Ze staré celnice bude ubytovna

Linec - Ve staré celní budově ve Wullowitzu proti Dolnímu Dvořišti má být od 15. srpna ubytováno 20 mužských žadatelů o azyl, napsaly OÖN. Patnáct dalších by prý ještě mohlo přibýt. V obci to vyvolává nejistotu. „Skutečně chápu, že těm lidem se musí pomoci, protože většina prožila ty největší hrůzy, ovšem 35 uprchlíků je pro tak malou obec velké sousto, to už si člověk leccos pomyslí," míní místní občanka Edeltraud Jachsová v deníku. Kritizuje také polohu budoucí azylové ubytovny: „Není tu žádné řádné autobusové spojení, nejbližší obchod je šest kilometrů odtud, sociální trh dvacet kilometrů," vypočítává paní Jachsová. Kromě jiného by prý mnoha občanům Wullowitzu připadlo lehčí integrovat rodiny. „Ale 35 mužů?!" dodává pochybovačně.
Starosta Hubert Koller byl koncem července informován o tom, že Červený kříž chce ve staré celnici opatrovat běžence. Neprodleně svolal občany. „Rozumím jejich námitkám, sám jsem také Červenému kříži řekl ty své, hlavně kvůli odlehlosti obce," říká v listě. Chce prý trvat na tom, aby do Wullowitzu nepřišlo víc než 20 běženců. Okresní šéf Červeného kříže Charles Pickering říká: „Rozumíme přirozeně obavám, které vznikají negativními titulky. My ale nevíme skutečně o žádných problémech. Mohu jen slíbit, že občany nenecháme ve štychu."
„V obci se občané diví, proč nebyly k ubytování uprchlíků využity prázdné byty v místě," pokračují OÖN. Starosta to vysvětluje tím, že bytové družstvo je nenabídlo, ale majitel celnice ano. Je prý k takovému účelu ideální, naposledy v ní bydleli stavbaři budující S10. Proto také jsou pokoje vybaveny nábytkem a okamžitě k dispozici.
List zmiňuje, že při informačním setkání k záměru zřízení ubytovny občané místa apelovali na sousedy v Leopoldschlagu, aby oznámili prázdné byty v obci, které by mohly Wullowitzu ulevit. O výsledku OÖN nepíší.

Umění sdílet

Pod tímto titulkem napsal linecký deník OÖN o „urban gardeningu", společných zahradách občanů k pěstování ovoce a zeleniny. V Horních Rakousích už se této zálibě věnuje tisícovka lidí většinou ve věku 26 až 55 let v 65 projektech. Pozemky poskytnuté městy měří od 20 do 35 000 metrů čtverečních, v průměru 3000 metrů. Zahrady jsou spravovány privátně, členů je většinou pět až pětadvacet. Dávají se dohromady spontánně, přes známé, případně jde o sousedské iniciativy. Téměř všichni se shodují, že projekt musí mít jasná pravidla. Zahrady jsou financovány z členských příspěvků a veřejných podpor. Rozhodnutí jsou většinou společná, ze setkání skupiny, přes e-mail nebo telefon. Součástí komunikace jsou také společné slavnosti, kurzy, ukázky vaření atd. Tři čtvrtiny členů těchto sdružení jsou ženy, 40 procent má ukončené akademické vzdělání. Kolem 60 procent je bezdětných.

Učitel „ujel"

62letý učitel odborného učiliště v Kronachu byl odsouzen za násilí proti skupině obyvatelů pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu a za ublížení na zdraví z nedbalosti k peněžitému trestu 12 450 eur. Zda bude mít případ i pracovněprávní dopad, se zatím neví, napsal deník PNP.
Učitel podle obžaloby používal žáky jako „pokusné králíky", aby na nich ukázal působení elektrického proudu. Někteří si pak stěžovali na nevolnost nebo měli puchýře z popálení, uvedl list. Před soudem kantor tvrdil, že jde o nedopatření, omylem prý přehodil regulátor. Kromě toho byl obviněn z toho, že blonďatého žáka označil za „árijce" a českého chlapce za příslušníka „méněhodnotné rasy". S rozsudkem se počítalo už v červenci, ale obhájce ještě požadoval rekonstrukci pokusu s elektrickým proudem, aby se prý prokázalo, že vlastně není nebezpečný. To soud odmítl, uvádí PNP.

