VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ruského kozáka hrál statný písecký házenkář

Písecko - Jméno filmového režiséra Karla Kachyni je spjato s Píseckem. Nejen že si tu po natočení filmu Už zase skáču přes kaluže koupil chalupu v Novém Dvoře u Písku, ale ve zdejší krajině často natáčel. Nemuselo jít o celé příběhy, nemusel se tu odehrát veškerý děj, ale alespoň část scénáře vznikla v tomto koutě jižních Čech. Platí to také o filmu z roku 1965 Ať žije republika, který zachytil poslední dny II. světové války, osvobozování Rudou armádou a excesy, kdy lidé rabovali nebo se mstili na údajných kolaborantech.

6.2.2016
SDÍLEJ:

Na statku u Albrechtic nad Vltavou a v Novém Dvoře u Písku vznikla před 51 lety část trezorového filmu Karla Kachyni Ať žije republika.Foto: Archiv

Ať žije republika měla dvě hlavní natáčecí lokality mimo Jihočeský kraj: vesnice Únanov nedaleko jihomoravského Znojma a Vysoké Studnice na Jihlavsku. Přesto se štáb Karla Kachyni vypravil do Jihočeského kraje, konkrétně do okolí Albrechtic nad Vltavou a Nového Dvora u Písku. (Odtud jsou záběry na ohrady s koňmi.)

Hlavní roli malého kluka přezdívaného Pinďa dostal tehdy asi třináctiletý Zdeněk Lstibůrek. Dnes je z něho renomovaný architekt. Dětská role pro něho znamenala velkou zkušenost i zážitek. Chlapec prakticky „neslezl z plátna". Na jihočeskou natáčecí lokaci si Zdeněk Lstibůrek pamatuje. „Vím, že se jednalo o statek kousek za Albrechticemi. Také se v této oblasti natáčely scény, kde byli koně. Albrechtických pasáží se týká děj, jak sedláci jdou vykrást statek, lezou na vrata, vynášejí nějaký motor. Také sem patří scény s ruskými vojáky a koňmi. Pamatuji se také, že tam byl stoh, po kterém lezu a skáču," vypráví Zdeněk Lstibůrek.

„Natáčení jsem bral jako dobrodružství. Problém to pro mě nebyl co mi řekli, to jsem udělal. Samozřejmě, že mi vadilo, když mě maskérky často polévaly krví nebo mě podle scénáře někdo mlátil. Nebylo to nic příjemného, ale také to šlo zvládnout. Vím, že jednou jsem se hodně naštval, utekl jsem do lesa a režisérovi řekl, že končím," vybavuje si dávný dětský hrdina, s jehož výkonem byl Karel Kachyňa velmi spokojen.

Kachyňova márnice

Zdeněk Lstibůrek se cestou herectví nevydal, jeho osudem se stala architektura. S režisérem se později začali přátelit a architekt mu projektoval dům v Praze (dříve to bývala márnice).

Zdeněk Lstibůrek má silný vztah k jižním Čechám. V roce 1971 vystudoval Střední keramickou školu v Bechyni a na konci 70. let minulého století dva roky pracoval v Táboře v inženýrské kanceláři města. „Vládla tam šíleně bolševická atmosféra a musel jsem odejít," řekl architekt. Na jeho webových stránkách jsou uvedeny stavby či rekonstrukce v Táboře, Bechyni a okolí, na kterých pracoval.

Ve filmu si zahráli četní komparzisté z Písku a okolí. Režisér Kachyňa hledal urostlé chlapy do rolí ruských kozáků. Jedním z nich se stal známý písecký házenkář a velká sportovní osobnost Jaroslav Žďánský. O otcově angažmá ve filmu Deníku vyprávěl jeho stejnojmenný syn. „Můj táta byl jako házenkář vysoký chlap, proto si ho vybrali. Prý za ním přišel někdo ze štábu hned po tréninku a ještě zpoceného ho ukázal Kachyňovi. Ten řekl: To je on! Dalším Rusem byl pan lékárník Peterka," řekl Jaroslav Žďánský mladší, který v Písku provozuje autoškolu a jako trenér se věnuje házené.

Když film běžel v místním kině, pozval syn komparzisty kamarády na promítání. „Vím, že jsme tehdy v kině byli sami. Tátu ve filmu poznávám, je tam v okamžiku, kdy vojáci krotí vzpurného kluka a můj otec ho pak zvedá do výšky," popsal scénu.

Kachyňův film rozhodně neoslavuje Rudou armádu. Když byl promítán v Moskvě, sovětští soudruzi se dost divili, jak někdo o nich může takto nelichotivě vyprávět. Snímek Ať žije republika proto záhy putoval do trezoru.

Ať žije republika (1965).Ať žije republika (1965)Další název: Já a Julina a konec velké války
DĚJ: Moravská vesnice, 1945. Dvanáctiletý Olin je kvůli malé postavě terčem posměchu ostatních kluků. Za každou drobnost ho bije i jeho chamtivý a surový otec. Jedinou milující bytost pro Olina představuje jeho maminka. Na konci války se německá vojska stahují z Moravy do Čech před Rudou armádou. Pro sedláky to nepřináší radost z osvobození, jako příležitost rabovat ve statku, který Němci opustili. Panují navíc obavy z rekvírování hospodářských zvířat. Místní kluci proto dostanou úkol odvést koně a dobytek do lesů a počkat, až válka skončí. Olin se musí postarat o kobylu Julinu. Trojice prchajících Němců mu sebere koně i s vozem. Vrátit se bez koně k zuřícímu otci nepřipadá v úvahu. A tak se Olin toulá, hledá Julinu a nechápavýma dětskýma očima sleduje, co vše dokáže s lidmi udělat válka.
Režie: Karel Kachyňa.
Námět: Jan Procházka.
Scénář: Jan Procházka a Karel Kachyňa.
Kamera: Jaromír Šofr.
Hudba: Jan Novák.
Hrají: Zdeněk Lstibůrek (Olin Vařeka zv. Pinďa), Vlado Müller (otec), Naděžda Gajerová (matka), František Golyšev (biskup a německý důstojník), Jan Kraus (hlas Pindi), Gustáv Valach (pacholek Cyril), Jurij Nazarov (sovětský důstojník), Iva Janžurová (Bertýna), Doubravka Svobodová (veterinářova žena), Karel Kachyňa (majitel autoveterána), Miloš Nesvadba (německý důstojník), Josef Karlík (sedlák Kaderka)

Autor: Luboš Dvořák

6.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Poškodil zaparkovaný vůz a ujel

Třídní sraz po padesáti letech v Milevsku.
10

Bývalí spolužáci se sešli po padesáti letech

Hnutí ANO na jihu Čech zvítězilo v 553 obcích

Jižní Čechy - Zajímavosti z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 vybral Jan Honner z českobudějovické krajské správy Českého statistického úřadu.

Dostal chuť na mandle, tak kradl

Písek - Mladík má opět problémy se zákonem.

Protivínsko ve filmu aneb Setkání s Karlem Čabrádkem

Protivín - Ve čtvrtek 19. října přivítal Protivínský vlastivědný klub na své 26. besedě scénáristu Karla Čabrádka.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT