Meandry řeky Vltavy a hluboké údolí byly krásnou přírodní kulisou,a ta byla příčnou prudkého rozvoje. Hlavně Pražáci objevili kouzlo této krajiny a Červená se brzy stala jedním z nejvyhledávanějších letovisek na březích řeky Vltavy. Na letní byty sem jezdily stovky rodin, významné osobnosti si tady stavěly vily a samozřejmě nadále zde zastavovali plavci. To vše trvalo do začátku šedesátých let, kdy část obce zmizela pod hladinou orlického jezera.

Nejen pamětníkům, ale především těm, kteří letovisko znají jen z obrázků a vyprávění, je určena výstava nazvaná jednoduše Červená nad Vltavou, která je otevřená do 29. července v Prácheňském muzeu v Písku.



„Podnět k vytvoření expozice dal Jan Tacl z Písku, jehož rodiče v Červené nad Vltavou žili. Začal se zajímat o historii tohoto místa a podařilo se mu shromáždit množství fotografií a různých dokumentů, další zapůjčili lidé spjatí s Červenou. Spolupracovali jsme i s různými organizacemi,“ vysvětlil vznik unikátní expozice Jan Kouba, etnograf Prácheňského muzea.

Dokumenty mimo jiné připomínají, že nejvýznamnějším ubytovacím zařízením začátkem minulého století byl Pazourkův penzion, kdysi plavecká hospoda rodiny Souhradů. Stával zde také skleněný zámeček – ozdravovna pro policejní zaměstnance.

Zajímavý je osud románského kostela sv. Bartoloměje, kam se plavci chodili modlit před plavbou směrem ku Praze. Také na jeho původním místě je dnes voda. Naštěstí se tuto památku podařilo přestěhovat k osadě Vůsí. Hladina jezera ale zdaleka nedosáhla na raritu Červené. Přes údolí se dodnes klene železniční most otevřený v roce 1889. Ve své době byl druhou nejvyšší mostní stavbou v habsburské monarchii.