V klubu se angažuje asi 70 holičů z celého Německa, kteří nabízejí bezdomovcům a jiným chudým lidem ostříhání a oholení zdarma, píše PNP. „Mezi členy jsou i nejlepší holiči republiky, několik žen a dokonce jeden mistr světa,“ říká Zauner. V jejich společenstvu ale titul platí málo. Oslovují se jen přezdívkami (Thomas je znám jako Thommy) a nemluví o „kšeftu“, ale o tom hlavním – o myšlence pomáhat, uvádí pasovský list. „Samozřejmě se dá lidem prospět penězi. Moci jim pomoci svým řemeslem je ale mnohem lepší,“ míní Zauner. Návštěva holiče je pro lidi, kteří žijí z malého důchodu nebo jsou bez domova, nedosažitelná. Kdyby dostali peníze, vydali by je raději za něco jiného. K jejich ostříhání zdarma používá simbašský lazebník zvláštní sadu hřebenů a nůžek.

Dalo by se říci, že sestřih vlasů pro toto skupinu není důležitý, ale podle Zaunera jim dává nový pocit sebehodnoty, lidé se ve své kůži cítí zase lépe. SMS, kterou mu poslala koncem října po „andělském“ zásahu v Řeznu jedna „zákaznice“, ho v tom utvrzuje: Poděkovala mu za to, že má po třiceti letech konečně zase nový účes. „Chtěla mi dát dokonce zpropitné, ačkoliv sama má jen málo,“ říká holič. Řada takových zásahů má i trvalý účinek. „V jednom případě našla paní při sjednávání termínu stříhání nové pracovní místo,“ dodává.

V bratrstvu je zatím z Dolního Bavorska sám, ale chce to rychle změnit. Jako zástupce cechmistra v oblasti získává pro společenství další kolegy. Jeho cílem je, aby se i v regionu konala dobročinná holičská akce každé dva měsíce.

Zakope si i v 84 letech

Dědeček si pořád rád zakope do mičudy.

Rolf Jüngling je pravděpodobně služebně nejstarší volnočasový fotbalista v okrese Zwiesel, píše PNP. Od roku 1960 je členem BSC tělovýchovné jednoty TV Zwiesel, a během těchto 57 let absolvoval více než 2280 utkání, uvedl list. Ještě ve věku 84 let si pravidelně chodí zakopat – v létě na hřiště v Buchenau, v zimě do haly gymnázia. Při tradičním adventním husím posvícení vyslovil BSC neúnavnému kamarádovi oficiálně uznání a dík.

Vánoční pečivo pro bezdomovce
Domácí vánoční pečivo je pro řadu bezdomovců více než potravinou. Jejich konzum v nich probouzí vzpomínky na šťastnější dětství v kruhu vlastní rodiny, píše zpravodaj lineckého magistrátu. Charitativní spolek B37 proto poprosil pekařky a pekaře města, aby část svých sladkých lahůdek podle svých možností předali pro potřebné na přepážce ubytovny v Betlémské ulici.

Prosbu vyslyšela i místostarostka Karin Hörzingová jako sociální referentka zastupitelstva. Dvanáct klientů centra seniorů Spallerhof, které spadá do jejího resortu, napeklo, slepilo, čokoládou polilo a jinak ozdobilo třicet kilogramů vanilkových rohlíčků a dalších stylových pochoutek, které pak místostarostka předala B37.

Zákaz kouření couvá?
Proti záměru koalice lidovců a Svobodných v Rakousku vzít zpět již dlouho uzákoněný absolutní zákaz kouření v gastronomických podnicích se zdvihl masivní odpor.

Více než 400 000 lidí podepsalo „nekuřáckou petici“ Rakouské protirakovinné pomoci proti novele normy z minulého týdne. Onlinovou „protipetici“ vídeňského hostinského Heinze Pollischanského, odborného svazu gastronomů, spolkového grémia trafikantů a svazu obchodníků s doutníky a dýmkami, děkující kancléři Sebastianu Kurzovi (ÖVP) a vicekancléři Heinz-Christianu Strachemu (FPÖ) za zrušení plošného zákazu, podepsalo do středy na 13 000 osob. Podle OÖN k tomu lákal Strache na facebooku „sponzorovanými příspěvky“. Odpor se šíří i v řadách lidovců.

