Linec - Prezident rakouské Zaměstnanecké komory Rudolf Kaske požaduje výrazně víc kontrol na staveništích a v průmyslových podnicích, které by zabránily mzdovému dumpingu, píší OÖN. Konkrétně chce 500 dalších finančních policistů. „Změkčil" tak prohlášení ředitele komory Wernera Muhma, který je pro „tísňovou klausuli k omezení svobody pohybu osob" v Evropské unii.
V pozadí je, že Rakousko bylo svou nízkou kvótou nezaměstnanosti dlouhodobě „vzorovým žákem" v EU, ale momentálně sklouzlo do středu žebříčku – téměř půl milionu lidí je tu bez práce.
Muhm, který je vlivným poradcem kancléře Wernera Faymanna (SP), tak dodal další aspekt do debaty o cizincích, rozvádějí OÖN. Podle něho byla část vysoké nezaměstnanosti do Rakouska „importována" příchodem příliš mnoha Východoevropanů. Země má totiž v rámci EU třetí největší podíl zaměstnávaných cizinců.
Kaske připomněl, že podle platných zákonů musí i zahraniční firmy působící v Rakousku odměňovat své zaměstnance podle tarifů zdejších kolektivních smluv. Ve skutečnosti ale vyplácejí kvůli různým vedlejším ujednáním mzdy nižší. Tomu mohou zabránit jen „kontroly, kontroly, kontroly", říká Kaske a požaduje zdvojnásobení stavu finanční policie.
Kancelář ministra financí Hanse Jörga Schellinga k návrhu říká, že už je dávno „předběhnut". Přijímání nových sil běží od loňska, přičemž úředníci po 29 722 kontrolách v provozech podali 9709 trestních oznámení pro nelegální zaměstnávání. V asi třetině případů šlo o mzdový nebo sociální dumping.
„Muhmovu ideu omezení volného pohybu osob v EU podporuje v sociální demokracii jen burgenlandský hejtman Hans Niessl," píše linecký list. Kancléř Faymann takové opatření vylučuje s odkazem na smlouvu o EU. Myslitelné je pro něho snad jen časové omezení činnosti jednotlivých zahraničních pracovníků v příslušné směrnici unie. S tím by muselo souhlasit všech 28 členských států, což je naprosto nemyslitelné.

Sousedé milují labradory

Labrador je nejoblíbenější psí rasou v Rakousku. Podle statistiky ministerstva zdravotnictví je v zemi 7316 čistokrevných zvířat, dále 10 160 labradorských retrívrů, 7456 míšenců této rasy a 16 740 zlatých retrívrů, kteří jsou s labradory příbuzní, píší OÖN.
Melanie Hoffmannová (38) ze Schlierbachu, čtyřnásobná matka, majitelka šesti labradorů a pověřenkyně pro chov této rasy v rakouském kynologickém klubu, nedá na tato zvířata dopustit. „Jen jako hlídači nejsou k použití – pustili by do domu každého zloděje, kdo by jim podal kousek vuřtu, protože jsou extrémně žraví a vůči lidem velmi pozitivně nastavení," cituje ji list.
Na otázku, proč je potom tento pes charakterizovaný jako obzvlášť dobrosrdečný a rodinný tak vysoko v žebříčku „kousavosti", říká ze statistiky, že agresivní jedinci téměř vždy pocházejí ze soukromých vrhů. Chovatelé, kteří jsou podřízeni přísným regulím svazu kynologů, své svěřence pečlivě testují jak na dědičké nemoci, tak na chování, a pokud by byl některý agresivní, nebyl by připuštěn k chovu. Pořízení kvalitního labradora přijde na 1400 až 1500 eur.

