„Pro vývoj Mühlviertlu začal před 25 lety čas rozjezdu a hospodářského vzestupu. Ekonomické centrum Freistadt od té doby patří k nejdynamičtějším a nejatraktivnějším v Horních Rakousích," řekla předsedkyně komory Gabriele Lackner-Straussová. Také v budoucnu bude žádoucí pracovat na silnějším společném ekonomickém rozvoji příhraničí. „Z toho budou profitovat obě strany," míní.

Až do konce osmdesátých let nebyly mezi hospodářstvím Mühlviertlu a jižních Čech prakticky žádné vztahy, pokračuje list. Hned po otevření hranic byly navázány intenzivní přeshraniční kontakty. „Při mnoha akcích a poradách jsme byli informováni o možnostech pracovat na druhé straně, o kooperacích s českými firmami, o zakládání dceřiných společností a o exportních úlevách," ohlédl se  Dietmar Wolfsegger za dvaceti lety svého působení ve vedení freistadtské komory.

Momentálně je Česká republika s dovozy ve výši 1,06 miliardy eur pátým nejsilnějším exportním trhem pro firmy z Horních Rakous. Importy z ČR k sousedům pak obnášejí 1,28 miliardy. Že otevření rychlostní silnice S10 z Unterweitersdorfu do Freistadtu-sever koncem   příštího roku by mohlo rozvoj urychlit, o tom jsou představitelé průmyslu přesvědčeni, a další výstavba této silnice do Rainbachu a k české hranici do Wullowitzu má pro freistadtskou hospodářskou komoru nejvyšší prioritu. V jižních Čechách se zase silně zasazují za výstavbu dálnice D3 ještě před nyní uváděným datem 2022, končí OÖN.

Na snímku ze setkání jsou zleva Dietmar Wolfsegger, Gabi Lackner-Straussová, Otakar Veselý a Luděk Keist. Foto: Deník/repro

Nájemníci nežádoucí

V Horních Rakousích je momentálně nejméně 4000 prázdných bytů, napsaly OÖN s tím, že jejich majitelé „nechtějí mít s nájemníky nic společného". Podle listu se rozhořela vzrušená diskuse kolem žalob na vyklizení a nájemního práva. Problém bude podle realitních kanceláří  stále větší. Zemský rada pro bytovou výstavbu Manfred Haimbuchner mluví už o desetitisících prázdných bytech v Rakousku. V Horních Rakousích je skutečně nejméně na 4000 bytů, které nejsou užívány ani pronajímány. Podle statistického úřadu jsou to asi čtyři procenta. Experti odhadují, že z privátně vlastněných 64 700 bytů je prázdných šest až sedm procent.

„O poptávku přitom není nouze," pokračuje list. Loni hledalo kolem 50 000 lidí v Horních Rakousích byt. A protože jsou z trhu staženy tisíce bytů, nájemné o to víc stoupá. „V tom jsou majitelé i nájemci stejného názoru, v představách o řešení ale ne," píší OÖN.  Chystaná reforma nájemního práva musí pronajímatelům usnadnit dostat problematické nájemníky pryč, říká Michaela Nimmervollová, předsedkyně obchodníků s nemovitostmi v Hospodářské komoře Horních Rakous. Totéž požaduje i Manfred Haimbuchner.  Zemská ředitelka jednoty nájemníků Sonja Toifl-Campregherová naopak označuje požadavky na „ještě hlubší vydolování" ochrany nájemníků za šílenství. Beztak je prý už až 80 procent smluv uzavřeno na dobu určitou.

„Zástupci vlastníků kritizují oddalovací taktiku nájemníků, kteří krátce před rozsudkem v žalobě o výpověď přece jen zaplatí, a všechno pak začíná nanovo. A kdo by chtěl uplatnit vlastní potřebu, musí nájemníkovi zajistit odpovídající náhradu, což je také těžké," pokračuje list. Řízení o výpovědi trvají měsíce, po které vlastníkům utíká příjem.

Ve Vídni, kde by mohlo být celkově až 50 000 volných bytů, jednota nájemníků požaduje, aby vlastníci, kteří nemají obsazený byt déle než šest měsíců, platili sankční odvod.

Neumějí číst

Sedmnáct procent, tedy asi milion 16-65letých Rakušanů, má problémy se čtením, píše linecký deník Volksblatt. K tomuto závěru došla mezinárodní organizace, která čtenářské kompetence testuje. Jde o zhruba stejně mužů i žen. Z lidí maximálně se základním vzděláním má problémy se čtením každý třetí. Na celém světě neumí psát a číst asi 781 miilionů lidí.

Obce se spojily

Občané Aigenu a Schläglu v Mühlviertlu v neděli rozhodli v referendu o spojení obou obcí. V Aigenu hlasovalo pro 90,88 procenta obyvatel, když proti bylo 8,66 procenta,  ve Schläglu bylo pro fúzi 84,22 procenta lidí, proti 15,5 procenta. Nová obec se bude jmenovat Aigen-Schlägl.

Trošku bloudili

Pár důchodců z Meklenburska-Předpomořanska (75 a 77 let) si chtěl jet nakoupit. V sobotu dopoledne je zastavila dálniční policie na A3 u Hösbachu, protože nezaplatili natankovaný benzín. Ujeli tedy 700 kilometrů. Už v pátek večer byli nahlášeni jako zmizelí a zřejmě celou noc projezdili, napsala PNP. Protože byli zmatení a dezorientovaní, byl přivolán lékař a pár byl dopraven na psychiatrickou kliniku.  Policejní mluvčí v neděli řekl, že je vyloučeno, aby zpátky domů jeli samostatně.

Smrticí dráty

Vedení vysokého napětí představuje pro ptáky největší nebezpečí. Ročně jich zahyne v Německu kolem 30 milionů nárazem na dráty, napsal deník PNP s odkazem na spolkový úřad ochrany přírody, který počty vyhodnocoval. Počítal každý den mrtvé opeřence nalezené  na pevně definovaných úsecích podél sloupů. Úřad varuje před chystanou výstavbou dalších vedení stejnosměrného proudu, které mají vést asi o 20 metrů výš než dosavadní. Pak by byli ohroženi i čápi a divoké husy.

Druhým hlavním „nepřítelem" ptactva je podle ochranářů silniční doprava, které padne ročně za oběť na deset milionů ptáků. Nárazem do skleněných fasád jich hynou ročně další tři miliony. Prakticky žádné nebezpečí nepředstavují naopak lopatky 23 000 nynějších větrných elektráren v Německu. Odhady hovoří maximálně o 100 000 mrtvých ptáků ročně.