Jinak mohly dodávat jen pozadí toho, co lidé mohli vidět na obrazovkách, které ještě zdaleka nebyly ve všech domácnostech. „Bývalý mluvčí NASA Haney varoval naléhavě, že Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins budou vystaveni riziku exploze měsíčního prachu. Ten by mohl v okysličené atmosféře kosmické lodi začít žhnout a vyvolat požár. NASA se problému věnovala v řadě studií, ale vyloučit tento faktor nejistoty nebylo možné.“ Obavy nebyly důvodné, uvedly OÖN padesát let poté.

Citovaly z výtisku z 16. července 1969, že za zábranami Kennedyho mysu čekalo na událost půl milionu zvědavců a 300 000 aut zaplavilo všechna parkoviště. Vyprodány byly všechny ubytovací kapacity v okruhu 150 kilometrů „a dokonce hotelový král Conrad Hilton prý nemohl sehnat pokoj v žádném ze svých domů“.

„Ne všichni Američané ale sdíleli nadšení z nadcházejícího přistání na Měsíci,“ pokračoval hlavní článek. „Organizace ochránců práv pastora Ralpha Abernathyho, následníka Martina Luthera Kinga, vyzvala k demonstraci na Kennedyho mysu na protest proti nerovnoměrnému dělení prostředků na kosmický výzkum a na boj proti hladu a bídě.“ Peníze na Apollo 11 by prý mohly utišit hlad 31 milionů lidí.

Z OÖN před 50 lety.

Linecký tisk se ovšem misi Apolla 11 věnoval i v předcházejících dnech a pohled do kosmu střídal s událostmi na zápraží.

Tak 14. července dělal titulky novin „ruský truc“ - „tři dny před startem americké kosmické lodi vypravil Sovětský svaz na cestě k Měsíci sondu bez osádky Luna 15, která měla sloužit k výzkumu Měsíce a jemu blízkého prostoru“. Její pomalejší let někteří experti přisuzovali velké váze a spekulovali s přistáním celé lodi na Měsíci. OÖN k tomu citovaly viceprezidenta Britské meziplanetární společnosti Kennetha Gatlanda, že lze věřit, že Sověti nechtějí aktivitami v blízkosti Měsíce narušovat historický okamžik amerického přistání. „Rušivé manévry se nekonaly ale jen v blízkosti luny,“ připomněl deník po půlstoletí. Přímo pod tímto článkem list v roce 1969 psal o flotile sovětských lodí, která křižovala jen 48 kilometrů od „kosmického nádraží“ Kap Kennedy.

Vědci si jinak dělali starosti nad návratem kosmonautů. Řeč byla o 21denní karanténě k zabránění zavlečení „neznámých měsíčních bakterií“ na Zemi. OÖN zasvěceně rozvíjely: „Po návratu budou muset astronauti nejprve obléci sterilní overally, které jim podá potápěč námořnictva. Pak budou postříkání sterilizační tekutinou. Sám prezident Nixon je bude smět pozdravit jen za sklem.“