Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spokojenost je malá sestra štěstí....

Linec - Jak i náš list informoval, v kostele v lineckém Bindermichlu byl v neděli hostem Samuel Koch (29), původně gymnasta, který měl v roce 2010 při televizním pořadu Vsaď, že… tak těžkou nehodu, že ochrnul od pasu dolů. Jeho vyprávění o tom, jak se změnil jeho život po úrazu, si přišlo poslechnout na 300 lidí.

20.6.2017
SDÍLEJ:

Koch s asistentkou.Foto: Deník/repro

Deníku OÖN odpověděl na několik otázek.
„Je pro mne dodnes osobní ,superGAU´ , že se už nemohu hýbat. Jako výkonný sportovec jsem byl zvyklý absolvovat dvanáct tréninkových jednotek týdně. Vždycky jsem měl hodně síly a energie, mnoho chuti k pohybu. Tu energii ještě mám, a často se ptám, kam s ní…"
Na dotaz, kde bere sílu pokračovat, uvedl: „Vím jako věřící křesťan, že život vezdejší není všechno a že to nejlepší teprve přijde. Kromě jiného se má životní perspektiva změnila. Nemohu přestat děkovat – za byt, za švitoření ptáků, za východ slunce, za peprmintový čaj, za mou paní Sarah, bratra Jonathana u klavíru, otce, který mě doprovází na turné… Zkouším polapat co možná nejvíc šťastných momentů. Štěstí je ovšem pro každého něco jiného – pro jednoho třeba veganská strava, štíhlá postava, pro jiné úplné zdraví. Nemohu být tedy já, který tu sedím v invalidním křesle, už nikdy šťastný?! Zkouším to zatím alespoň s ,malou sestřičkou štěstí´ , tedy se spokojeností. Jsem například velmi spokojen, když mohu kýchnout a nespadnu při tom z křesla, protože mé tělo lidé včas zachytí… Svaly v něm jsou ochrnuty, jen hlava a muskulatura krku fungují."
Co byste dělal, kdybyste najednou zase mohl chodit? ptal se reportér, a Samuel Koch odpověděl: „Zamával bych rodině a vyrazil proběhnout se do lesa. Lehl bych si do stromu a hladil jeho kůru… A dal bych si nohu přes nohu, protože bych to zkrátka jednoduše mohl… Nesmím nikdy vzdát tuto naději, i když mi to rozum radí. Cítím ale zase něco v pravé noze, mohu pohnout levými prsty a mám v těle i další ostrůvky, které cítím. To dává naději a štěstí…"
Na otázku, zda se často ptá, proč zrovna on, řekl, že tahle otázka pro něho nemá smysl. „Každý člověk je v životě konfrontován s ranami osudu, nikdo před nimi není chráněn. Snad by bylo příhodnější místo Proč? se ptát: K čemu?! To je jednodušší…"

Nebezpečné grilování

V sezoně grilování od května do září si tato oblíbená volnočasová aktivita vyžádá v Horních Rakousích průměrně čtyři těžce zraněné denně, za rok se zraní asi 500 lidí. 80 procent utrpí popáleniny, 40 procent opařeniny, 38 procent řezné rány či zlomeniny – ty zpravidla při zakopnutí kolem grilu, píší OÖN.

Desetina proudu je od větru

Víc než deset procent produkce elektřiny v Evropské unii je z větru, píše Volksblatt. Ojedinělou špičku představovalo loni Dánsko s podílem 43 procent. Následovala Litva s 27 procenty, přes pětinu získávaly Irsko a Portugalsko. V Rakousku dodávaly rotory 7,6 procenta, takže země byla pod průměrem EU, který byl 10,1 procenta. Se 315 000 Gwh z celkových 3,1 milionu Gwh měly větrné zdroje čtvrtý největší podíl v produkci EU. Největší připadl konvenčním klasickým tepelným elektrárnám (49 %), dále jádru (26 %) a vodním elektrárnám (12 %). Na konci pořadí „ve větrnících" byly Slovensko a Malta s necelým jedním procentem podílu.

Postaví čtvrť lesních domů?

Model osady ve stromech.

Architekt Jakob Oberpriller z Hörmannsdorfu chce na Kirchbergu v Oberkreuzbergu postavit ve starém smíšeném lese u vyhlídkové věže, který zakoupil, pět obytných „kostek" o rozměrech 4x4x6 metrů v horizontálním a vertikálním provedení a pronajímat je dovolenkářům, píše PNP. Tyto chatové boxy by byly s věží spojeny visutým dřevěným chodníkem podobně jako „stezka do korun stromů" v Neuschönau.

Ke srubům by vedly visuté chodníčky.

Stromové domy mají být uspořádány jako dvojpodlažní hotelové pokoje. Ideální by měly být pro dvě až čtyři osoby. Takové jsou prý jen ve Švédsku a u Hannoveru. Maximální kapacita „sídliště", 20 lidí, nehrozí žádnou masovou turistikou. Topení v „budkách" bude elektrické, kabely povedou visutým chodníkem. Skleněné průhledy by hostům umožňovaly sledovat život na stromech pod nimi. „Fasádu" kostek by tvořily šindele. Oberpriller ujišťuje, že je pro něho důležité uskutečnit svůj záměr s minimálními zásahy do přírody, píše PNP. Stromy jsou prý jeho kapitálem. Pověřil znalce vytvořením katastru stromů. Podle něj budou odstraněny jen větve, které ohrožují bezpečnost dopravy. A pokud by z téhož důvodu muset být pokácen nějaký strom, má z něj zůstat alespoň kus kmene a posloužit zvířatům a rostlinám jako domov. Stavebník chce „šetrné staveniště", jen s jediným jeřábem, který se dostane všude, a kdyby to nestačilo, má být nasazen kráčející bagr, se čtyřmi nohami obzvlášť vhodný pro těžký terén.
Zájemcům Oberpriller vysvětlí svůj záměr ve středu 21. června večer na shromáždění občanů v místě.