Poslanec Josef Smolle, lékař a bývalý rektor lékařské univerzity ve Štýrském Hradci, chce hlasovat proti přijetí novely, hornorakouský hejtman Thomas Stelzer vyjádřil nad návrhem politování.

Rozčilení vyvolala zejména pasáž návrhu, že bude zaveden měsíční odvod z každého místa pro hosty v kuřácké části provozovny, jehož výnos bude užit k preventivním opatřením. „Jaká budou, je zatím otevřeno,“ poznamenává linecký list.

Zamýšlená dávka pobouřila samozřejmě hostinské, kteří ji označili za daň z kouření. Předseda sekce gastronomie Hospodářské komory a obecní rada za lidovce ve Wachau Mario Pulker.má za šílenství trestat gastronomii za něco, co vláda povoluje. Odkaz předkladatelů novely na tzv. berlínský model napovídá, že by hospodští v kuřáckých lokálech už neměli smět vařit. Že byl ale svržen absolutní zákaz kouření, ovšem provozovatelé označují za super věc. Vítá to šest z deseti z nich.

Mluvčí ministryně hospodářství Margarete Schramböckové (ÖVP) prohlásil, že nedojde k žádným novým zatížením hostinských a gastronomů, to prý mohou zaručit. Chystá se prý k tomu úprava návrhu novely…

Roste odbyt elektroaut
BMW letos prodaly do konce listopadu 100 000 aut s elektrickým nebo hybridním pohonem, napsala PNP. Automobilka uvedla na trh vedle čistě elektrického malého vozu i2 ještě osm hybridních modelů, Mercedes jen šest a Audi dva. V Evropě připadají na tyto druhy pohonu dvě procenta nových uvedení do provozu, ve skupině BMW už jim patří šest procent.

„S odstupem největším trhem s elektroauty je Čína, kde výrobci budou muset od roku 2019 prodávat deset procent svých vozů s elektromotory. Zatím tam jsou v tomto směru dominantní domácí producenti jako Baic, Zhidou a Byd. Celosvětově mají BMW podle vlastních údajů na trhu deset procent,“ píše PNP.

Jak jezdí po kolejích
Podle analýzy Dopravního klubu Rakouska najezdí nejvíc kilometrů vlaky, tramvajemi a metrem občané Švýcarska – za rok na hlavu 2610 kilometrů (čistě po železnici 2495). Následují Rakousko 2250 (o 190 víc než v roce 2010), ČR 1759 (+220) a Francie 1575 (+30). Dále jsou v sestupném pořadí Švédsko, Německo, Británie, Dánsko, Nizozemsko, Maďarsko a Belgie. Nejméně kolejové dopravy využívají Slovinsko (305), Řecko (270) a Litevsko (10 km). Rakušané najezdí dvakrát víc, než je evropský průměr, a o dvě třetiny víc než Němci. Renezanci prožívá kolejová doprava ve městech - od roku 2000 přibyla ve 29 dalších centrech na celkem už 297 míst.

Na ježíška o 11 milionů
V Rakousku budou na Štědrý den hrát poprvé v 31leté historii o šestinásobný jackpot v lottu 6 ze 45, obdobě naší sportky. V nedělním losování půjde pravděpodobně o asi jedenáct milionů eur, píší OÖN. V minulém tahu ve středu vyšla čísla 13, 33, 34, 35, 36 a 39, a ta nebyla na žádné sázence. V jackpotu tak zbylo přes osm miilonů a teď se očekává 12,6 milionu dalších tipů. Pak by suma stoupla na 11 milionů. Pětinásobné jackpoty dosáhly nejvyšších výher v říjnu 2011, kdy se dva šťastlivci rozdělili o jedenáct milionů. Jedna Vídeňačka „uhrála“ v srpnu 2012 přes 9,4 milionu eur. Další „sólistka“ z Vídně vybrala v srpnu 2015 dosavadní maximum, přes 9,6 milionu.

