VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ROZHOVOR: Svět nelze vidět černobíle, což platí i pro islám

České Budějovice - Svět není černobílý, ale pestrý, zdůrazňuje Jan Samohýl, vedoucí katedry filosofie a religionistiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity. Nabádá ke kultivaci islámu, i když připouští, že po nedávných událostech se tato představa může jevit jako naivní.

26.11.2015
SDÍLEJ:

Religionista Jan Samohýl působí na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.Foto: Petr Zikmund

Téma islámu je ve společnosti nyní hodně diskutováno. Jak jej vnímáte vy?

Jako téma velmi závažné a složité, podobně jako většina občanů. V univerzitním světě se však snažíme vše vnímat univerzálně, v kontextech a souvislostech. Oproti vidění jednoduchému, černobílému a fundamentalistickému. To vidím jako největší problém, černobílé vidění a z něj vycházející politický populismus. To se týká jak islámu, tak i třeba situace okolo migrantů a uprchlíků.

Islám tedy není nutné ihned zavrhovat?

Islám je světové náboženství mající na celém světě asi 1,6 miliardy vyznavačů. Jde o náboženství, které vychází i z židovství a křesťanství. Byl a je v mnohém inspirativní. Některé pasáže v koránu jsou velmi vstřícné našemu pojetí svobody vyznání, ale jsou tam i pasáže problematické. Úvahy nad zrušením islámu jsou úsměvné a nic neřeší. Ovšem, v posledním období, přibližně od padesátých let dvacátého století, dochází ve světovém islámu k většímu vlivu jednoho z proudů wahhabismu, a tím i k určité radikalizaci. Zde leží opravdu nebezpečí, islamismus. Tragické události ve Francii složitou situaci ještě více prohloubily.

Podle vyjádření evropských politiků dohodám skutečně nic nenasvědčuje.

Jsme v situaci, kdy slyšíme hlasy z Evropy, ale i z Ruska, které vyzývají k určité mstě. Jenomže právě na to takzvaný islámský stát čeká. Útoky islamistů primárně směřují proti muslimům. Vyvolání dalších střetů podle mě není cestou.

V jakém přístupu byste cestu viděl?

Velmi věcným způsobem spolupracovat na kultivaci islámu. Podporovat ty evropské muslimy, kteří mají respekt k demokratickým a liberálním hodnotám, jak je cítíme v Evropě. To je, podle mě, správná cesta, i když to asi zní v této chvíli naivně. To neznamená nemít účinnou obranu a nebýt připraveni i k vojenskému zásahu. Ale z dlouhodobého hlediska společného soužití v Evropě to znamená být otevřený k diskusi s islámem.

Vnímat islám paušálně jako velké zlo je tedy zaslepené?

Jako každé náboženství i islám posiluje v člověku jeho vnitřní svobodu, nezávislost a důvěru v boha. Islám zdůrazňuje moment víry a vydání se bohu. Jde z náboženského hlediska o pozitivní postoj, na druhé straně ale také hrozí zneužití a manipulace věřících lidí. To se týče fanatismu v negativní rovině, to jsou projevy islamismu.

Můžete uvést ty pozitivní stránky?

Jak už jsem naznačil. V našich dějinách bylo například v době nacismu nebo komunismu patrné, že lidé silně zakotvení ve své víře lépe snášeli silné útrapy. Měli velkou schopnost řadu věcí zvládnout. Uměli takzvaně od sebe odstoupit a důvěřovat bohu. Na druhou stranu ze silné emoce může pramenit i ono nebezpečí.

Jedná se o záležitost celé víry nebo pouze jednotlivců?

Nebezpečí tkví především v přístupu k násilí, nejen k terorismu, ale obecně v porušování lidských práv. Islám jako celek je více propojen s politikou. V posledním vývoji islámu je tato tendence významná. Například v křesťanství se Ježíš jednoznačně distancuje od politiky, toto oddělování světa víry a politiky je důležité, křesťanský politik má před očima Ježíše jako apolitickou osobnost.

Bylo tomu tak v islámu pokaždé?

Nikoliv, dokonce to bylo i opačně. Islám měl ve svých dějinách skvělé úseky. Jak ve vrcholném středověku, například Córdobský chalífát. Také i v moderním islámu se objevovaly určité myšlenky, které směřovaly k našemu, evropskému, pojetí práva. Například zrušení otroctví, přestupu k jinému náboženství a podobně. To byly například myšlenky na známé egyptské univerzitě Al Azhar. Poslední vývoj se ale zdá jiný. To se týká špiček v islámském světě, které mají rozhodující vliv. Zejména v oblasti arabské, zde je sklon k wahhabismu značný.

Sklon k násilí tak v islámu není celoplošný?

Jeden výzkum mezi 33 tisíci muslimy dokonce ukázal, že jejich tendence k násilí jsou obecně velmi nízké. Dokonce nižší než u nás Evropanů. Běžnému muslimovi může islám pomáhat v jeho praktickém životě. V islámských zemích je i nižší kriminalita. To může být i způsobeno obavami z přísných trestů. Zásadní vliv však mají ty zmíněné špičky, které jsou pod vlivem řekněme radikálnějšího islámu.

V lednu tohoto roku jste v rozhovoru pro Deník uvedl, že jsme nevyužili možnosti diskuse s islámem. To tak stále platí?

Vnímám to jako velmi závažnou otázku. Lidé z prostředí evropského islámu nám mohou přinést přínosné podněty. Jsou to lidé, kteří akceptovali život v liberálním světě a z našeho pohledu mohou znamenat možnost dialogu i v rámci islámu.

Po posledních útocích v Paříži docházelo často ke spojování teroristů s uprchlíky. Vidíte v těchto dvou záležitostech nějakou souvislost?

Myslím, že je potřeba tyto věci odlišovat. V české politice došlo k určitému populismu, zjednodušování vzhledem ke krátkodobému politickému úspěchu. Logicky pak přichází obavy, strach a nejistota běžných obyvatel, což mě znervózňuje. Necitlivost vůči lidem, kteří vlastně utíkají z oblastí postižených válkou a hrozí jim to nejhorší v podobě smrti, je špatná. Směšování jejich případů s nebezpečím islámu je velmi nebezpečné.

Takže je potřeba terorismus a uprchlíky od sebe odlišovat?

Především uprchlíky od migrantů. I my totiž běžně odcházíme do Rakouska či Německa za prací. Je běžné, aby lidé migrovali za lepším živobytím. Musíme při tom ale splnit určité podmínky. Nejde, abych odešel do Rakouska a nevzal si žádné doklady a neplnil platné zákony v dané zemi.

Slití těchto dvou témat do jednoho vás hodně znepokojuje?

Situace je velmi složitá. V migraci tisíce lidí vždy tkví určité nebezpečí, a to se týká i případných teroristů, kteří se vmísili mezi uprchlíky. Evropa řadu věcí podcenila. Na druhou stranu jsem velmi potěšen posledními reakcemi české vlády a postoji pana premiéra. Zdá se mi, že česká reprezentace začíná poměrně dobře rozumět, jak otázce bezpečí, tak i potřebě pomoci.

Může jít v případě islámského státu třeba přímo o snahu ve vnímání lidí spojit terorismus s migrační vlnou?

Je potřeba říci, že radikální skupiny islámského státu nemají snahu vytvořit uzavřený stát. Naopak chtějí především šířit své ideje. Takže teroristické útoky jsou pro ně způsoby, jak znejišťovat a dále posilovat konflikt ve společnosti. Naší odpovědností je mít odvahu být na straně svobody.

Autor: Radek Papáček

26.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Poškodil zaparkovaný vůz a ujel

Třídní sraz po padesáti letech v Milevsku.
10

Bývalí spolužáci se sešli po padesáti letech

Hnutí ANO na jihu Čech zvítězilo v 553 obcích

Jižní Čechy - Zajímavosti z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 vybral Jan Honner z českobudějovické krajské správy Českého statistického úřadu.

Dostal chuť na mandle, tak kradl

Písek - Mladík má opět problémy se zákonem.

Protivínsko ve filmu aneb Setkání s Karlem Čabrádkem

Protivín - Ve čtvrtek 19. října přivítal Protivínský vlastivědný klub na své 26. besedě scénáristu Karla Čabrádka.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT