Možnost ovlivnit historicky první přímou volbu prezidenta si v pátek a sobotu nenechalo ujít více než 328 tisíc Jihočechů. Tedy téměř o 130 tisíc obyvatel kraje více, než kolik jich na podzim zavítalo ke krajským volbám. Na druhou stranu, účast u prezidentských voleb byla na jihu Čech téměř shodná s tou, kterou statistikové zaznamenali při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v květnu 2010.

Politolog Petr Dospíšil označil zájem o prezidentskou volbu za silný, nikoliv však překvapující.

„Vzhledem k tomu, že ve společnosti byl velký zájem 
o změnu způsobu volby prezidenta republiky na přímou a současně se jedná o první volbu, které se zhostili sami občané, tak se od počátku očekávala silná účast," zmínil 
k tomu Petr Dospíšil.

Některé průzkumy podle něj signalizovaly, že účast může překonat zájem o již zmíněné volby do poslanecké sněmovny a atakovat sedmdesátiprocentní hranici. To se ale nakonec nestalo.


„S ohledem na tyto předpovědi zůstala reálná účast spíše za očekáváním a byla téměř stejná jako  při volbách do poslanecké sněmovny v roce 2010. Přesto je účast více než 60 procent voličů velmi slušná a dalece překonává účast při volbách do krajských zastupitelstev, Senátu a Evropského parlamentu," zhodnotil Petr Dospíšil s tím, že 
v rámci jihočeských obvodů obcí s rozšířenou působností byl největší zájem o volby v Sezimově Ústí, kde především Karel Schwarzenberg dokázal mobilizovat své voliče.

Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), disciplinovanější jsou v jižních Čechách voliči, kteří žijí na venkově. Ředitelka českobudějovické krajské správy ČSÚ Jana Sedláčková upřesnila, že například při loňských volbách do krajského zastupitelstva dosáhla volební účast v menších obcích hodnoty 40,2 %, zatímco ve městech 37,7 procenta.