Alexander Lukeneder, paleontolog přírodněhistorického muzea ve Vídni, narazil v Ebensee náhodou na zub pliosaura. Jeden a půl centimetru velký nález pochází z doby křídové a je tedy asi 130 milionů let starý. V roce 2020 má být vystaven ve vídeňském muzeu. „Právě to vede nyní ke sporům. Nastupující vedoucí Hornorakouského zemského muzea Alfred Weidinger chce nechat juristicky přezkoumat, zda malý zub s velkou minulostí by nebyl lépe ,ošetřen´ v Zemském muzeu,“ píše linecký list a cituje nového šéfa: „Tyhle věci putují automaticky do centrály. To je myšlení z devatenáctého století…“ Shledává „bláznivým“, že Hornorakušané mají muset jezdit do Vídně hledat v přeplněných vitrínách svou minulost.

Generální ředitel přírodněhistorického muzea Christian Köberl kontruje: „Už vůbec nepotřebujeme, aby se o slovo hlásil někdo, kdo ještě ani není v úřadě. Kdyby zub chtěl, pak si jej mohl najít.“ Je prý moderní, že každý chce všechno zpátky. „My jsme ale spolkové muzeum a proto dává smysl, že zub zůstává ,ve spolku´.“ O právní situaci prý nic neví.

Nálezce zubu Alexander Lukeneder se v zákonech lišících se mezi spolkovými zeměmi také nevyzná, ale měl povolení jak od státních lesů, tak od okresního úřadu v Gmundenu. Najednou se prý někdo chce připojit a spoluvydělávat „na slávě“. Nemyslí si, že nález „zprovinční“.

Alfred Weidinger už má se zubem konkrétní plány – myslí na to, že bude mít sám pro sebe svůj vlastní prostor v Zámeckém muzeu, obohacený spektakulární 3D animací, uzavírá list.

Rakušan Evropským novinářem roku

Jak informoval linecký Volksblatt, moderátor druhých televizních zpráv ORF “ZiB 2” Armin Wolf je Evropským novinářem roku 2019.

Vyznamenání mu bylo propůjčeno v pátek večer v rámci “Prix Europa Awards” v Postupimi za „spravedlivý a transparentní postoj novináře“. Cena je udělována od roku 1987. „Armin Wolf proslul dialogy s mocnými, dělal interview mimo s Lechem Walesou, Václavem Havlem, Henrym Kissingerem, Al Gorem, Saddámem Husseinem, Yassirem Arafatem, Shimonem Peresem a nedávno s Vladimirem Putinem. A nenechá se zastrašit hrozbami a kritikou, nýbrž stojí si za svým, partnerů interview se ptá vždy stejným způsobem,“ stojí v tiskovém sdělení k udělení ceny ve vazbě na útoky FPÖ vůči Wolfovi.

Hrdlička je ptákem roku

Pták roku.

Organizace BirdLife Österreich vyhlásila hrdličku divokou (Streptopelia turtur) Ptákem roku 2020, píší OÖN. Důvodem je její silné ohrožení nedostatkem vhodných životních prostor. „V posledních desetiletích jsme ztratili dvě třetiny hnízdících párů, celé regiony jsou bez hrdliček,“ řekl v pátek Gabor Wichmann, ředitel BirdLife Österreich.

Organizace označila hrdličku za ptáka, který dělá Rakousku nejvíc starostí. Dříve bylo slyšet její markantní volání na každém kraji obcí nebo u břehů, ale na strukturu bohaté lesní a polní plochy se staly vzácnými. Aktuálně hnízdí v Rakousku už jen kolem 10 000 párů, o dvě třetiny méně než v roce 1998.

Jejich stav se ve většině evropských zemí snižuje od sedmdesátých let. V Evropě už bylo napočítáno jen 4,2 milionu hnízdících párů, o 79 procent méně než před dvaceti lety. Podle Wichmanna je nejnebezpečnějším faktorem pro ně industrializace zemědělství. „Hrdličky jsou jediným tažným ptákem na delší trasy mezi druhy holubů ve střední Evropě,“ uvádí linecký list. „Opouštějí kontinent mezi koncem července a začátkem října, aby zimovali v zóně Sahel, a vracejí se koncem dubna. Na přesunech jim hrozí odlov, který je pro jejich druh povolen v deseti státech Evropské unie. Ročně je podle BirdLife v unii legálně usmrceno až 2,2 milionu hrdliček, také v Rakousku,“ píší OÖN.

Do důchodu 16 500 kilometrů

Dojel domů z Číny.

Christoph Mayer, bývalý ředitel Brückner Group China, „cestoval do důchodu“ ze Suzhou na východě Číny do mateřského areálu firmy v Siegsdorfu v okrese Traunstein na kole. V pátek v poledne tam dorazil po deseti měsících šlapání, po 16 500 kilometrech, zdolání mnoha tisíc výškových metrů a po výměně několika zcela ojetých gum, píší OÖN.

V Suzhou poblíž Šanghaje byl ředitelem filiálky skupiny osm let. Letět k nástupu do důchodu nechtěl ani za nic, zvolil si k cestě kolo – žádný e-bike, ale starou klasiku, na vlastní pohon. Vyjel 2. ledna. V prvních dvou měsících ho doprovázela manželka Ingeborg, pokračoval na jih a jihovýchod Číny, pak na sever, přes východní Himaláje, po pověstné Hedvábné cestě, jižně Kaspického moře, podél Černého moře, přes Balkán, a teď směřuje přes Siegsdorf do svého domova, do Samerbergu u Rosenheimu. O dobrodružné cestě píše na blogu www.hoamzua.de.

A ještě jedno dobrodružství

Nevrátil se…

„Včera jsem našel tři čtyřlístky. Ty přinesu domů pro mou dívku…“ I to si zapsal Peter Müllritter v roce 1937 během expedice s prvovýstupem na Nanga Parbat. 30letý člen alpského spolku Trostberg v okrese Traunstein se ale domů nevrátil – zahynul krátce nato v lavině. Jeho deník ležel asi 80 let pod sněhem, než ho z ledu vyneslo tání v roce 2016.

… ale jeho deník ano.

Zhruba před rokem po klikaté cestě z Pákistánu jeho zápisky dorazily do Německa. S pomocí místní filmařky nadšené pro horolezectví, Manuely Federlové, přenesl kronikář spolku dr. Herwig Höger deník s mnoha potrhanými, nečitelnými či chybějícím stránkami do čistopisu, ze kterého je možné rekonstruovat dramatické události expedic na Nanga Parbat 1934 a 1937. Müllritter totiž jako šetrný člověk (jak řekl Höger s úsměvem) vzal své zápisky z první cesty i na druhou, aby v nich mohl pokračovat…

Ve čtvrtek 24. října budou Mülritterovy zážitky na programu filmových dnů v městském kině v Trostbergu. Četbu z jeho deníku doplní horolezecké filmy.

Hledají na zatykač tisíce lidí

Bavorská policie hledá zatykačem 32 551 osob. Z nich 84 procent je odsouzených, kteří nenastoupili trest, zbytek jsou hledaní podezřelí pro vzetí do vazby, uvádí PNP. Některých jedinců se může týkat víc zatykačů, připomíná.

Lapálie s kontejnery

Trochu tlačenice!

Město Landshut zrušilo kontejnerový sběrný dvůr pro zelený odpad, píše PNP. Důvodem je přecpanost nádob především o nedělích. Po masivních stížnostech místních občanů, kteří si nechtěli nechat líbit takové rušení nedělního klidu (jeden napočítal v květnu během několika hodin v neděli 62 aut s odpadem), nasadilo město videokamery a ty zachytily spoustu přestupků. Od 29. května do 4. června zaznamenaly 22 628 obrazů a jejich vyhodnocení bylo „tristní“. Veřejný pořádek byl narušen ve 658 případech. 648 hříšníků bylo přespolních… Vozili sem o nedělích odpad lidé z celého okresu, protože jejich místní dvory byly zavřeny. A když našli kontejnery plné, vysypali svůj odpad prostě vedle nich…

Správa města soudí, že důvodem kalamity je exponované umístění sběrného dvora hned vedle spolkové silnice, a doufá ve zlepšení situace po přesunutí areálu z bezprostřední blízkosti obývaného území.