Kliknutím zvětšíteOkresní památkář dr. Wilfried Hartleb z Pockingu se naopak pohoršuje, že něco takového ještě pořád je. „To je temný středověk!" říká v PNP.
Připomíná, že ne při každém slunovratovém ohni je upalována figura v lidské podobě. . Často tam ale čarodějnice je, i se šátkem a zástěrou, a dr. Hartleb má po ruce citáty z novin, nad nimiž se mu prý ježí vlasy: Popisují „hrozivou čarodějnici přivázánou ke kmeni", to, že „se nedočká žádné milosti", a jak jsou diváci nadšeni, když konečně „dojde svého žalostného konce". Národopisec to komentuje slovy: „Je odporné, že v dnešní osvícené době taková upalování ještě jsou. Mají zničující účinek. Pro mne je to hluboký, temný středověk. Lidé by si měli uvědomit, co to znázorňuje, co to vlastně dělají…"
PNP připomíná, že v době honů na čarodějnice mezi roky 1450 až 1800 padlo za oběť děsivých duchovních rozsudků na 60 000 lidí, z toho skoro 80 procent žen. Zemřeli v plamenech, když předtím byli hrůzným způsobem týráni. Byli topeni, lámali jim kosti, způsobovali jim takové bolesti, že se přiznávali k absurdnostem, jen aby utrpení skončilo. Smrti v ohni, kterému byl připisován očistný účinek, ale neunikli, rozepisuje se list. Poslední čarodějnický proces v knížecím biskupství Pasov se konal v roce 1703 nad jistou Magd Afra Dick z Ringelai. Její utrpení dokumentuje muzeum čarodějnic v Hotelu Gross v Bavorském lese. Poslední poprava čarodějnice v Německu byla v roce 1775 – po rozsudku, který už tehdy lidem hodně vadil, magie už přestávala mít místo v pokračujícím vývoji světového názoru…
Původní zvyk slunovratového ohně beztak neměl s pálením figuríny nic společného. Při vlastním veskrze pohanském zvyku, jehož původ sahá k nejstarším předkřesťanským rituálům, se mimo jiné přes oheň skákalo s nějakým přáním. Podle starého lidového názoru byly červnové noci plné dobrých a zlých kouzel. Ohni se pak připisovala očistná síla.
„Dnes lidé ,upalují´ na znamení protestů figuríny třeba Trumpa a Merkelové. Odhlédnuto od toho, co si o těchto lidech kdo myslí, já mám za hrozné, když někdo vyjadřuje svou zlobu takovým způsobem," pokračuje Hartleb. PNP pak dodávají, že přinejmenším stejně špatným shledává zvyk upalovat při slunovratu čarodějnice. Původně něco velmi hrozného je dnes inscenováno jako legrace. „Lidé by měli pomyslet, co tím vyvolávají v hlavách dětí," končí památkář Hartleb.
Pomáhají v Kambodži
Že se dnes učí 300 dětí v kambodžské vesnici Rachea Nukaul ve škola a ne pod plachtou v přírodě, za to patří dík zčásti i jednomu Hornorakušanovi a jeho spolku pro rozvojovou spolupráci (EZA), píší linecké OÖN. „Osm let, od založení ,Childrenplanet´, se Christian Gsöllradl-Samhaber (38) ze Sierningu a 21 místních dobrovolníků z Evergreen Community angažují v asijské zemi, v níž je dodnes patrné řádění Rudých Khmerů v sedmdesátých letech. Samhaber, který už pracoval jako streetworker v Argentině, pomohl s kambodžskými aktivisty od roku 2010 vybudovat v regionu Stung Treng už 33 studen s pitnou vodou, celou školní vesničku a také truhlářskou díllnu, kde mladiství po absolvování školní docházky nacházejí práci, která jim umožnit prodávat vlastní produky," uvádí deník. To je důležité, protože dosud školu financují patronáty. Nyní jsou hledáni další donátoři (www.childrenplanet.at).
V Kambodži samotné přímo pomáhalo už 18 Hornorakušanů v rámci zahraniční civilní služby či dobrovolného sociálního roku. „V srpnu vyjede jedna dívka z Hartkirchenu pomáhat ve zmíněné truhlářské dálně," zmiňuje list.
Childrenplanet byl loni vyznamenán hornorakouskou Cenou za lidská práva a nedávno mu byla propůjčena Cena Eduarda Ploiera za rozvojovou spolupráci, udílená zemskou vládou a lineckou diecézí. Finanční částka s tím spojená už byla investována do zřizování služby první pomoci v Kambodži.
Co si myslí Conchita
O účasti rakouského muzikanta Toma Neuwirtha (28) alias Conchity jako hosta při zahájení festivalu Evropské týdny v Pasově jsme informovali. Deníku PNP odpověděl na řadu otázek.
