné: „Pronajímatelé budou vyhledávat vždy nájemce s největší bonitou," říká. Obává se, že z trhu s nájmy odejdou investoři. Vytýká vládě, že zanedbala výstavbu sociálních bytů a tím bydlení zdražila. K orientaci na nájemné v místě obvyklé PNP připomíná, že jen 33 z bavorských obcí má takové cenové zrcadlo k dispozici.
Města na venkově chtějí proti regulaci bojovat peticí.

Kerkou proti rasismu

Od roku 1994 pracuje Alexander Smoltschnik (47) ze Štýrského Hradce jako tetovač a od loňska provozuje vlastní studio "Pride & Glory". „Vícekrát už byl oceněn na mezinárodních soutěžích a pracoval i v Holandsku a ve Vídni," píší OÖN. Nyní „vzhledem k sociálnímu vývoji" vyhlásil akci "Tattooing for Change". Kdo si s ním do 18. července smluví termín a k práci si vybere protirasistický motiv nebo výrok, vytetují mu obraz či nápis zdarma, jen za cenu materiálu. Chce tak ukázat, že je pro společné soužití, řekl při prezentaci akce. Je si vědom, že „flíčky" proti rasismu nezachrání svět, ale přesto má za důležité se takto otevřeně projevit.
Podle dosavadních přihlášek bude nejspíš zdarma pracovat odhadem po dva týdny. Mnoho klientů odmítl, protože jejich návrhy byly příliš obecné. Vyhovět chce například motivům objímajících se lidí různé barvy kůže či textovým pasážím z kritického filmu Velký diktátor, uvádí OÖN.