Tato vlastnost u člověka ještě nebyla fyzikální vědou doložena, pokračuje list. Jediným vysvětlením, které experti dosud nabídli, je neobyčejně lepkavý pot, který na kůži přidrží věci jakéhokoliv druhu, nejen kovové. „Na mně ale drží jen železo,“ namítá Ortbauer.

Před několika lety viděl v televizním pořadu Galileo příspěvek o lidských magnetech. Muhibija Buljubasic z Bosny-Hercegoviny tehdy ověsil svou horní polovinu těla převážně příborovými díly. Ortbauer to zkusil taky, a také na něm lžíce, nože a vidličky držely! „Nechtěl jsem tomu ani věřit, předtím jsem si nikdy nevšiml, že jsem magnetický,“ říká. Jev dává do možné souvislosti s tím, že v životě vícekrát dostal ránu elektrickým proudem, když pracoval jako svářeč. Snad má prý teď v krvi víc železa než ostatní…

„Vlastně to nelze vysvětlit,“ míní jeho domácí lékař Wolf-Dieter Hartmann. I jemu Ortbauer svou zvláštnost předvedl. „Lžíce na něm skutečně držely, i když jeho přitažlivost nebyla moc silná. Nemá ,budíka´ k srdci nebo nějaký kov v těle, které by mohly magnetismus vyvolávat,“ uvádí. Že by šlo o trik, tomu nevěří. „Mezi kůží, na jeho věk hladké a nelepivé, a příbory působí přitažlivost. Její síla je zjevná – nejde o přelud, je to fenomen,“ uzavírá pasovský list.

Pečují o pašované živé „krmivo“

Neveelý pohled do českého auta…

O odhalení ilegálního transportu živých zvířat, podle ochránců největšího v historii Německa, náš web informoval. V polovině října zastavila dopravní policie na dálničním parkovišti u Ambergu v Horní Falci skříňové vozidlo z Čech, ve kterém se nacházelo přes 7000 drobných zvířat. „Měla sloužit v Belgii jako živé krmivo v zoologických zahradách a prodejnách,“ připomíná PNP.

Ochránci je rozdělili do útulků ve třech spolkových zemích. Do Quellenhofu v Passbrunnu u Reisbachu (okr. Landau-Dingolfing) dorazilo 156 myší, 28 morčat a 30 krys. V Ambergu je vyzvedly vedoucí domova Ilona Wojahnová a ošetřovatelka Steffi Krausová. Na místě viděly v zásilce také pavouky, chameleony a axolotly - vodní dráčky. Všechny nacpané do malých boxů bez vody a krmení. „Ten pohled byl ohromující, nedala se jim ani podat voda, protože schránky byly zatlučeny hřebíky,“ vzpomíná Steffi Krausová. Ochránci „napájeli“ zvířata pomocí úklidových kuchyňských papírů a hadrů. Mnoho myší a krys se cestou rozmnožilo, v boxech některá zvířata pošla. Morčata byla silně vyhublá.

V Quellenhofu jsou teď zvířata ve velkých klecích a rozdělená podle pohlaví v karanténě. Přístup do místnosti je možný jen v ochranných oblecích a po desinfekci, aby se k oslabeným zvířatům nedostaly viry. Obzvlášť morčata stále ještě trpí plísňovými onemocněními, takže ošetřovatelka se jich dotýká jen v rukavicích. Několik zvířat v domově se už nepodařilo zachránit.

Podle vedoucí útulku Ilony Wojahnové pašování zvířat v posledních letech přibylo, pokračuje PNP. Už předtím jezdila řada lidí na české a polské tržnice k jejich zakoupení, dnes ale působí ve východní a jižní Evropě v produkci zvířat skutečná mafie, jinak to prý nelze nazvat. Wojanová si stěžuje na to, že země Evropské unie v oblasti ochrany zvířat příliš málo spolupracují na tom, aby chovatelským „fabrikám“ přišly na kloub. Také tresty pro přistižené řidiče těchto transportů,jsou příliš malé – šofér zmíněného auta musel složit 500 eur kauci a mohl pokračovat. „Ptám se, proč mu nesebrali auto?'“ diví se Wojahnová. „Z jejího pohledu mají vinu ale i němečtí občané, kteří nedbale, nebo dokonce záměrně zvířata z ilegálních dovozů kupují,“ uvedl list.

Dodává, že passbrunnskému domovu jsou myši a spol. jen svěřeny. Domov je může poslat dál jen s povolením úřadů. „Podle státního zastupitelství v Ambergu se český majitel zvířat svého vlastnictví vzdal. Teď musí žalobci rozhodnout, co s nimi bude dál," končí PNP.

Pervitin jim chutná

Jak uvedl státní sekretář bavorského ministerstva vnitra Gerhard Eck pro bezpečnostní výbor zemského sněmu, v prvních devíti měsících tohoto roku zajistila policie kolem 3,7 kilogramu pervitinu, u sousedů nazývaného Crystal Meth, tedy výrazně víc než za stejné období 2016 (2,6 kg).