Soud dělá zmrzlinu z ovčího mléka.Vyrábí ovčí zmrzlinu

Biomlékárna Leeb ve Wartbergu rozšířila produkci o zmrzlinu z ovčího mléka v druzích jahodová, vanilková, čokoládová a jogurtová, informují OÖN. Její produkt se nazývá "Mählati", čtvrtkilové balení stojí 2,90 až 3,90 eura. Výrobky z kozího a ovčího sýra dělá firma už čtvrt století. „Zpočátku jsme mysleli na vlastní potřebu, začínali jsme také jen s jednou kozou," říká Hubert Leeb. Prý „spíš náhodou" se to pak rozvinulo v podnik. Dnes má jejich mlékárna skoro 50 zaměstnanců a je jedničkou ve výrobě biojogurtů z kozího a ovčího mléka. Exportuje do Německa a Itálie. „Nesnášenlivost vůči kravskému mléku je jednou z nejčastějších alergií a ovčí mléko je dobrou alternativou," tvrdí Leeb. Díky nižšímu obsahu kaseinu je dobře stravitelné a vysokým obsahem vitamínů a minerálních látek je také velmi zdravé.
Ve srovnání s obvyklou zmrzlinou je výroba Mählati nákladnější – k dosažení stejného množství mléka jako od jedné krávy potřebuje chovatel více než deset ovcí. „Zato je jejich mléko obzvlášť vydatné a má téměř dvakrát tolik bílkovin," chválí produkt Leeb. Na snímku je s ním vpravo zemský rada pro zemědělství Max Hiegelsberger, který podle OÖN vidí v chovu ovcí pro mléko v Horních Rakousích velký potenciál.

Linec klepe na 200 000

Začátkem srpna mělo své hlavní bydliště v Linci 199 652 osob, o 1471 víc než na začátku roku. 51,9 procenta jsou ženy. 80,1 procenta má rakouské občanství, 7,7 procenta pochází z EU, 12,2 mimo unii. Zatím co v letech 2006-11 se počet obyvatel hlavního města země takřka nezvýšil, od té doby vyrostl o skoro 9000, jen loni o 3613, píší OÖN. To byl nárůst 1,96 procenta, těsně za Innsbruckem, který se rozrostl v Rakousku nejvíc, o 1,92 procenta. „Starostu Klause Lugera to těší, ale předseda frakce Svobodných v obecní radě Markus Hein nadšení brzdí, když upozorňuje, že přírůstek jde především na konto lidí s migračním původem, nekvalifikovaných sil také ze zemí mimo Evropu, což vyvolává stále častěji potíže na trhu práce i ve všedním dnu," uvedl list a dodal, že nezaměstnanost v Linci znovu stoupla a je už 9,3 procenta.
Statistikové připomínají, že se počet obyvatel nezvyšuje jen přistěhovalectvím, ale i porodností – od roku 1971 se tu nikdy nenarodilo tolik dětí jako loni, 2192 (11,21 dítěte na 1000 obyvatel, v celorakouském průměru 9,56). Naproti tomu zemřelo 1974 osob.

Ilustrační foto.Špioni z Pearl Harbouru

Dva aktéři japonského útoku na Pearl Harbour 7. prosince 1941, při němž zahynulo na 2400 amerických občanů a den nato USA vyhlásily Japonsku a Německu válku, dožili v Tirschenreuthu v Horní Falci, připomněl deník PNP.
Manželé Otto a Fridel Kühnovi s dcerou Ruth a malým synkem se v roce 1935 stali na návrh nacistů japonskými agenty, popisuje list. „S falešnými papíry přišla ,profesorská rodina´ na Havaj. Tam pěkná a šarmantní Ruth zamotala hlavu americkým oficírům a dostala se k tajným dokumentům. Kühnovi si na objednávku Japonců postavili dům v Pearl Harbouru s deseti velkými okny s výhledem na základnu amerického námořnictva. Pomocí vychytralého systému střídavého rozsvěcování místností signalizovala Ruth v noci na 7. prosinec japonské admiralitě sílu americké flotily. Několik málo hodin poté nastal útok."
Na základě podkladů z japonského konzulátu Kühnovy zatkla FBI. Otto Kühn byl nejprve odsouzen k smrti, ale trest byl později změněn na 50 let káznice a po čase byla celá rodina odsunuta do Německa. Otto Kühn zemřel v Tirschenreuthu 3. října 1956, jeho žena o osm let později. V místě je téměř nikdo neznal. V roce 1984 byl jejich neudržovaný hrob s číslem 94 zrušen. Dcera Ruth si později vzala amerického důstojníka a se souhlasem CIA žila v USA, pokračuje PNP. (Podrobnosti na http://www.commdiginews.com/history, odkud je i snímek.)
„Ze sta lidí v Tirschenreuthu zná špiony Kühnovy snad jeden," míní starosta Franz Stahl (CSU). Ani při provádění turistů městem se dobrodružný příběh této rodiny nepřipomíná. Není to taky pro město žádný list slávy, dodává.

