Narodila se v roce 1908 v Schernbergu u Falkenbergu jako jedna z deseti dětí na statku rodičů. Její občanské jméno bylo Rosalie Huberová. Od začátku se počítalo, že půjde do kláštera, ale pro její dětské nemoci ji dominikáni opakovaně odmítali. V 15 letech začala navštěvovat lidovou pokračující školu, učila se šít, vést učetnictví a domácí práce. Měla samé jedničky a dvojky, ale do kláštera chtěla pořád. Dočkala se, až když se její zdravotní stav zlepšil – v květnu 1930. V lednu 1932 složila první slib, tři roky poté věčný.

Šestnáct let pracovala v klášteře, v němž žilo hodně přes sto sester, na bráně, od roku 1946 do 2010 v šicí dílně a žehlírně – šila především hábity jeptišek. Ještě ve sto letech pletla ponožky, vyšívala ubrusy a oltářní šátky. Ani dnes na ní není věk znát, i když nohy jí už neslouží. Kdykoliv je v klášteře slavnostní příležitost, ráda si vypije skleničku vína. „Rozumí legraci, umí se srdečně smát, zajímá se, je otevřená a nenáročná, je velmi vděčná a často opakuje: Zaplať pánbů,“ říká o ní sestra Theresa. Ke stoletým narozeninám odmítla plánovanou návštěvu biskupa slovy: Jděte, takové výdaje, to přece není třeba…

Rakousko svědčí milionářům

Podle World Wealth Report 2017 stoupl v Rakousku loni počet dolarových milionářů, tzv. "High Net Worth Individuals" (HNWI), o 9,5 procenta na 132 600, čímž naši sousedé poprvé překonali Mexiko, píší OÖN. Do majetku HNWI se nezapočítávají starožitnosti a prostředky denní spotřeby. Celosvětově přibylo milionářů zhruba 7,5 procenta, jejich majetek se navýšil o 8,2 procenta. Čísla tedy rostla zhruba dvakrát silněji než předloni. V Rusku přibylo superboháčů a jejich majetku o pětinu. Růst v Rakousku přičítají experti především zvyšujícím se cenám nemovitostí.

Podváděli s najatými dělníky

Po tříletém šetření rozbila rakouská policie síť podvodníků ve stavebnictví, píší OÖN. „Skupina pachatelů z bývalé Jugoslávie měla nelegálními dohodami o cenách, krácením daní a sociálních odvodů způsobit škodu za více než 55 milionů eur,“ uvádí list. Posledním úderem bylo 24 současných domovních prohlídek, také v Horních Rakousích. Podílelo se na nich 160 pracovníků finanční policie, kteří mimo jiné zajistili laptopy, mobily, několik terabytů elektronických dat, auto a asi 110 000 eur.

Podle deníku mezinárodní banda předstírala vyslání 755 dělníků ze zemí levné práce jako Bulharska, Rumunska, Čech, Maďarska a Slovenska do Rakouska, kde byli přihlášeni u více než 30 rakouských pseudofirem. Náležitosti včetně pracovních smluv a doklady peněžního styku byly vedeny rakouskými zprostředkovateli. Peníze byly poukazovány na zahraniční konta, kde je podvodníci vybírali a část v hotovosti vozili zpět do Rakouska. Zaměstnanci nebyli ve „vysílacích“ státech sociálně pojištěni. Muži ve věku od 20 do 60 let většinou žili celoročně ve Vídni. „Pracovali na různých staveništích za velmi nízkou mzdu a bydleli za lidsky nedůstojných podmínek v přeplněných ubytovnách nebo přímo na stavbách,“ uvedl linecký deník. Šest obviněných je ve vazbě.

Staví most k islámu

Bavorský svaz učitelů a arcidiecéze Mnichov chtějí postavit víc mostů mezi islámem a křesťanstvím na školách, píše PNP. Třináct jejich pracovníků zhruba rok pracovalo na 90stránkové brožuře rad pro peagogy, do níž shromáždili informace o obou vírách a pravidlech vedoucích k lepšímu soužití.
„Musíme a chceme děti a mladistvé dneška připravit na společnost zítřka,“ řekla prezidentka svazu Simone Fleischmannová. Brožura má jít v příštích týdnech na všechny školy v Bavorsku. Autoři s ní chtějí dát znamení „proti štvaní, s nímž se opakovaně setkáváme, a nenávisti, která je bohužel často motivována religiózně,“ dodala Fleischmannová. Mladí musejí smět zažít, jakým obohacením pro společnost jsou tolerance a vážení si hodnot. Brožura je prvním krokem k takovému poznání.

Kafaři za humny

Průměrný Rakušan spotřebuje za rok téměř osm kilogramů kávy, píší OÖN. Každá domácnost má průměrně jeden kávovar. Zvlášť oblíbená je příprava porcovanými kapslemi nebo „pady“, kterou upřednostňují celkem 54 procenta konzumentů (44 % kapsle). Více než třetina rodin má plnoautomat s mlýnkem. „V celé Evropě se vypije nejvíc kávy na světě – ročně 52 milionů 60kilogramových pytlů,“ dodává linecký list.

Manželství pro všechny

V neděli vstoupí v Německu platnost zákona o manželství osob stejného pohlaví. Celosvětově tuto normu přijalo zatím 20 zemí. V Evropě je jich třináct. Průkopníkem bylo Nizozemsko v roce 2001 – jako první na světě. Následovaly Belgie, Španělsko, Norsko, Švédsko, Portugalsko, Island, Dánsko, Francie, Británie (s výjimkou Severního Irska), Lucembursko, Irsko a Finsko. V Nizozemsku, Dánsku, Švédsku, Španělsku, Belgii, Francii a Británii mají homosexuální páry i plné adoptivní právo. V Kanadě to uzákonili v roce 2005, ale v řadě provincií byly tyto sňatky možné už dřív. V USA je umožnil Nejvyšší soud v roce 2015, předtím je vylučovalo 14 amerických států. V Jižní Americe homosňatky platí od roku 2010 v Argentině, následovaly Uruguay, Brazílie a Kolumbie. V Asii je po rozhodnutí Nejvyššího soudu loni v květnu průkopnickou zemí Tchajwan. V Izraeli zájemce stejného pohlaví neoddají, ale manželství jim uznají, pokud bylo uzavřeno v cizině.

V Africe je jedinou zemí s manželstvím pro všechny od roku 2006 Jihoafrická republika, v Oceánii od roku 2013 Nový Zéland.