Bude lovit uprchlíky z moře

Více než 3700 lidí loni utonulo na útěku ve Středozemním moři. Když potom ještě italské námořnictvo zastavilo svou operaci Mare Nostrum k zachraňování těchto běženců, vzkypěla ve vášnivém jachtaři Michaelu Buschheuerovi (39) z Řezna krev, píše pasovská PNP. „Mnozí vzali bez emocí fakt, že lidé se topí a v Německu se pořád ještě diskutuje o přerozdělování běženců. To nejde," cituje list Buschheuera.
Před pěti měsíci založil iniciativu "Sea Eye" a koupil kutr. 20. února ho chce v Rostocku spustit na moře. Jeho cílem je křižovat Středozemním mořem a zachraňovat uprchlíky.
„Není žádným romantikem nebo snílkem," popisuje ho PNP. Má v Řeznu firmu se 30 zaměstnanci. S pružností úspěšného podnikatele koordinuje i svůj projekt pomoci. Koupený kutr je nyní zprovozňován v jednom rostockém doku. 74 kubíků velký nákladový prostor lodi pojme záchranné ostrůvky pro 400 lidí, asi 700 plovacích vest a zásoby vody a potravin. Plachtoví typické pro rybářské kutry bude sneseno, loď bude vybavena motorem a satelitní navigací.
S osmičlennou posádkou chce Buschheuer křižovat jižně od ostrova Lampedusa. Při spatření lodě s uprchlíky v nouzi vyšle signály SOS k vyvolání záchranné akce. „Do příjezdu kvalifikovaných záchranářů a pobřežní stráže zajistíme přežití lidí na často beznadějně přeplněných člunech. Jen v případech krajní nouze vezmeme uprchlíky na naši loď," má promyšleno.
Nasazení má trvat zatím pět a půl měsíce. Posádka s námořními zkušenostmi se bude střídat po asi deseti dnech. Zatím se přihlásilo 40 dobrovolníků, kteří chtějí této akci obětovat dovolenou. Nasazení "Sea Eye" přijde na čtvrt milionu eur. Iniciativa je odkázána na dary. Není prý lehké je získat, doba takovému podniku nepřeje. „Zdá se, že se dnes nedělá rozdíl mezi zachraňováním tonoucích a pomáháním běžencům," říká Buschheuer v PNP.

Cirkusová zvířata pod kontrolou

Při téměř každé druhé kontrole cirkusu v Bavorsku od roku 2010 byly zjištěny přestupky proti zákonu o ochraně zvířat, cituje PNP expertku SPD Susann Biedefeldovou. Při 512 kontrolách bylo podle ministerstva životního prostředí odhaleno 249 prohřešků. Zda šlo také o trestné činy, úřad neví. „To ukazuje, jak málo se ministryně Ulrike Scharfová stará o dobro zvířat," říká Biedefeldová.
Kritizuje také nepravidelnost kontrol a požaduje kompletní zákaz držení divokých zvířat v cirkusech. Nechápe prý, jak ministerstvo mohlo dospět k závěru, že základní normy ochrany zvířat jsou v nich dodržovány. Podle oficiální statistiky bylo v roce 2014 v Bavorsku hlášeno 639 cirkusových zvířat, z toho 127 šelem.
Ministerstvo dodává, že kontroly předpisů provádějí příslušné orgány v místě. Zákaz držení zvířat v cirkusech obecně by musel vyslovit federální úřad.

Papež se vztahem k ženě

Linecký deník OÖN informuje, že kulturní televizní kanál Arte bude v úterý od 20.15 vysílat dokument BBC, podle něhož měl papež Jan Pavel II. po desetiletí vztah k vdané ženě. „Autoři k tomu zdůrazňují, že nic nenaznačuje, že by Karol Wojtyla porušil celibát," cituje list Kathpress.
Přesto si byli provdaná matka tří dětí a duchovní po tři desetiletí emočně velmi blízko, pokračuje list. Podle dokumentu měl tehdejší krakovský kardinál Wojtyla (1920 – 2005) od začátku 70. let velmi intenzivní vztah k polsko-americké filozofce Anně-Terese Tymieniecké (1923-2014), který trval až do papežovy smrti 2. dubna 2005. „To ovšem bylo okruhu zasvěcených známo. Nové na dokumentu je, že spřízněnost jejich duší dokládají stovky dopisů a privátních fotografií," pokračují OÖN.
Vztah měl začít v začátku sedmdesátých let, kdy Tymieniecká požádala kardinála, aby mohla přeložit do angličtiny jeho knihu „Osoba a čin" zveřejněnou v roce 1969. Z výměny dopisů na filozofické otázky se rychle vyvinula velmi osobní korespondence. Podle dokumentu brzy došlo i k osobním setkáním, společným procházkám nebo lyžování.
„Z dokumentu zůstává nejasné, nakolik si Wojtyla byl vědom hloubky citu ženy pocházející z polsko-francouzského šlechtického rodu," uvádí list. Každopádně kontakt k ní nepřerušil, naopak – stál za ním a měl úzký vztah s ní za boží dar. „Ještě den před smrtí ho Tymieniecká navštívila v nemocnici," uzavírá linecký list.