Bavorsko turistů

Za první pololetí 2015 zavítalo do Bavorska přes 15 milionů turistů. Všechny regiony zaznamenaly oproti prvnímu pololetí 2014 přírůstky v počtu hostů (+4,8 procenta) i přenocování (+3). S odstupem největší přitažlivost má Horní Bavorsko, kam přišlo sedm milionů návštěvníků, kteří zde strávili 16 milionů nocí. Dolní Bavorsko je druhé s 5,3 milionu noclehů (+2,4 %). Návštěvníků tu bylo 1,3 milionu (+2,4).

Zahynulo míň lidí

Na bavorských silnicích přišlo za prvních půl roku při dopravních nehodách o život 268 lidí, o deset procent méně než loni. Policie zaznamenala celkem více než 180 000 nehod, o 2,5 procenta méně než před rokem. Ubylo především havárií cyklistů a motocyklistů a nižší je i počet nehod pod vlivem alkoholu. Příčinou 8400 nehod byla nepřiměřená rychlost. Proti roku 2014 je to nárůst 14 %, píše PNP.

Památník honu na čarodějnice.Pomník „čarodějnicím"

Občanská společnost v Bambergu odstartovala před lety iniciativu k připomenutí obětí honů na čarodějnice ve městě. Dosud tyto události nic nepřipomínalo. Od roku 1612 do asi roku 1630 v Bambergu zemřelo kolem tisícovky lidí obviněných z čarodějnictví. „Byli uvězněni, týráni a skončili na hranici," uvádí PNP. Pogromy vyvolaly rozmary počasí, které způsobily neúrodu – lidé za tím viděli nekalé síly, popisuje list. Roli podle něj hrála také zavilost proti ženám a koneckonců náboženská horlivost – byla doba protireformace a katolická církev mohla honu na čarodějnice využít k udržení moci. „Toto bláznění skončilo v roce 1630 císařským výnosem, navíc na území knížecího biskupa vtrhli v roce 1632 Švédové," píše list.
Na jednu z nejhorších vln těchto pronásledování v Evropě nic v Bambergu neupomínalo, ale odnedávna je v centru města, nedaleko zámku Geyerswörth, někdejšího sídla bamberských knížecích biskupů, památník věnovaný obětem tohoto násilí, píše list. Světelnou pozemní skulpturu z oceli a akrylového skla vytvořili Miriam Giesslerová a Hubert Sandmann z Essenu, kteří vyhráli soutěž, jíž se zúčastnilo 180 umělců. Dílo je podle Giesslerové „abstraktním obrazem popáleniny nebo vypalovacího železa na kůži města". Předsedkyně občanského hnutí Sabine Sauerová doplňuje, že památník má připomínat oběti, ale současně také mnohem víc – totiž „systém, který v dějinách vždycky byl a bohužel je pořád: z fanatismu spářeného se strachem vzniká myšlení, že je nějaký nepřítel, který musí být zničen…"

Přibývá padělků

V Bavorsku je momentálně v oběhu výrazně víc falšovaných bankovek než v minulých letech, uvedla PNP. Jen v prvním pololetí 2015 stoupl počet zajištěných padělků o 85 procent. Přitom už v celém loňském roce se jejich počet zvýšil o 67 procent. Nejčastěji šlo o padesátieurovky, pak „dvacky" a stovky. Nárůst podle expertů způsobují hlavně tzv. „černé sítě", kdy stále víc falešných platidel je objednáváno přes zakódované kanály internetu.

Běženci v Bavorsku: denně až 1500

Počet uprchlíků zajištěných v Bavorsku dál zaznamenává nové rekordy. Jen v prvních pěti srpnových dnech přišlo do země 6560 azylantů, zprůměrováno tedy 1412 denně. Nápor vedl k novému konfliktu mezi Bavorskem a spolkovou správou kolem rozdělování běženců do spolkových zemí. Software k jejich prvotnímu zachycení je totiž od 20 do 06 hodin vypnut a množství uprchlíků, kteří přijdou za noci, může být registrováno až druhý den ráno. Důsledkem toho je zpoždění jejich další „distribuce" do ostatních spolkových zemí. Bavorská ministryně sociálních věcí žádá, aby rozdělovací software byl v provozu „sedm dnů v týdnu a 24 hodiny denně".