Hasiči u „bidel"

I tohle musí umět hasiči.

Na starém rameni Dunaje u elektrárny ve Wallsee-Mitterkirchenu bude o víkendu zemská soutěž hasičů ve vodní záchranné službě. Zúčastní se jí i družstva z dalších rakouských zemí a z Bavorska. Pořadatelé dostali přihlášky více než tisíce osádek říčních člunů. „Bude to největší zemská soutěž, která kdy byla v Horních Rakousích," říká v OÖN Thomas Sattler z organizačního týmu. Kromě disciplín na vodě v pátek od 13 a v sobotu od 7.30 hod. předvedou účastníci v rámcovém programu i další ukázky činnosti.

Zaměstnávají cizí lékaře

Podle Bavorské lékařské komory bylo loni v zemi činných 8153 zahraničních lékařů, z toho 5643 v nemocnicích. Nejvíc z klinických doktorů bylo Rakušanů (651), následovaných Rumuny (575), Maďary (331) a Slováky (206). 89 lékařů pocházelo z Bosny a Hercegoviny, uvedla PNP.

Policisté v modrém

Bavorští policisté se převlékají.

V Bavorsku je kolem 40 000 policistů, z toho 27 500 uniformovaných. „Dosavadní služební oblečení v barvách zelená a béžová nosili čtyřicet let. Od začátku tohoto týdne už ale první jednotky také v Dolním Bavorsku, třeba i ve Zwieselu, oblékají nové, modré uniformy. „Podle ministerstva vnitra jsou z vysoce moderních ,aktivně dýchacích´ textilií, které mají co nejvíc pomáhat při jakémkoliv počasí v každé roční době policisty zabezpečit," píše PNP. Poprvé byly použity střihy speciálně pro policistky. Do poloviny příštího roku se mají postupně převléci všichni uniformovaní strážci zákona v Bavorsku.

Pomoc dlouho nezaměstnaným

Celorakouská „Akce 20 000" má za cíl dlouhodobě nezaměstnané starší 50 let znovu integrovat do trhu práce. V posledním období jich přibylo dvanáct procent a stát naléhavě hledá protiopatření. V celém Rakousku má být vytvořeno 20 000 nových pracovních míst, o jejichž nabídku se mají postarat města a obce. Spolková vláda k tomu uvolnila 200 milionů eur.
V prvním kroku bylo vybráno čtrnáct modelových regionů, v nichž má akce odstartovat od 1. července. Od 1. ledna 2018 má být celoplošná. Ke „zkušebním" oblastem v Horních Rakousích, které mají vytvořit celkem 2000 míst, patří také Linec společně s Urfahrem. Tato města se mají postarat o 500 pracovních míst. Z toho 150 chce zajistit skupina podniků města Lince. Starší nezaměstnané hodlá zapojit především v centrech seniorů, v dětském a mládežnickém servisu, v úklidu ulic a v péči o zeleň.
K situaci připomíná starosta Klaus Luger, že nezaměstnanost sice aktuálně lehce klesá, v Linci už na tři procenta, ale vývoj počtu lidí starších 50 let dlouhodobě bez práce je právě opačný – meziročně jich přibylo dvanáct procent. Akce 20 000 tedy podle Lugera přichází v pravý čas. Návrh sociálních demokratů a lidovců prošel 13. června sociálním výborem parlamentu a 29. června jej má posoudit Národní rada. Projekt má být vypsán na dva roky. Bude-li úspěšný, vláda na něj poskytne dalších 200 milionů.

Za dlouhodobě nezaměstnané je momentálně v Rakousku pokládáno 119 500 lidí z celkových 318 000 osob bez práce. Z nich je asi 48 000 starších 50 let. Meziročně je to o deset procent víc. V Horních Rakousích ze 35 000 lidí bez práce hledá zaměstnání déle než rok 11 300 osob, z nichž asi 5000 je starších 50 let. V Linci je v této věkové skupině 1500 lidí.

Autor: Vladimír Majer

20.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Neseďte doma aneb Kam vyrazit na venkově

Vítání občánků v Oslově.

V Oslově vítali nové občánky

Rýha v laku za třicet tisíc

Ostrovec - Vandal poškodil lak u vozidla značky Škoda Superb.

OBRAZEM: Knižní ilustrace Šárky Zikové nadchly návštěvníky

Písek - Ilustrace a obrazy pro malé a velké je název výstavy výtvarnice Šárky Zikové, která byla slavnostně zahájená v Malé galerii Sladovny v úterý. Návštěvníci se netajili nadšením.

Klub Krteček si užil ozdravný pobyt v Hošticích

Písek, Střelské Hoštice - Ve dnech 13. – 16. října odjel Klub Krteček na podzimní ozdravný pobyt do školy v přírodě ve Střelských Hošticích.

Co by se líbilo dětem v Záhoří

Záhoří - Nejmladší obyvatelé měli příležitost vyjádřit se k tomu, jak by podle jejich představ měla obec vypadat a co v ní ještě chybí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení