Jinak by prý totiž nešlo o ledové, ale pouze o zimní plavání, což je podle Josefa Köberleho (41), pracovníka oddělení letectva na ministerstvu obrany, zakladatele a prezidenta asociace tohoto sportu v Rakousku, „jen něco pro změkčilé“, píší OÖN.

Köberl organizoval i hallstattskou soutěž v Obetraunu. K ledovému plavání se sám dostal, když se chystal na kanál La Manche (zdolal jej v roce 2015 za 14:21 hodiny) – zkušený známý mu poradil, aby před tím jednu zimu trénoval v ledové vodě. Po návratu z Anglie už u ní zůstal. Je to prý extrémně zdravé a cenná zkušenost – učí to, jak nakládat se šokujícími prožitky. Ve Vídni trénuje pětkrát týdně v Dunaji, doma v Solné komoře nejčastěji v Grundlsee. Účastní se pravidelně zimních soutěží – v kategorii nad 35 let mu patřil dokonce světový rekord na kilometr „v ledu“, vytvořený v roce 2015 v Burghausenu. Našemu webu se podařilo zjistit, že tehdy zaplaval 19:44. Pro srovnání, stejnou trať zdolala v témže roce 20letá Renata Nováková za 14:21 (voda +0,02 stupně!) a Rostislav Vítek (42) loni za 12:45…

V lineckém listě Köberl radí, že je důležité jít do vody kontrolovaně a soustředěně. „Musíš dýchat břichem, to tělo méně zatěžuje,“ říká. Dvacet minut ve vodě pak pro trénovaného plavce v ledu není vůbec žádný problém. On sám se v posledních letech proměňuje – tělesnou teplotu má pod 36 stupňů, v létě si do postele bere termoláhev – naplněnou kostkami ledu, pokračuje list.

Přibyla třetina aut na dálnicích

Provoz na hornorakouských dálnicích v uplynulých letech masivně stoupl, zaznamenal linecký Volksblatt. Podle Kuratoria pro bezpečnost v dopravě od roku 2010 třeba na Západní dálnici A1 u Traunu o 34 procent, v Innkreisu u Krenglbachu o 31 % a na welské dálnici o až 30 %. U Traunu loni napočítali denně v průměru 109 160 motorových vozidel, tedy 4550 za hodinu. Na A25 u Marchtrenku jezdilo denně průměrně 58 900 aut, na A7 u Gallneukirchenu 40 000. Relativně méně, !jen“ o pět procent, přibylo dopravy u lineckého VOESTu (81 642 aut).

Vzpomněli Oty Filipa

Pasovský deník PNP uvedl v nedělním vydání, že v pátek, týden před nedožitými 88. narozeninami, zemřel v Ga-Pa německo-český spisovatel Ota Filip. Pocházel z Ostravy a jak list píše, patřil vedle Václava Havla a Pavla Kohouta k nejznámějším disidentům Pražského jara. V jeho době také poprvé mohly vyjít tři romány, které napsal v letech 1960-63. V srpnu 1969 byl „pro hrubé hanobení“ (PNP) tehdejšího prezidenta ČSSR zatčen a odsouzen k 18 měsícům vězení. Po patnácti měsících ho pustili. V roce 1974 odešel s rodinou do exilu a od roku 1977 měl německé občanství. Žil v hornobavorském Murnau. Podle listu mu velké uznání přinesl mimo jiné román Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, který poprvé vyšel v roce 1973. „I ve společenskému životě Ota Filip vždy zaujímal politické postoje a zasazoval se o smíření mezi Čechy a sudetskými Němci,“ uzavřela PNP. V listopadu 2012 mu Václav Klaus udělil medaili II. stupně Za zásluhy o stát v oblasti kultury (tehdy mj. S Barborou Špotákovou – pozn. red.).