Před pěti lety lékařka Possnigová absolvovala v projektu ESA roční pobyt v Antarktidě. Na výzkumné stanici Concordia bádala na působení izolace a nízkého obsahu kyslíku na osádku. Bezprostředně před startem expedice se v rozhovoru pro APA vyjádřila i k eventuálnímu letu do vesmíru, ale ne k doživotnímu pobytu tam: "Kdyby mě po pěti letech ale zase vyzvedli, o. k.," řekla. Zkušenost z Antarktidy sepsala do knihy Jižně od konce světa.

Teď se dostala do příštího vzdělávacího roku pro evropské astronauty. Má tak šanci být první Rakušankou ve vesmíru. V roce 1991 tam byl její krajan Franz Viehböck v rámci tehdejší mise Austromir.

ESA loni hledala až šest astronautů "napevno" a rezervu až 20 kandidátů, píší OÖN. Ve druhém kole výběru začátkem roku uspělo 530 žen a 831 mužů, z nich po třinácti z Rakouska. Řízení bylo šestistupňové. "Posledním kolem byl pohovor se mnou," říká generální ředitel ESA Josef Aschbacher, pocházející z Tyrolska. Poznal při tom "velmi zajímavé lidi, jedinečné osobnosti". Všichni jsou podle něho schopni letů do vesmíru. Vybraní dostali ihned smlouvu, získají základní vzdělání a pro chystané lety se budou připravovat v kosmickém centru ESA v Kolíně nad Rýnem. Náhradníci zatím zůstávají ve svých zaměstnáních. K tomu přibývají tréninky ESA.

Possnigová v současné době studuje na Univerzitě v Innsbrucku obor kosmické medicíny.

"Kariérními astronauty" se stali podle Volksblattu Francouzka Sophie Adenotová, Španěl Pablo Álvarez Fernández, Britka Rosemary Cooganová, Belgičan Raphaël Liégeois a Švýcar Marco Alain Sieber. "Rezervistů" je jedenáct. K sestavě patří jako první kandidát s fyzickým hendikepem Brit John McFall. 

Vystavují 5000 zemědělských strojů

Ve Welsu zahájili ve středu velkou zemědělskou výstavu. 430 vystavovatelů předvádí do soboty kolem 5000 nejmodernějších strojů. 

Z rakouské Země živitelky.Z rakouské Země živitelky.Zdroj: Deník/OÖN

Přibývá stoletých

Pandémie zkrátila očekávanou délku života v Rakousku, napsal Volksblatt. V dlouhodobém srovnání ale vzrostla. Ve Vídni se za uplynulých 20 let počet starších sto let zdvojnásobil - v roce 2002 jich bylo 188, letos začátkem listopadu už 427 (z nich 361 žen, nejstarší 114letá). Ve druhém roce pandémie, 2021, byla průměrná očekávaná délka života mužů 78,8 roku, žen 83,8 roku. Předloni to bylo 78,9 a 83,7, před pandémií 79,5 a 84,2.

Učí ukrajinské děti v jejich mateřštině

Donaukurier uvedl, že v Mnichově se děti z Ukrajiny mohou učit a dělat zkoušky podle ukrajinských osnov. Víc než 50 uprchlíků tak může dostat ukrajinské závěrečné vysvědčení. Speciální učební plán byl sestaven s partnerskými školami na Ukrajině a splňuje požadavky ministerstva školství tohoto státu.