Syřan kapitánem

Syřan povede přívoz po Dunaji.

Alaa Alsehnawe (45) z malého města v syrských horách 80 km jižně od Damašku, který doma pracoval jako zedník, po útěku do Rakouska před třemi roky začal nový život – na vodě, píší OÖN. Byl ubytován v azylovém domě ve staré ottensheimské požární zbrojnici a prostřednictvím své učitelky němčiny získal kontakt na Floriana Hagenauera, jednoho ze společníků místního přívozu. Ten mu umožnil týdenní „ochutnávku“ na prámu a po souhlasu úřadu práce tam začal kariéru.

V srpnu 2015 dostal azyl, loni mohl poprvé obejmout rodinu. S manželkou a čtyřmi dětmi bydlí na privátě. V tomto týdnu získal kapitánský průkaz. Jeho pracovištěm je dunajský přívozní prám v Ottensheimu. Ve čtvrtek 21. prosince naviguje plavidlo do Wilheringu a zpět. Na prámu už odsloužil 480 dnů, udělal si námořnický základní kurs, pročetl odbornou literaturu, a pak mohl nastoupit ke zkouškám, popisuje list. Složil je s bravurou. Po teorii před nejvyšším úřadem lodní dopravy ve Vídni a dozorujícím orgánem v Linci udělal praktický test na přívozu Ottensheim, a stal se kapitánem. „Vánoce oslaví se svými blízkými v hostitelské rodině, jakmile v 17 hodin ukončí svou službu,“ dodávají OÖN.

Připojují na závěr redakční poznámku: „Zpravidla jsou zprávy na webu OÖN veřejně komentovatelné. Z důvodu množící se nevěcné, štvavé a podpásové pošty byla ovšem v tomto případě oblast komentářů ke zprávě zablokována.“

Na snímku je Alaa vlevo s přítelem Refikem, který před 20 lety musel uprchnout z Bosny.

Ohrožení chodci
Letos přišlo při dopravních nehodách v Rakousku o život už 67 chodců, z toho 13 v Horních Rakousích, informují OÖN. 68 % kolizí se stalo v obcích. Minulé pondělí zahynul v St. Marienkirchenu při přecházení ulice 61letý muž sražený osobním autem, tři týdny předtím srazilo osobní auto 83letou důchodkyni s rolátorem, když přecházela po značeném přechodu ve Vöcklabrucku. Víc než polovina obětí, 35, byla starších 60 let.

Dopravní psycholog Peter Jonas vidí tři rozhodující příčiny. Starší chodci mají podle něho sníženou pozornost a reakční schopnost. Častěji rezignují na užívání aut a chodí víc pěšky. Jsou méně odolní a těžká zranění snášejí hůř než mladí.

Na „zebrách“ bylo loni u sousedů sraženo a zraněno 1099 lidí (v Horních Rakousích 164), zemřelo 19 osob (4).

Vrata málem „stočila“ školáka
Sedmiletý Pascal uvízl ve středu večer rukama v rolovacích vratech podzemní garáže ve štýrském okrese Lend. Přidržel se při jejich otevírání za lamely rolety a nechal se táhnout nahoru. Rychle se ale dostal do nebezpečné situace, protože stáčející se vrata ho vyzdvihla do výšky metr a půl. Teprve když „zabalila“ školákova předloktí, bezpečnostní zařízení posun zastavilo. Matka tlačila visícího synka vzhůru, aby se jeho bolest nezvětšovala. Ze situace ho vysvobodili hasiči, kteří ručně vrata spustili a lamely rozevřeli, uvedly OÖN. Nehoda se obešla bez těžších zranění.

Přivezli azylantovi děti

Azylantova rodina se sešla na letišti.

