Topolánek s Bursíkem Šumavu zásadně poškodili,ale Babiš s Brabcem ji zničí úplně

Jižní Čechy - Jiří Mánek, odborník na Šumavu a ochranu přírody, bývalý ředitel NP Šumava, komentuje chystanou změnu zonace národního parku v kontextu s novelou zákona o ochraně přírody.

Správa NP Šumava projednává změnu zonace. O tématu se jedná na všech úrovních na Šumavě i v Praze, Senát projednává petici s desíti tisíci podpisů proti rozšiřování bezzásahovosti na Šumavě. I proto Deník položil několik otázek bývalému řediteli NP Šumava, který se k tématu v poslední době několikrát vyjádřil.

Nedávno jste měl na semináři v Poslanecké sněmovně přednášku, která popisovala možná rizika kůrovcového rozmožení na Šumavě související s novelou zákona o ochraně přírody a s připravovanou zonací NP Šumava.

Proč?
Protože se na Šumavě opět schyluje k velkému přírodnímu maléru v podobě vzniku nové kůrovcové kalamity. Celá republika bojuje proti kůrovci a suchu a na Šumavě se potichu záměrně nechává kůrovec množit a připravují se další podmínky pro jeho expanzi a tím pro usychání lesů i celé krajiny.

Mohl byste nám to trošku přiblížit?
Pro řízení NP Šumava je důležitých několik věcí. Zákon o ochraně přírody, plán péče a zonace. Novela zákona o ochraně přírody je špatná protože míchá všechny naše národní parky do jednoho zákona i když je každý úplně jiný – historicky, velikostně, přírodovědně, osídlením. Plán péče, základní dokument pro Správu NP Šumava, na Šumavě už 6 let neexistuje. Šumava je tak asi jediný národní park na světě, který nemá 6 let žádnou transparentní koncepci. Je to téměř 70.000 hektarů státního majetku - převážně lesního - a státem placené Ministerstvo životního prostředí a Správa NP Šumava si tam za peníze daňových poplatníků dělají co chtějí. To je neuvěřitelná a v minulosti nevídaná situace. No a nyní se chystá se změna zonace, která ve spojení se špatnou novelou zákona o ochraně přírody a bez jasných pravidel hospodaření přinese novou kůrovcovou kalamitu, která svým rozsahem může přesáhnout všechny předešlé.

Jak podle vás ke kůrovcové kalamitě, kterou naznačujete, dojde?
Za prvé, z čísel o kůrovcové těžbě je již nyní evidentní, že se na Šumavě těží jednou tolik kůrovce než před pěti lety. A po letošním roce to bude ještě daleko více. Za druhé, kůrovec se potichu množí v bezzásahových zónách a NP Šumava vůbec neeviduje a veřejnosti nesděluje, kolik lesa na Šumavě v posledních letech kůrovec sežral. Za třetí, Správa NP nezpracovala všechny loňské polomy, ve kterých se samozřejmě množí kůrovec a ten letos napadne okolní porosty. Je jasné, že se kůrovec na Šumavě opět masivně množí a letošní rok bude nárůst markantní.

Jak to myslíte a jak to souvisí se změnou zonace?
To je jednoduché. Nová zonace počítá s okamžitým rozšířením bezzásahové první zóny z 24% na 27,6%. To je 3,5% navíc. To se sice od stolu z Prahy zdá zanedbatelné, ale ve skutečnosti mluvíme 2500 hektarech. Na hektaru může být asi 350 stromů a celkem tedy můžeme mluvit možná až o 800.000 stromech, kde se nově může kůrovec nerušeně množit. To je větší kůrovcový zdroj, než tu byl po orkánu Kyrill.

Zdá se, že Správa NP Šumava i Ministerstvo životního prostředí na vyhlášení nové zonace momentálně dost spěchá, proč si myslíte, že tomu tak je?
Kůrovec se množí v bezzásahových zónách a v nezpracovaných polomech. Takže letos při rojení určitě vyletí a napadne porosty v současně platných druhých zónách. Pokud se nezmění zonace, tak všechny kůrovcem napadené stromy bude muset Správa NP Šumava ve druhých zónách zpracovat, jinak by se dopustila porušení lesního zákona a budou jí hrozit sankce. Pokud se ale zonace prosadí ještě před rojením kůrovce a druhá zóna se zvětší na těch 27,6%, tak tam podle dříve schválené novely zákona o ochraně přírody lesní zákon rázem nebude platit a nic asanovat nebudou muset. Takže si myslím, že na to tlačí záměrně, aby nemuseli už letos proti kůrovci nic dělat.

Můžete současnou situaci srovnat s nějakými zkušenostmi množení kůrovce z minulých let?
V roce 2007 ministr Bursík, ve vládě premiéra Mirka Topolánka, vydal své ministerské rozhodnutí, podle kterého zneplatnil na 1/4 území NP Šumava lesní zákon. Ten nařizuje v lesích zpracovat kůrovce v konkrétním termínu. Následně v letech 2008–2012 pak kůrovec usmrcoval až milion stromů každý rok. Teprve důslednými zásahy od roku 2011 jsme do roku 2014 kůrovce dostali až do základního stavu, tj. 1 kůrovcový strom na 5 hektarů. Tento nesmysl s vyoutováním platnosti lesního zákona v NP povýšil ministr Brabec s premiérem Babišem na zákon. Podle novely zákona o ochraně přírody platné od 1.1. 2018 neplatí ustanovení lesního zákona v první, ale ani ve druhé zóně. Nyní je na stole zonace, podle které se zvýší rozloha 1. a 2. zóny dohromady 52% plochy NP. Bursíkův režim platil po roce 2007 na 24% plochy NP a v následujících pěti letech byla výsledkem největší kůrovcová kalamita v dějinách NP Šumava. Stejný režim chce nyní zavést Brabec na více než dvakrát takové ploše NP Šumava. Člověk nemusí být genius, aby si dovedl spočítat jak negativní dopady to bude v příštích 5 letech mít pro Šumavu. Takže jestli Topolánek s Bursíkem Šumavu zásadně narušil, tak Babiš s Brabcem ji zničí úplně.

