Mladí čápi, kteří k letům „vyzráli“ během července, se pomalu houfují do tažných „perutí“. Letové cesty do zimovišť je možné sledovat na internetu, protože řada čápů je vybavena vysílačkami. Letos jimi bylo označeno několik mladých v okrese Pfaffenhofen. Dva z nich jsou podle Wiedingové už na cestě, dva ještě zůstávají.

Expertka připomíná, že tahy začínají koncem července a trvají do poloviny září, pak už je skoro pozdě. Pro tyto „plachtaře“ je důležitá dobrá termika. Využívají pozdního léta s delším slunečním svitem k vystoupání vysoko a k dalšímu klouzání na dlouhé vzdálenosti – až 500 kilometrů za den, uvádí list. Po osmi týdnech dorážejí do Afriky. Ti, kteří létají jen do Španělska, jsou na cestě čtyři až šest týdnů. „Mnozí si dávají na čas a ,potulují se´ ještě trochu jižní Francií nebo severem Španělska,“ říká Wiedingová. Stále víc jich cestou zůstává na delší dobu na skládkách odpadu, protože tam nacházejí dost potravy.

Letos v Bavorsku napočítali na 540 hnízdících párů. Tradičně zůstává v této spolkové zemi i v zimě zhruba 300 čápů.

V projektu sledovací „satelitní telemetrie“ bylo v roce 2014 vysílačkami „vyzbrojeno“ v jižním Německu asi 80 mladých čápů, z nich osm v Bavorsku. Rok nato přibylo do „flotily“ deset dalších mladých, předloni čtyři. Na https://www.lbv.de  je možné sledovat cestu „očipovaných“ letců – při „kliknutí“ na jednotlivé body trasy lze zjistit poslední data vysílání. „Rozbalení“ obrázku jednotlivých čápů pod mapou přináší další podrobnosti.

Dunaj „vysychá“…

Evropský veletok dosáhl v Dolním Bavorsku historického minima. „Měřicí stanice ve Pfellingu směrodatná pro lodní dopravu mezi Straubingem a Deggendorfem vykázala o víkendu hloubku jen 2,28 metru,“ píše PNP. Je to o dva centimetry méně než při 70 let starém rekordu – 25. září 1947 tu bylo 2,30 metru. Pro srovnání, nejvíc tu měli 28. ledna 1941 – 8,98 metru. Hloubka 2,28 metru odpovídá ponoru lodi 1,38 metru.

Alpy se „plíží“ na sever

Alpy nám utíkají na sever…Zdroj: Deník/repro PNP 

Pohoří Alp se posunuje ročně v průměru o půl milimetru na sever a zdvíhá se o 1,8 milimetru, vypočítali experti Technické univerzity v Mnichově z měření více než 300 antén GPS v německých, rakouských, slovinských, italských, francouzských a švýcarských Alpách, informují PNP. Vysvětlují, že už dvanáct let zaznamenává každá stanice v patnáctisekundovém taktu svou pozici. Pohoří se posouvá ročně na severovýchod rychlostí až 1,3 milimetru za rok, ale v jižním a východním Tyrolsku je to korigováno rotací a stlačováním horstva. Ani „narůstání“ není všude stejné, v centrálních Alpách je maximální, o více než dva milimetry za rok.

Purpurové „houby“

Do smaženice asi nebudou…Zdroj: Deník/repro PNP

V Národním parku Bavorský les objevili v rámci přeshraničního projektu mapování výskytu hub Interreg na dalších dvou místech zvláštní purpurově barevnou houbu, napsala PNP. V Německu je raritou, v Rakousku je už ohrožena.

Kyjanka purpurová, Alloclavaria purpurea, je asi deset centimetrů velká „štangle“ bez kloboučku typického pro houby, popisuje list. Potřebuje přirozený přírodní prostor, mokřiny, slati a podobně, který nachází především ve vlhkých a dlouho neobhospodařovaných smíšených lesích. Její plodnice rostou ve skupinách, zčásti razantně. Fotografii kyjanky pro PNP pořídil Peter Karasch/Nationalpark Bayerischer Wald.

Nejvíc jsou vidět čmeláci

Jak náš web zaznamenal, v Bavorsku běží sčítání hmyzu organizované národním svazem ochrany ptactva a celostátní ochranářskou organizací NABU. Od června do srpna dostaly od dobrovolných pozorovatelů 7000 hlášení, napsala PNP. Poslední mohou být předány do 19. srpna. Podle mezitimní zprávy byl nejčastěji pozorován čmelák (podle organizátorů i proto, že při své velikostí je lépe vidět) před včelou medonosnou, běláskem zelným  a babočkou kopřivovou.