Nenápadný žlutý objekt zasvěcený místní kněžně Eleonoře je navíc opředen tajemnou legendou. Šlechtična byla považována za rebelku, dokonce upírku, protože ráda porušovala pravidla a zahrávala si s tajemnými silami. Každý rok v květnu tu prý aristokratka pláče pro svého milence, který měl být ve skalních výklencích připraven o hlavu.

Zašlý lesk a slávu se rozhodla restauraci vrátit podnikatelka Kamila Červenková, která v Hluboké provozuje ještě jeden gastronomický podnik a také zmrzlinový stánek. Vrtalo jí hlavou, proč tak kouzelné místo hojně nenavštěvují hosté jako kdysi za dob jeho největší slávy. „Rozhodla jsem se ctít místní legendu a vrátila objektu původní jméno Eleonora, podle místní zámecké paní. Myslím, že to byl správný krok,“ vysvětluje.

Přivedla ji láska k muži a zamilovala si i restauraci

Gastronomii se usměvavá blondýnka pocházející ze Zlína věnuje profesionálně pět let. „Baví mě to a naplňuje, dříve jsem byla klasický zaměstnanec. Pracovala jsem jako servírka, žila na Železné Rudě i v Německu, když jsem se vrátila jsem do Čech do Klatov a provdala se za muže z Hvožďan u Bechyně, který stavěl dům na Hluboké,“ zmiňuje, jak se dostala do romantického podzámčí Hluboké nad Vltavou.

Během provozu zmrzlinového občerstvení naproti domu jí objekt nedal spát. „Zrovna ho pouštěl další provozovatel. Nevím proč, ale ten barák mě strašně fascinuje, hlavně ta jeho historie a záhadná legenda. Mám pocit, že mě vnitřní prostory dobíjí pozitivní energií,“ naznačuje Kamila Červenková.

Zdroj: Youtube

Stačilo vrátit restauraci kněžně

Zvláštní prostor vybavila se svým týmem světýlky, dekoracemi i nábytkem ve francouzském stylu, nesmí chybět barevná výzdoba a živé květiny na oknech i stolech. „Není to typická restaurace. Lidé tu stále končili, že jim nefunguje provoz. Myslím, že to bylo znamení pro mě, šťastná náhoda… Ostatní měnili názvy, a proto jim to nešlo. Přistupuji k tomu s respektem a duchové pracují pro mě,“ podotýká s úsměvem.

Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Jak a kdy přesně byly otvory ve skalách vytesány, nezjistila. „Vše je tu opředeno tajemstvím, a to se mi líbí. Dříve to tu prý používali k uskladnění zvěřiny, protože je tu stálá teplota. Je to magický barák, dříve vyhlášený široko daleko. Říká se ale, že je prokletý, proto první, co mě napadlo, bylo vrátit mu jméno kněžny, aby se za ní vrátili i hosté. Což zatím vychází,“ dodává Červenková.

Pláče pro svou lásku

Krumlovská vévodkyně byla na Hlubokou poslána za trest. Prý byla svému choti, knížeti Adamu Františkovi, nevěrná. „Říká se, že mu hlavu sťali v prostorách našich chodeb, a proto tu každý rok na přelomu dubna a května pláče. Celý rok je tu sucho a skutečně jen v tomto období ze skály tečou proudy vody. Vypráví se tak, že jsou to slzy ducha Eleonory, která lituje smrti svého milého,“ pokračuje v napínavém vyprávění.

Tip reportérky Deníku:
Pokud si nevyberete z denní nabídky, doporučuji 200gramový hovězí hamburger v domácí bulce s chipotlle pikantní majonézou s hranolkami, který příjemně zasytí snad každého jedlíka. Výborná byla i francouzská cibulačka se sýrem a křupavými krutony, a domácí zázvorová limonáda.

Eleonora Amálie ze Schwarzenbergu (1682-1741) měla být skutečnou rebelkou své doby, kouřila tabák a milovala lov. Měla sama skolit i medvěda. „Dokonce se říká, že šlo o jihočeskou upírku. Nedařilo se jí otěhotnět a zajistit rodu právoplatného dědice, tak se uchylovala k magickým rituálům. Pila vlčí mléko, žádala pomoc od šarlatánů, měla na ni spadeno církev i lovci vampýrů,“ přidává části legendy.

Kněžna a vévodkyně Eleonora Amálie se svým synem Josefem I. Adamem v roce 1727
Eleonora Amálie ze Schwarzenbergu: Krumlovskou vévodkyni měli za upírku

Jde o úžasný prostor, který Kamila Červenková znovuotevřela letos v dubnu. „Zajímavé je také, že ve skalách nefungují platební terminály na karty a není tam ani mobilní signál. Přístroje nefungují, ani když jsme tam umístili zesilovače,“ dodává Červenková, která zatím otevírá od pátku do neděle, ale v sezoně plánuje provoz i v týdnu.

Těstoviny, maso i ovocné knedlíky

Aktuálně má ve svých provozech na třicet zaměstnanců a přibrala i deset brigádníků. V Eleonoře, kterou má kapacitu kolem stovky hostů, si lze vybrat z polední nabídky i minutkového lístku. „Hodně oblíbené jsou těstoviny všeho druhu, zájem je také o steaky a vepřová kolena s křenem. Snažíme se o dobovou kuchyni, děláme české omáčky i kynuté knedlíky. Hodně lidí váhá, minule soupeřily právě ovocné knedlíky a salát s tygřími krevetami,“ popisuje Kamila Červenková s tím, že si u nich vybere každý.