Dobře, říkáte, že se kůrovec ve druhé zóně nebude muset asanovat, ale to přece neznamená, že se tam asanovat nebude.
To neznamená, ale už jsme tohle jednou zažili. Tento fígl tu už jednou byl, za Bursíka. Nemuselo se zasahovat na ¼ plochy NP Šumava a výsledkem byla největší kůrovcová kalamita v dějinách. Nyní se nebude muset na 52% plochy. Navíc neexistuje plán péče, neexistují žádná pravidla. Z útržků veřejných vystoupení ředitele NP a náměstka ministra životního prostředí se dozvídáme, že například polomy se nebudou zpracovávat ve druhé zóně (což řekl ředitel NP Šumava na semináři na Kvildě), stejně tak řekl, že se kůrovec bude asanovat, pokud bude v základním stavu. Stejně neuvěřitelnou věc potvrdil náměstek ministra na semináři v poslanecké sněmovně. Budou kůrovce asanovat jen když bude v základním stavu, pokud by ho bylo víc, tak ho asanovat nebudou. Ovšem už veřejnosti neřekli, že kůrovec byl v základním stavu jen v roce vyhlášení NP, tedy v roce 1991, pak v roce 2002 a pak v letech 2014 a 2015, kdy jsme my zastavili obří kůrovcovu kalamitu. Takže je evidentní, že si z veřejnosti dělají legraci a protože tomu veřejnost nerozumí, a nebo se dostatečně neptá. Na tenhle režim se doslova těší ekoteroristé, kteří budou při první příležitosti snášet všechny možné argumenty proč kůrovce ve druhé zóně neasanovat, když se to nemusí. Podle mě se dají očekávat další blokády.

A podle jakých pravidel se tedy dnes v NP Šumava postupuje?
To bych také rád věděl. Mluvíme tu o státním majetku, který si dnes spravuje pár lidí naprosto netransparentně, bez jasných pravidel. Správa parku řídí management svými vnitřními nařízeními a šest let na Šumavě není transparentní plán péče, není tu veřejně známá koncepce. To nechápu, odporuje to zákonu i péči o svěřený majetek. Navíc je celý NP Šumava je v evropském režimu ochrany přírody daný NATUROU 2000. Podle evropské legislativy se každá koncepce musí posoudit a schválit. Ale tady není ani koncepce a už vůbec ne posouzena a schválena, takže se evidentně postupuje i v rozporu s evropskými směrnicemi. Faktem je, že pokud není žalobce, není soudce. Zdá se, že to nikomu nevadí.

Ale ministr Brabec i ředitel NP Šumava Hubený tvrdí, že se na zonaci domluvil se šumavskými obcemi. Starostové podepsali protokoly.
Vím, že ministr Brabec veřejně prohlašoval, jak bude podle nové zonace 10% plochy NP Šumava zařazeno do zóny kulturní, která tvoří okolí a zázemí obcí. Výsledek ale je ten, že této zóny je jenom 1,2%. To samo o sobě prozrazuje mnohé. Podle mých informací se na jednáních se šumavskými starosty řešila jen 4. zóna. Ale s jednotlivými obcemi se nejednalo o prvních, druhých a třetích zónách. O jejich velikosti a už vůbec ne o způsobu jakým se o ně bude nebo nebude pečovat. Kůrovec ve smrkových lesích nezná žádné hranice. Takže jestliže se díky špatně zvolenému managementu kůrovec bude množit na Modravě, mohou jím být následně ničeny lesy na v okolí Kvildy nebo Srní. Tyhle souvislosti je třeba projednávat transparentně.

A že starostové podepsali protokoly? Jsou případy, kdy zonace změnila tvar i v rozporu s podepsaným protokolem. To ale není tak podstatné. Co vidím v této souvislosti jako možný malér je to, že Správa NP Šumava jednala se starosty, kteří sice podepsali nějaké protokoly, ale k takovým úkonům někteří starostové nedostali mandát od svých zastupitelstev. Takže reálně hrozí, že jsou některé souhlasy starostů neplatné a zcela určitě to bude mít u některých obcí nepříjemné dohry.

A co tedy doporučujete?
Doporučuji, aby jednání byla transparentní. Aby správci NP Šumava projednávání zonace okamžitě zastavili a nejprve představili, jak o území budou pečovat. K tomu je jediný nástroj a to je plán péče. V souvislosti s tím je nutné veřejnosti předložit rizikovou analýzu, jak se může ekosystém při daném managementu vyvíjet, jaké to bude mít dopady na přírodu, faunu a floru. Je třeba definovat jak NP Šumava ovlivní okolní vlastníky pozemků a lesů. Máme okolo i uvnitř NP lesní majetky měst a obcí, v okolí NP jsou majetky LČR a také vojenských lesů. Ti všichni budou způsobem (ne)péče o lesy NP Šumava v příštích letech ovlivněni a měli by to dopředu vědět. A teprve pak je možné přijímat nějaká rozhodnutí o zonaci a bezzásahovosti. Takže doporučuji nejprve připravit, projednat, schválit a a podle legislativy vyhlásit Plán péče, pravidla hry. Až bude známý management, teprve pak se bavit o zonaci. Dělat to obráceně stejně špatně jako nejprve postavit dům a pak teprve dělat pro něj dělat projekt.