Pondělní OÖN ho představily blíže. Dieter Zimmel (62) přestěhoval chov ovcí z Wartbergu ob der Aist do jižních Čech před 24 roky. Nyní se synem Reném (40) drží v obci tisíc ovcí a 185 krav a od října 2018 prožívají podle listu zlý sen. Od té doby jim vlčí pár strhl na ploše 550 hektarů více než 80 ovcí a denně přicházejí další, uvedl deník. Dosavadní škody farmář počítá na 90 000 eur.

Vlk podle něho mohl uniknout z Národního parku Bavorský les, vlčice pochází pravděpodobně ze smečky, která se v roce 2016 usídlila v rakouském Allentsteigu. „Jde o ,problémové vlky´, ale odstřeleni zatím být nemohou, protože vlk je celoevropsky přísně chráněn,“ komentují OÖN. „Teprve po vyčerpání všech obranných opatření by česká agentura ochrany přírody a krajiny jeho ,odnětí´ povolila. To by znamenalo například oplocení luk, které vlk také díky pustošivé práci divokých prasat může lehce překonat, nahradit čtrnáct kilometrů dlouhým elektrickým plotem, a k tomu pořídit deset pasteveckých psů. Zatím Zimmelovi mají čtyři, ale ti nejsou ještě dost sehraní. Další si hodlají obstarat ve Švýcarsku, ale to prý může nějakou dobu trvat, protože Švýcaři mají s rostoucími stavy vlků dost svých problémů. A výchova pasteveckého psa trvá dva roky…“

Vlčí otisk.Zdroj: Deník/repro

Zatím má vlk u nich dál volnou cestu. „Mám zlé sny, každý den jdu na louku s bušením srdce,“ říká hospodář lineckému listu. V neděli našel další zle zřízené jehně. V úterý se chystá vyvěsit už pořízené výstražné tabule k varování turistů. Zvažuje žalobu na rakouský stát kvůli usídlení vlků v Allentsteigu. Varuje své kolegy v Rakousku, aby se včas vyzbrojili pro invazi vracejících se vlků. Podle něho to znamená opatřit pastviny zmíněnými elektroploty (jeden prý za 4000 eur, udržovací náklady 2500 ročně) a na sto ovcí pořídit minimálně dva pastevecké psy…

Na snímku nahoře je Dieter Zimmel se synem Reném a vnučkou Magdalenou.

Invaze amerických raků

Na talíři.Zdroj: Deník/repro

„Zvířecí invaze z USA začala v sedmdesátých letech. Aktuálně se americký rak signální stal morem v mnoha evropských tocích. Zatím co domácí rak říční je dramaticky decimován houbami, je vetřelec ze Států vůči této nákaze nejen rezistentní, ale ještě funguje jako její nosič,“ píší OÖN.

Ředitel rybářského revíru v Rohrbachu Walter Koller tvrdí, že kde se objeví rak signální, už není žádný domácí korýš. „Z nouze ale dělá ctnost a léta klade račí pasti s hlavami kaprů a rybími zbytky jako návnadami do Velkého Mühlu. Podává úlovky uvařené ve slané vodě a s omáčkou z rajčat, paprik a chilli. Na rozdíl od Trumpa je prý rak signální tedy přinejmenším dobře stravitelný, míní s úsměvem.“ Což list doložil ilustrací hotové tabule.

Během jednoho týdne by mohli letos lovci raků vytahat z Traunu přes 10 000 těchto klepetáčů, ale to prý není ani jedna kapka na horký kámen, protože rak signální je při 150 až 200 potomcích za rok zkrátka nevyhubitelný. Třeba v Traunu jej atakují jen dravci jako štika a sumec, a těch je málo. Ve Velkém Mühlu se i díky Kollerovým aktivitám daří jakžtakž jeho invazi čelit, ale jinak se tito raci rozšířili už i do Dunaje. Návrh novely zemského rybářského zákona chce povolit všem rybářům chytat raky signální pro vlastní spotřebu. Nakladené vrše ale musejí být pod kontrolou…

Zpráva OÖN vyvolala vlnu ohlasů v sociálních sítích. Tak uživatel „Lancer“ napsal: „No, když dobře chutnají, pak mají alespoň jednu dobrou stránku,“ a uživatel „Einheizer“ srovnává: „Pstruh duhový k nám byl taky zavlečen a stále jej rádi chováme; od té doby už zato skoro nejsou pstruzi potoční…“

Pádlování ve kmenech

V rámci slavností kolových staveb na Attersee se opět konaly závody „člunů z jednoho stromu“, napsal meinbezirk.at. V roce 2016 postavili první dvě taková plavidla – jedno jen s pomocí seker jako zadávna, druhé současnou technikou. Letos bylo na startu 34 šestičlenných týmů, z toho dva z partnerského Freyungu.