Podle pozorování expertů se zjevně spojuje stále víc konzumentů a drobných dealerů do nákupních společenství a jezdí si pro drogu společně do Čech, píší PNP. O to důležitější jsou proto plošné kontroly v příhraničí. „Eck naléhavě varoval před nebezpečím – Crystal je vysoce nebezpečnou zabijáckou drogou s velkým návykovým potenciálem,“ píše pasovský list. Od ledna do září má na svědomí prokazatelně deset úmrtí narkomanů v Bavorsku.

Přešité mundury letí

Z policejních uniforem stříhá na tašky.

Jak náš web uvedl, vyřazené policejní uniformy poskytují policejní prezídia v Bavorsku čtyřem chráněným dílnám obecně prospěšné společnosti pro pomoc postiženým provozovaným řádem Milosrdných bratří (BBBH). V nich je ručně přešívají na sportovní tašky, ruksaky, kabelky a podobně. A výrobky jsou obchodním šlágrem, píše PNP.

Projekt vymyslel Andreas Holzhausen (48) z Plattlingu. Od roku 1987 je u policie, ale jako předseda dolnobavorské sekce policejních odborů už dlouho uniformu nenosí, slouží v civilu. „Že zrovna on přišel na myšlenku online prodeje výrobků ze starých stejnokrojů, zprvu také nemělo nic společného s jeho prací,“ uvádí pasovský list. „Jak sám uvedl, ve svém volném čase se staral o mladistvé v chráněných dílnách, a žasl nad tím, co všechno umějí udělat. Přes tělesné nebo duševní postižení prokazovali stále velké dovednosti, rukodělná práce je bavila. Když pak ministr vnitra Joachim Herrmann koncem roku 2013 otevřel i v Bavorsku cestu novým modrým uniformám pro všechny zaměstnance policie, stála správa před klíčovou otázkou, co udělat se starými uniformami. Andreas Holzhausen si vzpomněl na chráněné dílny – a byla to trefa do černého. V podobě praktických věcí denní potřeby mohou ,kultovní´ policejní barvy dále žít a výnos z jejich prodeje pomoci jak zařízením pro postižené, tak bavorské policejní nadaci,“ uzavřel deník.

Jediným problémem je, že výroba nestačí pokrýt zájem. Po dvou a půl týdnech od zahájení prodeje byla polovina sortimentu plattlingské dílny vyprodána… Na snímku stříhá Claudia Zechová ze starých uniforem proužky, které s kolegy potřebují k výrobě nákupních tašek – samozřejmě opět v policejním retro vzhledu.

„Nerakouská“ Vídeň

Více než třetina vídeňského obyvatelstva – 35 procent – se narodila v zahraničí, konstatuje Volksblatt. Každý druhý Vídeňák má migrační původ, tedy buď se sám nenarodil v Rakousku, nebo má alespoň jednoho rodiče z ciziny. Město silně roste teprve asi deset let, nějakou dobu i občany ztrácelo, až v roce 2005 dosáhlo znovu počtu obyvatel z roku 1961 - tedy 1,6 milionu. Tehdy mezi nimi bylo jen 1,5 procenta cizích státních občanů. Momentálně má zahraniční pas 27 procent obyvatel Vídně. Za posledních deset let tu přibylo 190 000 lidí.

Zajímavé může být, že každý čtvrtý Vídeňák nemá volební právo. „Mezi nimi je mnoho lidí, kteří už ve městě žijí minimálně deset let, ale k udělení občanství nesplňují další podmínku, nemají odpovídající příjem,“ uvádí list.

V Linci začíná advent

Linecký místostarosta Bernhard Baier prezentoval nové koncepce největších adventních trhů ve městě, na Hlavním náměstí a v Lidových zahradách. Oba otevřou už v sobotu 18. listopadu. „Ježíškovský“ na náměstí bude otevřen až do 24. prosince denně od 10 do 20 hodin, „Vánoční“ v zahradách ve všední dny od 9 do 19 h, o víkendech od 10 do 19 h. Trh na náměstí má být opět v moderním stylu se světelnými efekty, lahůdkami a uměleckými řemesly, v zahradách bude opět spíše svět pohádek a atrakcí pro rodiny.

V sobotu 18. listopadu v programu od 17 hodin převezme na náměstí vedení města oficiálně vánoční strom z polesí u Munderfingu, darovaný státními lesy. Malé stromky pro domácnosti bude až do 24. prosince prodávat osm trhů ve městě.

Tři roky za pečovatelky z východu

Okresní soud v Augsburgu potrestal třemi roky odnětí svobody 70letého muže z Günzburgu, který několik let zprostředkovával německým rodinám pomocné síly z Rumunska a Polska. Ty měly pečovat o jejich rodinné příslušníky, informuje PNP. Nepostaral se přitom o jejich řádné přihlášení a placení sociálních odvodů. Podle soudu tak způsobil sociální pojišťovně škodu ve výši více než 2,7 milionu eur. „Rodiny platily měsíčně průměrně tisíc eur v hotovosti přímo pečovatelkám, odsouzený muž dostával měsíční provizi 88 eur. Domácnosti teď musejí doplatit až pětimístné částky na sociální pojištění těchto žen z východní Evropy, protože rodiny byly z právního hlediska jejich zaměstnavateli,“ píše PNP.