Až v roce 1995 mohla jedna Hornorakušanka díky šťastné náhodě objasnit skutečný příběh této koledy. „Renate Ebeling-Winklerová ze Seewalchenu pracovala tehdy jako knihovnice v salcburském muzeu,“ uvádí list. „Dobrovolníkům, kteří jí tam tehdy pomáhali, poděkovala tím, že jim ukázala několik ,pokladů´ muzea, mezi nimi poznámky autora Tiché noci Franze Xavera Grubera. Nad nimi najednou řekla penzionovaná profesorka gymnázia Elisabeth Kruckenhauserová: ,Ty, Renato, u mne v obýváku taky visí zarámovaný, ale jistě ne nějak cenný, opis téhle písně!´ Druhý den přinesla z Mönchsbergu nad salcburským Starým Městem písemnost, kterou čas už poznamenal."

Na první pohled paní Winklerovou fascinoval čistý a jasný rukopis autora zápisu. Nad místem sdělujícím „Text od Josepha Mohra“ s datem 1816 se zarazila, věda přece uváděla, že Tichá noc vznikla až v roce 1818 v Oberndorfu, ale historička a knihovnice mohla rychle vyloučit písařskou nebo čtenářskou chybu.

„Zachvátila mě euforie a nervozita," vzpomíná. Ačkoliv Mohrův podpis byl doprovozen zkratkou "manu propriae" jako vlastní rukou, svolala muzikology a archiváře, aby si byla zcela jistá, že jde o originál z Mohrových rukou. „Kvůli té rýsující se světové senzaci si vyžádali koňak pro uklidněnou,“ usmívá se.

Vypukla mediální bouře, ale ještě nějakou dobu trvalo, než záhadný letopočet 1816 na lístku mohl být bezezbytku rozklíčován a Mariapfarr vystaven veřejnosti jako místo vzniku písně, uzavírá list a dodává: „Jak se cenný líst papíru dostal do vlastnictví rodiny Kruckenhauserových, se dodnes nepodařilo objasnit…“

Rekordně turistů

V letošním turistickém roce – od listopadu 2017 do listopadu 2018 - navštívilo Horní Rakousy poprvé více než tři miliony turistů, napsal Volksblatt. Napočítaných 3 108 000 příjezdů bylo o šest procent víc než loni a o pětinu víc než před pěti lety. Dalším rekordem je letošní překročení osmimilionové hranice přenocování v ubytovacích kapacitách země. 8 075 600 noclehů bylo zvýšením o 5,3 procenta. Od roku 2013 přibylo víc než milion přespání.

Horko přišlo na 100 milionů

Rekordní teploty a dlouhotrvající sucho způsobily v Horních Rakousích v zemědělském a lesním hospodářství škody za více než sto milionů eur, informoval Volksblatt ze sdělení zemského rady pro životní prostředí Rudiho Anschobera a klimatologa Alexandera Ohmse. Příliš sucho bylo prakticky ve všech regionech, místy spadlo jen 60 procent obvyklých srážek. „S aktuálními 452 milimetry za rok míří Linec k negativním rekordu - ,normálních´ tu bývá 802 milimetry. Pro srovnání, v dosud nejsušším roce 1929 v Linci napršelo 527 milimetrů,“ uvedl list.

Ještě nikdy nemuselo být v Horních Rakousích prohlubováno tolik vysychajících studní, jen v posledních deseti týdnech více než 500. V Attersee chybí aktuálně půl metru vody, tedy celkem 25 milionů kubíků.