Pasov - V kostele Krále Krista v Saale na Dunaji (okr. Kelheim) našla kostelnice Maria-Elisabeth Giesaová v obálce položené na oltář 160 000 eur, ve svazcích pětistovek. Donátor své jméno neprozradil.

Na obálce byla dvě slova - „Pro Afriku“. Až do uplynulé neděle byl nález tajen, protože muselo být prověřeno případné praní špinavých peněz, uvádí PNP. K události došlo o loňských letnicích, 20. května 2018.

Paní Giesaová, která je kostelnicí už sedmnáct let, se nad obsahem zděsila a okamžitě obálku předala v sakristii faráři Norbertu Großemu. I ten byl bez dechu, popisuje list. Po přezkoumání okolností finanční komorou biskupství v Řeznu dostal 22. prosince farář povolení peníze rozdělit, a to s určitou představou – část prostředků má dostat sestra Christin z řádu Mallersdorferských sester pro svou práci v jižní Africe. Pamatováno bylo také na jihoafrického misionáře, který působí v Zimbabwe. 40 000 eur má dostat páter Thomas Winzenhörlein z Bad Abbachu na práci rovněž v Africe.

Chudí žijí o deset let méně

Trvale chudí lidé umírají až o deset let dřív než zbytek obyvatelstva, píše linecký Volksblatt z vyhodnocení Statistik Austria sociální studie SILC. „Ještě větší rozdíl je u bezdomovců, kteří se dožívají až o dvacet let méně,“ dodává list. Podle statistiků je 1,5 milionu lidí v Rakousku ohroženo chudobou nebo sociálním vytěsněním. Mají tedy nižší příjem (jednotlivci pod 1238 eur) nebo potíže uspokojit nutné potřeby, což s sebou nese klesající očekávanou délku života.

Podle vyhodnocení umírají chudobou ohrožení muži o čtyři léta dřív, ženy o rok a půl. Kdo není chudobou jen ohrožen, ale žije v ní, tedy má problémy udržet teplo v bytě a dopřát si nějakou nečekanou opravu, žije o čtyři roky (ženy) až jedenáct let (muži) kratší dobu. Při trvalém stavu hmotné nouze jsou hranice žití ještě kratší – devět a dvanáct let.

„Toto enormní omezení očekávané délky života se v Rakousku týká téměř 270 000 lidí, což odpovídá asi obyvatelstvu Štýrského Hradce, největšího rakouského města,“ říká ve Volksblattu Martin Schenk, spoluzakladatel a ředitel chudinské konference diakonie v Rakousku.

S Bavorskem jako o líbánkách

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček řekl v pondělí pasovskému deníku PNP, že vztah mezi jeho vlastí a Bavorskem jsou takové líbánky. „Naše vztahy jsou vynikající. Dá se říci, že zažíváme už devět let honeymoon,“ cituje ho list a dodává, že „po desetiletích sporů o vyhnání sudetských Němců prolomil ledy tehdejší ministerský předseda Horst Seehofer při své návštěvě v Praze v roce 2010“.

Bavorsko a Česko mají v mnoha oblastech podobné zájmy, řekl Petříček v PNP. Především jde podle něho o průmyslovou spolupráci, „a je také velmi důležité, že obyvatelstvo příhraničních regionů má stejné šance jako kdekoliv jinde“. Český premiér Andrej Babiš pozval ministerského předsedu Markusu Södera a Petříček dodává, že čekají jen na potvrzení termínu. „Musíme na našich dobrých vztazích dál pracovat, nejsou něčím samozřejmým, a odpovědnost za ně nesou obě strany,“ dodal.

S ohlédnutím na pád železné opony zakončil: „Za třicet let se podařilo, že hranice prakticky zmizela. Mnoho Čechů dojíždí za prací každý den do Bavorska a naopak mnoho Bavorů do Čech. Díky přeshraniční spolupráci ale zůstávají také mladí lidé spíše věrní svém regionu, protože nyní mají víc šancí v něm najít práci.“

Sčítání: poprvé vyhrál vrabec

Vrabec domácí, v němčině Spatz, byl při letošním zimním sčítání ptactva v Rakousku poprvé nejčastěji viděný, píše Volksblatt. 12 783 dobrovolníků jich pozorovalo v libovolně zvolené hodině mezi 4. a 6. lednem na svých zahradách (u krmítek, na balkonech atd.) průměrně deset. Viděli ho ve 45 procentech sledovaných míst, oznámila organizace ochrany ptactva BirdLife.

Druhé místo připadlo sýkoře koňadře, loňskému vítězi sčítání. Třetí skončil vrabec polní. Dobrovolníci napočítali celkem 322 391 ptáků, v průměru tedy na jednu zahradu 35. Na bohatě zasněžených místech byl zjištěn rekordní počet ptáků, především v Alpách a podél jejich severní strany. Nejvíc jich bylo v Tyrolsku – 44 na zahradu, na východě a jihu Rakouska naopak daleko méně než v dlouholetém průměru, kolem 30. Ve Vídni jich na jednu zahradu připadalo devatenáct.

Velmi ubylo kosů, kterých se ukázalo dokonce nejméně od začátku zimních sčítání. V uplynulých čtyřech letech se ztratili z každé páté zahrady. Tyto černé souputníky člověka opět po letech 2001-05 kosil africký usutu-virus.