Ze dne na den přišla o nepálského pomocného kuchaře Binita, který musel německé území opustit po 23 letech pobytu. Teď je její druh Loc Hoa Vliong v kuchyni sám a potřebuje prý posilu – asijská kuchyně není jednoduchá, říká v PNP.

Binit pracoval od roku 2007 v restauraci v Grafenau, předtím ve Freyungu. Vliong ho v pasovském deníku popisuje jako pilného a samostatného. „Jak je možné, že migrant, který od roku 1995 žije v Německu, je teprve po 23 letech vypovězen?“ ptá se pasovský deník a dodává, že Binit je příkladem toho, jak nezralé je německé azylové právo. Okresní úřad listu sdělil, že Binitova žádost o azyl byla zamítnuta už v roce 1996. Uprchlík zažaloval a až v roce 2004 byla jeho žaloba definitivně odmítnuta. Od té doby má povinnost vycestovat. „Otázku PNP, jak mohl odmítnutý azylant zůstávat v Grafenau až do konce roku 2018, zodpověděl úřad s odkazem na ochranu dat takto: ,V navazujících letech nebylo jeho odsunutí možné, protože chyběly k vypovězení nezbytné dokumenty´,“uzavírá list.

Legálně „za školou“

Ve více než padesáti německých městech a také v dalších státech Evropy „bekovali“ v pátek 18. ledna školáci a studenti vyučování, aby demonstrovali za ochranu klimatu (rozuměj za méně „skleníkových plynů“), napsala PNP. Mottem je "Fridays for Future". Myšlenka se odvozuje od švédské aktivistky Grety Thunbergové, která za tyto ideje demonstruje každý pátek už celé měsíce před švédským parlamentem, vysvětluje list.

Ve čtvrtek vyšlo na ulice 12 500 žáků z Bruselu, v uplynulých týdnech se velké školní pochody ve jménu ochrany ovzduší konaly i v jiných zemích, koncem listopadu v Austrálii. Před Vánocemi šli „za školy“ žáci mimo jiné v Kölnu, Hamburku, Mnichově, Cáchách, Karlsruhe a Osnabrücku, zpravidla demonstrovat před radnicemi nebo před ministerstvy, podle webových stránek organizátorů https://fridaysforfuture.de slyšeli na akci také v Deggendorfu, nikoliv ale třeba v Pasově. Bavorský ministr školství Michael Piazolo v PNP řekl, že ho sice těší angažmá školáků pro klima, ale radí, aby demonstrovali mimo vyučování, jinak jim prý hrozí školní důsledky…

18. ledna se připojovali mladí z Ženevy, Curychu, Basileje a dalších švýcarských měst.

Kdo má práci v Linci?

„Ačkoliv má Linec o 5000 víc pracovních příležitostí než obyvatel, je v něm větší nezaměstnanost než v ostatních místech Horních Rakous,“ napsaly OÖN. V prosinci tu nemělo práci osm procent obyvatel, v celé spolkové zemi 4,5 procenta. V Linci pracuje 210 000 lidí, ale jen polovina z nich jsou Linečáci, druhá půlka dojíždí. Zaměstnanců, dělníků a samostatně podnikajících z Lince je 96 037, k nim přistupuje ještě 10 000 úředníků, kteří tu mají hlavní sídlo. 93 procent pracujících Linečáků dělá za mzdu, v pracovním poměru, sedm procent jsou samostatní živnostníci.

Vyšší odměny radní rádi

„Těžce zadlužený Linec musí šetřit a dělá to téměř ve všech odvětvích. Na sobě ale jeho politici šetřit nechtějí,“ uvádějí OÖN. List se zeptal všech frakcí v obecní radě, zda se letos nechtějí vzdát chystaného dalšího zvýšení podpory zastupitelských klubů.

Podle předpisu scháleného před třemi roky dostává každý stranický klub v městském „parlamentu“ mezi 40 000 eury (komunisté) a 540 000 eury (sociální demokraté). Přesněji strukturováno, základní podpora straně činí 20 000 eur a dalších 20 000 je za každé křeslo, kterých je 61. Strany, které jsou zastoupeny v osmičlenném vedení města, pobírají dalších 36 000 eur. Podpora roste souběžně s indexem spotřebitelských cen, který letos stoupne asi o 2,1 procenta. Celkem si strany aktuálně rozdělují přes 1,6 milionu eur za rok.

Na dotaz OÖN na případnou rezignaci na letošní zvýšení odměn řekl šéf klubu SPÖ Stefan Giegler, že politické strany jsou součástí demokracie, „která pro nás všechny musí mít nějakou cenu“. Šéf liberální FPÖ Markus Hein odpověděl, že když to udělají ostatní strany, pak oni „samozřejmě“ taky. Lidovec Martin Hajart řekl, že se poradí, Zelení nechtějí šetřit na stranictví „celoplošně“, smysluplnější by prý bylo snížit provozní a reprezentativní náklady o deset procent. NEOS chtějí na ně připadající zvýšení dotace věnovat potřebným.

Další Čech měl nehodu

68letý Čech na dovolené v Korutanech uklouzl ve čtvrtek kolem šestnácté hodiny při sestupu od chaty u Nassfeldu u Hermagoru ve strmém zalesněném svahu a padal asi třicet metrů. „Lehce zraněný se hodiny vlekl sněhem zpátky na svah,“ popisují OÖN. Když se nevracel do místa ubytování, personál v 18.45 oznámil jeho nepřítomnost policii. Vyrazili alpští záchranáři se služebními psy a vrtulníkem a v lyžařském areálu rozsvítili umělé osvětlení. Ještě před příjezdem záchranářů „trosečníka“ kolem 20.15 hodiny našel spolupracovník lyžařského střediska. Do údolí ho odvezl sněžný skútr. Potom byl přepraven do nemocnice ve Villachu.