Smartphony ze škol?

Předseda hornorakouských odborů učitelů povinných škol Paul Kimberger brojí proti smartphonům ve školách. „Ve vyučování nemají absolutně co dělat. Personál škol a rodiče museli táhnout za jeden provoz a ve školách vytvořit zóny bez mobilů,“ říká v deníku OÖN. Při restriktivním zacházení s „vrahem koncentrace“ smartphonem jsou podle něho nezbytné tresty žákům, kteří se takových pravidel nebudou držet.

Podporu Kimberger nachází v řediteli pro vzdělávání Alfredu Klampferovi: „Každá škola musí mít jasné směrnice užívání mobilů. Jaké budou, to musí každé místo rozhodnout souhlasně s rodiči a učiteli,“ říká.
Řada škol už pravidla přijala. V lineckém Ramsauerově gymnáziu se dohodli na zákazu užívání mobilů od první do čtvrté třídy, kdy telefony musejí zůstat v šatnách. Do tříd mohou až od vyšších stupňů, kde jsou také zapracovány do scénáře výuky. Učitel Johann Baumgartner opatření chválí – bez stálého klinkání mobilů je vyučování uvolněnější. „Generální zákaz na všech školách by nám učitelům ušetřil mnoho konfliktů s rodiči a žáky,“ míní. „Umožnění mít je s sebou při vyučování zní sice svobodně, ale je zároveň vynucováním. Žáci se každých pár minut dívají, jestli není něco nového.“ Jeho žáci s nám ovšem nesouhlasí.

V Bavorsku platí všeobecný zákaz mobilů na školách od roku 2006. Vyhlášen byl tehdy proto, že žáci filmovali násilí na školním dvoře a vyvěšovali záběry na sociální sítě. Proti zákazu se zvedla vlna nesouhlasu a koncem minulého roku odstartovali sousedé na 135 školách pokus připustit užívání telefonů alespoň o přestávkách.

Starosti sousedů: Změňme zemskou hymnu!

Generální shromáždění zájmového sdružení rakouských autorů (IG Autoren) požaduje novou hornorakouskou hymnu odpovídající době, píší OÖN. Aktuální text „Hoamatland“, tedy Vlast, Domovina, pochází od Franze Stelzhamera (1802–1874), jehož dílo prý obsahuje „antisemitské stereotypy“. (OÖN připomněly, hornorakouský básník a novelista Franz Stelzhamer uveřejnil v roce 1852 v privátním tisku v Mnichově sbírku „Das bunte Buch“, která obsahuje antisemitský text „Jude“.)

„Při alarmujícím zesilování pravicového extrémismu a antisemitismu je neúnosné, když dokonce oficiální webové stránky země Horní Rakousy představují Franze Stelzhamera jako nikoliv bezúhonnou osobnost, (…) ale o jeho nenávisti k Židům, která vrcholí v jen nepatrně přikrášleném volání po genocidě, dodnes není ani slovo,“ uvádí prohlášení IG.

Hornorakouský hejtman Thomas Stelzer (ÖVP) a jeho zástupce Manfred Haimbuchner (FPÖ) zemskou hymnu v pondělí obhajovali. S problematickým Stelzhamerovým textem je třeba se popasovat, ale vidět jej v kontextu tehdejší doby. „Horní Rakousy se minulostí intenzivně zabývají,“ ujistil Stelzer. Stelzhamerovo dílo tematizovalo v roce 2010 symposium zemského institutu Adalberta Stiftera a v roce 2014 k tématu vyšla publikace „Případ Franze Stelzhamera. Antisemitismus v 19. století". Stelzhamerův text Jude není možné ani přikrašlovat, ani schvalovat, je ale třeba básníka posuzovat v kontextu 19. století. Byl jako mnoho jiných té doby bohužel poznamenán antisemitismem. V zemské hymně na rozdíl od Jude ale nelze najít žádné závadné slovo, mínil hejtman.

Haimbuchner argumentoval podobně. Mnoho osobností 19. století „zastupovalo tehdy zjevně salonní světový názor, který v žádném případě neodpovídá tomu, který zastává moderní evropská civilizace“. Osvícená společnost ale musí oceňovat i „nepodezřelá díla jako 'Hoamatgsang', který naší vlasti dal kulturní identitu“. Nic nereflektující obrazoborectví není konstruktivním aktem kritického střetnutí.

Za kosmetiku průměrně 230 eur

Rakouské domácnosti vydaly loni při průměrně 26 nákupech produktů kosmetické a hygienické péče kolem 230 eur, píší OÖN. Do vlasů „vrazily“ 44 eur, do čistění zubů 43 a na péči o pokožku vynaložily skoro 70 eur. Celkem to bylo kolem 850 milionů. Data byla shromážděna od reprezentativně vybraných 4000 domácností. Závěry lze vztáhnout na 3,8 milionu rakouských rodin. Podle zjištění užívá výrobky hygieny a kosmetiky 80 procent žen a 61 procent mužů denně nebo vícekrát denně. Nejfrekventovanější jsou přípravky do koupele (76,4 %) a šampony (72,4). Deodoranty a antitranspiranty jsou na třetím místě se 63,1 %.

Rasismus ve sportu normálka?!

Berlínský prof. dr. Stefan Chatrath otevřeně vyzývá k toleranci rasismu na stadionech, píše PNP. „Slova bolí, ale přesto – fotbalisté musejí umět unést rasistické urážky,“ napsal pro časopis NOVO Argumente k případu Jordana Torunarighy (22), profesionála bundesligové Herthy BSC Berlín.

V utkání proti Schalke 04 v Gelsenkirchenu musel rodák ze Saské Kamenice poslouchat výkřiky o opicích, a ještě na hřišti propukl v pláč. Oba kluby ho podpořily a odsoudily rasismus. Ne ale Chatrath. Torunarigha se podle něho neměl chovat tak uplakaně, a mohl prý dokonce s pachateli soucítit – je prý možné, že účinkem svých výkřiků byli překvapeni a teď jich litují. Zobecňuje pak, že na stadionech je ostatně dovoleno všechno. Ptá se, jak daleko může divák jít, a odpovídá si: Pokud není ohrožen průběh zápasu, může všechno…

Chatrath pracuje pro sportovní a zážitkový management University of Applied Sciences Europe v Berlíně a je členem komise vědy zemského sportovního svazu Berlína. Obě instituce se od jeho výroků distancovaly.

Nepořádek u silnic

Na odpočivadlech kolem B12 odkládají neznámé osoby stále častěji odpad, nebo jej za jízdy rovnou odhazují z oken aut, píše PNP a zmiňuje „obzvlášť drastický“ případ – u motorestu Seibersdorf v okrese Rottal-Inn byly odloženy na kraj vozovky tašky plné starého ošacení (viz foto správy komunikací).