„Naši skvělí kuchaři jsou kreativní, používají sezónní ovoce i zeleninu včetně klíčků, těšíme se na chřestové menu… Pokud má zákazník speciální přání, rádi vyhovíme, když je to v našich silách,“ zdůrazňuje. Jako sladkou tečku ke kávě navíc podávají různé druhy zákusků. Typické pro Hlubokou jsou podle ní ale pečené zelňáky nebo škvarkové tyčky. „Žádnou jinou tradiční místní specialitu bohužel neznám,“ uvádí Kamila Červenková, která restauraci ladila do červeno-černé barvy a doplnila ji řadou barevných detailů.

Třináctiletá Anežka Pokorná ze Základní školy Nerudova v Českých Budějovicích letos namalovala jednu z obřích kraslic na Hluboké nad Vltavou. Své dílo nazvala Šlechtici z Hluboké a jde o portrét kněžny Eleonory Marie.
Kněžna Eleonora se dočkala novodobého portrétu, vytvořila ho Anežka z Budějovic

Ve skalních prostorách se podle jejích slov drží celoročně teplota od 16 do 18 stupňů Celsia, a tak je nejlepší si naplánovat návštěvu v parném létě. „Úplně ideální je nás navštívit v létě, v zimě přitápíme plynovými teplomety a v předních prostorách máme podlahové topení,“ uzavírá s tím, že pořádají i různé akce a přemýšlí o realizaci dobových diskoték s hudbou 80. a 90. let.

Jihočeská upírka 
Eleonora Amálie Magdalena ze Schwarzenbergu byla česká šlechtična z rodu Lobkowiczů, manželka Adama Františka ze Schwarzenbergu, kněžna ze Schwarzenbergu a vévodkyně krumlovská. Po smrti svého chotě byla od roku 1732 až do své smrti regentkou Schwarzenberského dominia za svého nedospělého syna knížete Josefa I. Adama. Narodila se v roce 1682 jako nejstarší dcera knížete Ferdinanda Augusta z Lobkowicz a v 19 letech byla provdána za 21letého Adama Františka Karla Eusebia ze Schwarzenbergu. Šlo o vynucený sňatek, manželství nebylo příliš šťastné. První dcera se jim narodila až pět let po svatbě, další Eleonořino těhotenství skončilo potratem. Krizi prohloubilo to, že Eleonořin otec nevyplatil Schwarzenbergům věno. Rozkol dospěl tak daleko, že oba manželé spolu nedokázali sdílet společné sídlo, takže Eleonora opustila Vídeň a vrátila se k otci. Asi po roce ji její muž přijal zpět, ale vykázal ji na zámek Hluboká v jižních Čechách. Zemřela v roce 1741 ve Schwarzenberském paláci ve Vídni.

S upírskou legendou okolo Eleonory Amálie přišel vídeňský profesor mediálních studií Rainer Köppl. Ten představil teorii, že jako předloha pro hraběte Draculu posloužila irskému spisovateli Bramu Stokerovi kněžna, žijící na počátku 18. století ve střední Evropě. Na základě archeologických výzkumů v Krumlově dospěl k závěru, že touto osobou byla právě Eleonora Amálie. Ta podle něho na Krumlově chovala vlky a pila jejich mléko. Podle jiných výzkumů ale jeho teorie nestojí na pevných podkladech. Například v době, kdy měla Eleonora Amálie chovat na krumlovském zámku vlky a jejich vytí se mělo ozývat celým městem, Eleonora Amálie na krumlovském zámku nepobývala. V té době sídlila právě na Hluboké, a na Krumlov se přemístila až posléze. U dalších profesorových tvrzení, o které opíral své závěry, se jasně prokázalo, že se jedná o autorovy smyšlenky či chybnou interpretaci dobových zvyklostí. Prokázáno je ale, že Eleonora Amálie byla na svou dobu emancipovanou ženou, což po smrti jejího manžela vzbuzovalo ve vyšších kruzích nevoli. Ráda se účastnila sama lovů a kouřila tabák. Zároveň se potýkala s dlouhodobou a těžkou nemocí, načež hledala pomoc u nejrůznějších léčitelů. Církev ji proto považovala za podezřelou a byla dokonce sledována.

Fakt, že si Eleonora Amálie výslovně přála, aby byla po smrti pohřbena ve velmi prostém hrobě s nápisem "Zde leží ubohá hříšnice Eleonora. Modlete se za ni." spolu s vyobrazením lebky se zkříženými hnáty (symbol rčení Pamatuj na smrt), je obecně pokládán za projev její hluboké zbožnosti. Vyznavači upírské teorie však právě toto považují za jasný důkaz jejího upírství. V roce 2011 byl podle jejího příběhu dokonce natočen celoevropsky úspěšný dokument The Vampire Princess (Upíří princezna), který myšlenku Rainera Köppla, že Eleonora Amálie byla upírkou, popularizuje.