„Kufr je sbalený, zbývající věci rychle mizejí do batohu. Teď ještě uvázat tři psy, krátké ohlédnutí – a pak už se jde pomalu směrem na vnitřní město,“ popsaly OÖN. „Pětičlenná skupina punkerů původem z Maďarska opustila krátce po osmé hodině klidně a nenápadně neobydlený dům, který jí byl přes dva roky domovem.“

„Škoda, nedá se nic dělat. Mám ale stan, tak holt teď budeme spát v něm,“ říká v listě Kares (41). Kde s přítelkyní Bernadette najdou novou střechu nad hlavou, ještě neví. Každopádně by prý docela jistě nenocovali v nějakém útulku pro bezdomovce. „Tam člověk nemá klid, a psy tam s sebou taky vzít nesmí,“ vysvětluje.

Linecký deník pokračuje, že sousedé z ulice, kteří vyklízení pozorovali z balkonu, mluvili o velké úlevě, že policie a pořádková služba „konečně zasáhly“. Jedna z žen uvedla: „Co jsme si zažili, to si nikdo neumí představit. Dva roky skoro každou noc hádky a kravál… Klidnou noc už jsme dlouho neměli.“

OÖN souhlasí – problémy podle nich byly velké a město proti tomu dlouho nemohlo nic dělat, protože bývalá majitelka nemovitosti se svými „nájemníky“ neměla žádný problém. Nedávno ale zemřela a dědicové se s městem dohodli na společném postupu. Také při vyklízení. „To by mne stálo jistě statisíce, protože všechny ty krámy se musí separovat,“ řekl nový vlastník. Co s pozemkem, na kterém stojí také 36 garáží, bude dál, prý ještě neví.

Zašel si do Bruselu

V cíli spolu s kandidáty.Zdroj: Deník/repro

Dominik Ployer, 27letý masér ze St. Georgenu v Attergau, došel po čtyřech týdnech v neděli do Bruselu. Cestou chtěl mobilizovat k účasti na volbách. Putování zakončil na náměstí před Evropským parlamentem.

O jeho procházce náš web informoval. Celkem urazil 840 kilometrů, většinou pěšky, částečně na kole, bez peněz a opečovávání, napsaly OÖN. V pondělí večer přijel domů vlakem. Plný dojmů ze spontánní podpory, které se mu od lidí na trase dostalo, přemýšlí o iniciování zřízení skulptury oslavující podávání pomocných rukou, uvedly OÖN.

Na snímku je s hornorakouskými kandidáty pro EU Angelikou Winzigovou a Hannesem Heidem.

Patálie s jarmulkou

V Německu mají další problém – s nošením kipy neboli jarmulky, pokrývky hlavy, kterou podle Wkipedie věřící židé nosí ve shodě s tradicí svého náboženství. Ta tvrdí, že člověk má mít hlavu pokrytou proto, aby nestál před Bohem nahý. Vyjadřuje tedy úctu k Bohu. Podle Talmudu je žid povinný nosit kipu při modlitbě a studiu Tóry. Některé rabínské autority tento úzus rozšířily, a tak od 16.-17. století nosí někteří věřící židé kipu neustále, dodává český vyhledávač.

Pověřenec spolkové vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein aktuálně řekl, že už bohužel „nemůže židům doporučit nosit kipu kdekoliv a kdykoliv v Německu“. Změnu svého názoru vysvětlil přibývajícím „ztrácením zábran a růstem surovosti“ ve společnosti, které představují živnou půdu pro antisemitismus. V pondělních novinách vysvětloval, že tím chtěl veřejnost probudit, říci jí, že musíme jednat, než bude pozdě. Jeho slova prý nebyla v žádném případě rezignující, ale vyzývala k jednání.

Ministr vnitra Horst Seehofer poté vyzval k vyšší obezřetnosti a rozhodnému jednání bezpečnostních orgánů. „Bylo by nepřijatelné, aby židé museli svou víru v Německu skrývat. Stát musí zaručit svobodný výkon víry bez omezení,“ řekl. Mluvčí vlády Steffen Seibert dodává, že státní instituce se musejí postarat o to, aby lidé kdekoliv v Německu mohli bezpečně kipu nosit.

Josef Schuster, prezident Centrální rady Židů v Německu, ale děti a mladistvé odrazuje od veřejného nošení této pokrývky hlavy v řadě velkoměst, napsala PNP. Pro pasovský list Schuster uvedl, že by měli raději přes kipu natáhnout čepici. Solidární akce jako „Berlín nosí kipu“ jsou podle něho smysluplné, ale nestačí. S antisemitismem je nutné bojovat v mnoha rovinách.

Izraelský prezident Reuven Rivlin řekl, že Kleinova rada ho hluboce šokovala. Yehuda Teichtal, rabín židovské obce v Berlíně, míní: „Když šíříme poselství, že lidé by raději neměli kipu nosit, přenecháváme pole nepřátelům demokracie.“

Botanická rarita

Orchidej od sousedů.Zdroj: Deník/repro PNP

„Kdo ji má na louce, může být hrdý,“ říká v PNP Werner Simmet, referent ochrany přírody okresního úřadu Freyung-Grafenau k fotodůkazu botanické rarity. Je podle něho zvláštností vidět v této oblasti vstavače mužského (Orchis mascula), zvaného též horská orchidej. Je to vytrvalá bylina z rozsáhlého rodu vstavač. V Česku je chráněna jako silně ohrožený druh. Patří k našim nejvzácnějším orchidejím, píše Wikipedie.

K nálezu v Dolním Bavorsku zmiňuje pasovský list, že exemplář „extrémně vzácné rostliny“ vyrostl poblíž hasičárny v Ahornödu. V celém východním Bavorsku je známo jen málo jeho výskytů, častější jsou v Podalpí a ve Francku. Biolog Karel Kleijn v novinách zdůrazňuje, že vstavač mužský je přísně chráněný.