„Ve státečku s dominancí mužů udělala pozoruhodnou kariéru a stala se dokonce první ženou, která byla zvolena vicekomoří 500 let starého arcibratrstva Bolesné matky Boží v Campo Santo Teutonico, hřbitově Němců a Vlámů s přilehlými budovami, v uzavřeném exteritoriu Vatikánu. Jejím hlavním zaměstnáním po 31 let ale bylo vedení oddělení rukopisů vatikánské knihovny,“ uvedl linecký list.

Do Říma šla v roce 1986 jako 33letá historička. Chtěla tam zůstat tři měsíce, aby připravila výstavu Rakousko a Vatikán. Ze tří měsíců bylo víc než 30 let, protože vyslyšela prosbu prefekta, aby pak pracovala ve vatikánské knihovně. „Na začátku to nebylo jednoduché, protože přede mnou tu ještě žádná žena nebyla zaměstnána. Trvalo to víc než šest let, než to prefekt ,proboxoval´ ve státním sekretariátu,“ vzpomíná Grafingerová.

Povolání ji zcela naplňovalo. V knihovně a v archivu ji řada rukopisů uvádí v nadšení. „Když třeba sahám po Lutherově exkomunikační bule, je to pro mne vždycky něco zcela zvláštního,“ vypráví „šéfová přes 150 000 rukopisů“, která osobně poznala tři papeže a může číst v latině, francouzštině, španělštině a řečtině, pokračuje list.

Do práce má dvacet minut pěšky, ale rozhodnutí odejít relativně rychle do důchodu pro ni prý nebylo příliš těžké. „Řím není městem k zestárnutí. Infrastruktura je tu špatná, autobusy nejezdí, odpad není odvážen, v silnicích jsou díry. Pro seniory není Řím městem k dobrému žití,“ říká.

Před definitivním odchodem stráví Vánoce doma. „Navštívím sestřenice a moc se těším na výhled na Traunsee,“ pokračuje. Do Říma se chce vracet třikrát, čtyřikrát za rok, jako vicekomoří tam má pořád dost práce – a přitom si bude užívat, čeho si na Věčném městě tak cení: „Čerstvého ovoce a zeleniny, rajčat, která opravdu chutnají po rajčatech,“ uzavírá.

„Ztučnělý“ jackpot

Čtyřnásobný jackpot rakouského lotta, obdoby naší sportky, o třetí adventní neděli nepadl. Tažená čísla 11, 27, 28, 31, 36 a 37 nebyla na žádném ze sedmi milionů podaných sázenek, a v příštím tahu půjde o „balík“ pětinásobného jackpotu, čtrnáctého ve 31leté historii lotta. První padl v roce 2008, poslední letos v říjnu. Ve středu se tedy bude hrát o asi osm milionů eur, uvádí linecký list. V pravý čas před Vánocemi…

Aby občané nedotovali opravy silnic

Bavorští Svobodní voliči (FW) chtějí zvrátit plebiscitem spoluúčast obyvatel na nákladech silniční výstavby a údržby, která je v mnoha obcích silně kritizována, informuje PNP. Jde o částky, které obce vybírají od občanů na vylepšování nebo obnovování místních komunikací (náš web informoval). Mimořádné zemské shromáždění 400 delegátů FW v sobotu v Kirchdorfu (okr. Freilassing) rozhodlo jednomyslně odstartovat podpisovou akci k podpoře referenda k této otázce, sdělil šéf strany Hubert Aiwanger na twitteru. Pasovský list vysvětluje, že v mnoha obcí jsou občané povinováni přispět až desítkami tisíc eur, a některé komuny naopak spoluúčast obyvatel nevyžadují. Kongres měst ale mluví o „nenahraditelném zdroji financování“.

Škola fotografuje

Kostel Maria Gern očima žáků základky.Zdroj: Deník/repro

Dvacítka členů fotografického kroužku základní školy v Baumgartenbergu hledá celý rok perfektní fotomotivy, a to výhradně večerní, nebo z víkendů, nebo píší OÖN. Vede je učitel Günther Iby z Naarnu, který si sám udělal velké jméno jako sportovní fotograf například při mistrovství Evropy ve fotbalu, při sjezdařských závodech v Kitzbühelu nebo při formuli 1.

Začali „řemeslo“ klasicky, seznámením se s přístroji a s teoretickými základy, a pak „na to“ šli zostra – podzimními snímky z lesa a z bizarní kamenité rokle Klamschlucht, nočními záběry s dlouhou expoziční dobou v Linci, ze závodů evropského poháru bobů na Königsee a podobně. Přidal se k nim i jeden mladý kantor. Iby je chválí, jdou za věcí s nadšením. „Učí se pohledu na to zásadní a chytat rozhodující moment nebo náladu,“ říká. Jako na učitele na něho dělá velký dojem, jak přistupují k fotografování zcela nezatíženi a jsou při tom schopni dosahovat pozoruhodných výsledků, uzavírají OÖN.

Na snímku je fotografie kostela Maria Gern v zimní krajině Berchtesgadenu od Niklase Großsteinera.