Na druhý pokus se podařilo dopravit dvě děti, žijící u příbuzných v Libanonu, k jejich otci, uprchlíkovi před občanskou válkou v Sýrii, napsaly OÖN. Omar Ajaj je mohl poprvé obejmout po třech letech na letišti ve Vídni.

Jak už náš web uvedl, zasadili se o to Matthias Hennerbichler a Oliver Mandl, šéfové freistadtské zahradnické firmy, kde Omar pracuje. Jejich prvním pokus vyzdvihnout děti na letišti v Bejrútu a dopravit je do Rakouska zmařily problémy s povolením výjezdu a před startem druhé cesty Hennerbichler onemocněl. Na maratonský let přes Istanbul do Bejrútu a hned zase zpátky nemohl ani pomyslet, uvedly OÖN. Zaskočil za něho partner Oliver Mandl, kterému pomohl otevřít různé dveře, kam „normální“ občan nemůže, kamarád pilot z povolání. Akce se podařila a rodina se šťastně setkala ve Vídni.

Obě syrské děti se už s prostředím ve Freistadtu trochu seznámily. „Jsou už řádně přihlášeny k pobytu v Rakousku a od ledna půjdou ve Freistadtu do školy,“ říká v listě Mandl. A Omar je prý šťastný jako dosud nikdy…

Nordic walking po kolejích
Ve středu kolem 13.45 hodiny rozhodil 55-65letý muž kompletně jízdní plán dolnobavorské Lesní dráhy. Podle jejího mluvčího Michaela Pfeffera se „špacíroval“ o dvou turistických holích po kolejišti mezi Patersdorfem a Grandmühle. „Ani hlasité pískání vlaku ho neodradilo, strojvůdce musel užít rychlobrzdu a nakonec zastavil včas. Vyzýval pocestného k opuštění kolejí, ale ten tvrdohlavě pochodoval dál směrem na Grandmühle. Až tam kamsi zmizel, nepoznán,“ píše PNP.

Spoj Lesní dráhy za mužem „cupital“ krokem, vlak v protisměru musel kvůli situaci dlouho čekat na nádraží v Teisnachu a jeho pasažérům se cesta taky notně protahovala. Policie teď hledá svědky, kteří by jí mohli pomoci „kolejochodce“ odhalit, končí zpráva PNP.

S korunkou v plicích

Předmět doličný, korunka v plicích.

Na akutní geriatrii okresní kliniky v Berchtesgadenu přijali staršího muže s podezřením na zánět plic. Rentgenový snímek v nich odhalil zubní korunku s trnem, píše PNP. Předmět mu byl odstraněn na oddělení šéfa oddělení pneumologie dr. Christiana Geltnera, který listu řekl, že se pak pacient rychle uzdravil.

Jak uvedl, lékaři musejí z plic často vyjímat věci, které do nich nepatří, a mohou vést za čas k velkým zdravotním potížím – zraněním, krvácením nebo zánětům. Jsou případy vdechnutí dva centimetry dlouhého šroubu či výplně kořenového kanálu u zubaře umisťované zrovna v momentu, kdy se pacient nadechoval, často se dostanou do plic kousky potravy při jídle hlavně dementních osob nebo u dětí dílky lega či oříšků, říká dr. Geltner.

Vytažení cizího tělesa z plic závisí na jeho druhu. „Zbytky jídla před vytahováním zmrazujeme, abychom zabránili jejich rozdrobení na menší kousky při zákroku, u pevných těles to není potřeba,“ vysvětluje pneumolog. Vyjímání se děje formou bronchoskopie, kdy je ústy nebo nosem zaváděn endoskop a přes hrtan posouván do plic. Odkud může být tělísko vytaženo s pomocí malých kleštiček a drobného košíčku. Pacientovi se prý většinou hned poté daří lépe. Dr. Geltner radí, že kdo něco spolkl a pak vytrvale kašle, měl by neprodleně vyrozumět svého lékaře.