Máme říkat „Haló, Conchito", nebo „pane Neuwirth" - co je vám milejší?
„Momentálně nechávám obojí. V začátku jsem velmi usiloval o to, abych byl oslovován jako žena, a byl jsem skoro vyveden z míry, když byl někdo tak ,drzý´ a řekl mi Tome. Nyní se ale nacházím v jisté metamorfóze, kdy obojí oslovení je absolutně v pořádku."
V květnu jste ohlásil, že Conchitu brzy „pustíte". Proč byste vzdával tak oblíbenou uměleckou postavu?
„Ještě jsem ji nevzdal, ještě jsem tady. Je ještě několik projektů, které bych chtěl pod tímto jménem dokončit. Proto zatím není den, kdy pověsím paruku na hřebík, v dohledu. Žiji svůj život na sto procent. K tomu patří i vývoj, a tím je i poučení se ze sebe. Zatím nevím, co přesně bude v budoucnu. Těší mě to hledat."
Co se vám na sobě líbí a co ne?
„Často mě zmáhá povrchnost v tomto byznysu. Zní to ode mne komicky, protože se také maluji, upravuji si vlasy, nosím pěkné věci a sloužím tak taky klišé oné povrchnosti. Musím také přiznat, že mě to náramně baví. To si ale člověk musí být vědom, že je to jen skořápka a že to nic nevypovídá o osobě uvnitř."
Co bude dál? Objevíte jinou postavu, nebo chcete být jednoduše sám sebou?
„Nemám tušení, co mne ještě napadne. Nikdy jsem neměl nějaký B-plán."
Přemýšlíte i o založení rodiny?
„Nevím. Nevím o tom nic. Pokládám se za extrémně netrpělivého a nejsem si jist, zda jsem schopen vychovávat dítě. Mám před tím hrozný respekt. Cítím se nezměrně přetížen, když mi přátelé, kteří právě mají dítě, to malé stvoření podají do ruky…"
Krone v Deggendorfu
Circus Krone vystupuje od soboty do pondělka v Deggendorfu. Před premiérou jeho zoo navštívily děti základní školy Sv. Martina. Pod dohledem klauna Tonita obdivovaly koně, zebry, velblouda, kance Fritziho, papoušky, slony, drezuru koní, lvy a nosorožce Tsavo, popisuje PNP. Někteří mohli pod dohledem trenéra Martina Laceyho z odstupu krmit jeho lvy.
Tisková mluvčí Susanne Matzenauová k držení zvěře zdůraznila, že každé je opatrováno denně 24 hodin, a kromě jiného všech 200 zvířat se narodilo v Evropě: „Žádné nebylo chyceno do lasa v přírodě," řekla. Jen pro pobyt v Deggendorfu cirkus nakoupil tři a půl tuny slámy a sena, tunu masa a 400 kilogramů jablek a mrkve – denní spotřeba krmení přijde na asi 3000 eur. Za týden musí být uklizeno na 16 tun zvířecího trusu.
Na snímku je se školáky nosorožec Tsavo, kterému je už 42 let a který váží tři a půl tuny. Přesto se ho děti nebály a pod dohledem Tonita si ho mohly dokonce pohladit, píše PNP k fotografii.
101letá chodí plavat
Paní Rosalii Müllerové z Osterhofenu je už 101 let. Bývala vášnivou plavkyní, ale v poslední době už prý měla málo času, starala se o matku a pak o sestru. Na plovárně nebyla už sedmnáct let, až si řekla, že se to musí změnit, napsala PNP.
Její pečovatelský domov seniorů bazén nemá, ale pro paní Müllerovou to nebyl problém. Udělala si procházku do města, koupila si plavky, koupací boty a župan – a k plavání si zvolila místní plovárnu, popisuje list.
Její opatrovnice Martina Laggerbauerová jí navrhla doprovod sociální službou. Ergoterapeutka Carrie Imerová byla zájmem staré paní potěšena a mínila, že právě plavání je v jejím věku to nejlepší ke zmírnění obtíží s klouby. Na místě byla paní Rosalie nadšena podobou lázní otevřených v roce 1971 a nechala se jimi provést plavčíkem Jensem Aschenbrennerem. Ten jí pak rád zapůjčil plovací „polštářek" k podpoře znakové polohy – a ostatní koupající se nestačili divit zdatnosti seniorky… Ta se po „koupačce" cítila mnohem lépe a mínila, že smysluplné by bylo plavat pravidelně. Vedoucí domova Harald Stirner dlouho nerozmýšlel a rychle našel dobrovolnici, která jeho svěřenkyni bude do vody doprovázet častěji, zaznamenala PNP.
33
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