Vyvěsí erotiku

Ilustrační foto.Zdroj: Deník/repro

Kdo má doma ještě erotické prádlo z babiččina mládí? ptá se list Am Sonntag. Informuje, že City Marketing Pasov (CMP) hledá tyto „zabíječe lásky“ a jiné bílé prádlo pro italské pouliční slavnosti Ferragosto 16.-17. srpna. Při ní mají být tyto „spoďáry“ nataženy jako dekorace „Bella Italia“ na šňůrách přes ulice, vysvětluje. Kdo by měl doma něco takového, může to donést do 9. srpna do kanceláře CMP v Ludwigově ulici.

Vyrazil na sever

V pondělí přesně v 17 hodin vyrazil z Gibraltaru rakouský cyklista Wolfgang Fasching (51). Směřuje podél pláží Marbelly, po 200 kilometrech zahne na západ na Cordobu, a pak na sever. Denně chce ujet minimálně 500 kilometrů. Na trase 5656 kilometrů projede devíti zeměmi - Španělskem, Francií, Německem, Belgií, Nizozemskem, Dánskem, Finskem, Švédskem a Norskem, oznamují OÖN.


Zač Hitlerův rodný dům?

Poté, kdy rakouská Národní rada v roce 2016 rozhodla o vyvlastnění Hitlerova rodného domu v Braunau, napadla majitelka nemovitosti toto rozhodnutí i výši přiznaného odškodnění. Zemský soud v Riedu jí přiznal nárok na 1,5 milionu eur, ale Vrchní zemský soud v Linci letos v dubnu jeho rozsudek zrušil s odůvodněním, že má cenu určenou soudním odhadcem na 812 000 eur a republikou už zaplacenou za přiměřenou. Nejvyšší soud nyní dovolání majitelky odmítl, oznámilo v pondělí ministerstvo vnitra. Už loni v březnu stížnost majitelky na porušení jejích základních práv odmítl Evropský soud pro lidská práva jako nepřípustnou. „Po pravomocném rozhodnutí v odškodňovacím řízení může být nyní zahájeno zákonem přikázané užívání domu, aby bylo zabráněno jakékoliv formě oživování nacismu,“ prohlásil ministr Wolfgang Peschorn. K využití bude vypsána architektonická soutěž.

Mohou těžit šumavskou vodu

Plánovaná stáčírna šumavské vody v Ulrichsbergu může být postavena, rozhodl hornorakouský správní soud, který vyhověl stížnosti firmy „Water of Life“ a vydal jí vodoprávní povolení. O případu náš web opakovaně informoval – důvodem stížnosti k soudu bylo zamítnutí žádosti podnikatelů Johannese Pfaffenhuemera z Kirchdorfu a Adolfa Bauera o povolení odběru vody a pořízení stavby k okresnímu úřadu v Rohrbachu. Jak jsme uvedli, úřad rozhodnutí odůvodňoval možným snížením zásob vody a masivním odporem obyvatel regionu. Ten potvrdilo i 10 000 podpisů občanů proti projektu.

Zemský správní soud došel na základě rozsáhlého šetření se zapojením znalců z oborů geohydrologie, techniky vodostaveb, hygieny a humánní medicíny, po veřejném ústním projednání, při němž mohly všechny dotčené strany obsáhle přednést svá stanoviska, k závěru, že stížnost firmy je oprávněná, uvedl soud v prohlášení pro média.

Centrální otázkou řízení bylo, zda zamýšlené odnětí vody ovlivňuje veřejný zájem nebo zda porušuje něčí práva, pokračuje list. „Při srovnatelně malém špičkovém odběru 0,6 litru za sekundu je nadměrné odčerpání zásob spodní vody vyloučeno a trvalé snížení její hladiny s jistotou nelze očekávat,“ uvádí rozsudek. Vychází z toho, že i při současných periodách sucha je zásobování vodou zajištěno, zejména to nouzové.

K obávanému „výprodeji“ vody do zahraničí zemský správní soud konstatoval, že povolení by mohlo být odmítnuto jen tehdy, kdyby se záměr ukázal být nevýhodou pro domácí vodní hospodářství. Tomu tak v daném případě není už zejména vzhledem k malému odběrnímu množství.

Povolení bylo uděleno na dobu určitou a za určitých podmínek. K ochraně pramenů před znečišťováním a před snižováním vydatnosti zdroje bylo stanoveno ochranné vodní pásmo.

Oponentní AG Böhmerwaldwasser rozhodnutí kritizuje a chce pokračovat v protiaktivitám. Především má požadovat vystoupení politiků proti projektu a za chránění vod Šumavy, uzavřely OÖN.