Ještě nikdy se seriál Jihočeské filmování „nevypravil" na začátek druhé světové války.  Právě v tom čase, tedy před 75 lety, vznikl velmi emotivní a svým způsobem odvážný snímek Ohnivé léto režiséra Františka Čápa (*1913 až +1972),  který v jižních Čechách vyrůstal a studoval 
v Táboře a Písku. Na scénáři 
s ním pracoval další jihočeský rodák Václav Krška (na základě prózy Odcházeti s podzimem), a tak nebylo pochyb, ve kterém kraji se natočí exteriéry. Důležité byly motivy vody, lesů, slunce a koupání.

K tomu výborně posloužily řeky Otava v oblasti skalnatého údolí Smetiprach osm kilometrů severně od Písku, soutok Otavy a Vltavy pod Zvíkovem, Lužnice u Bechyně pod mostem zvaným Duha (ten v době natáčení už zhruba deset let stál. V jeden moment je ve filmu vidět pata pilíře). Dále štáb natáčel kolem romantického soutoku Lužnice a Židovy strouhy nedaleko obce Nuzice mezi  Týnem nad Vltavou a Bechyní.

Na snímku z filmu je zámeček Karlov poblíž Smetanovy Lhoty na Písecku. Nesmělý student Julio se vrací…V úvodu příběhu se vrací do rodinné venkovské vilky student Julio. Kočár ho veze na zámek Karlov poblíž Smetanovy Lhoty na Písecku. Dům pomohl Deníku identifikovat Jiří Prášek, ředitel Prácheňského muzea v Písku. Starosta Smetanovy Lhoty Slavomír Harbáček dodal, že objekt vlastní Karel Schwarzenberg a dnes je prázdný. „Blízký statek slouží sdružení Sananim pro terapeutickou komunitu drogově závislých," uvedl starosta.

Písečtí muzejníci ve filmu poznali také převoznický domek u Vrbů na Otavě. „Zdejší převoznice zajišťovala přívoz mezi obcemi Borečnice a Držov," uvedl Jiří Prášek.

Sehnat přímého pamětníka natáčení se Deníku nepodařilo, ale o tomto filmování se píše například v knize Vltavotýnský poutník Lubomíra Procházky a Martiny Sudové. „Město Týn nad Vltavou 
a jeho okolí se zpočátku přízni filmařů netěšilo. Ti zaměřili svou pozornost spíše na Lužnici a její přítok Židova strouha, na Bechyni a její okolí," píše Vltavotýnský poutník. 


A pokračuje v duchu, že ve filmu Ohnivé léto se objevily Koloděje   nad Lužnicí, kde bylo ubytováno celkem 48 herců 
a komparzistů včetně štábu. Scenérie se odehrály kolem Lužnice, Židovy strouhy, sousouší Velký depot a ve vsi Bečice.

Ohnivé léto má erotické motivy. Mužští hrdinové jsou ve filmu často do půl těla a ukazují svá svalnatá těla nebo se koupou „na Adama", i když nic není vidět. Nahá v řece Otavě plavala i slavná Lída Baarová, jež se v ději zlobí na studenta Šimona (jedenadvacetiletý Svatopluk Beneš), že se dívá. Ve verzi filmu vydané v roce 2012 Filmexportem známý záběr na Baarové odhalený hrudník chybí…

Karel Černý skákal před kamerou do Lužnice

Karel Černý s Českým lvem a Oscarem.Mezi první zkušenosti  s kinematografií patřil pro filmového architekta Karla Černého, držitele Oskara z roku 1985 za film Amadeus, právě snímek Ohnivé léto.

„Jako osmnáctiletý student jsem v roce 1939 trávil letní prázdniny v Bechyni, kde se právě natáčel film Ohnivé léto s Lídou Baarovou a Svatoplukem Benešem. Zahrál jsem si 
v něm i se svou dívkou, se kterou jsem tenkrát chodil. Přeběhl jsem po břehu a skočil do řeky Lužnice," vzpomínal před dvěma lety při oslavách devadesátin.

„Svou tehdejší dívku jsem potkal na ulici 
v Táboře, odkud byla. Líbila se mi, tak jsem ji hned oslovil," vzpomíná Karel Černý na svou lásku. „Chodili jsme spolu za války a Tábor zůstal  pro mě pěkným městem," přiznává  plzeňský rodák, který nyní 
v Táboře i žije.

Jako architekt se Karel Černý později podílel i na několika filmech, které se točili také na jihu Čech, například na Cestě do pravěku, ale hlavně na filmu Král Šumavy, o kterém jsme v seriálu Deníku Jihočeské filmování již psali v roce 2011. „Na Šumavě se nám tenkrát pracovalo dobře, poněvadž bylo všechno připravené. Dělali jsme tam veškeré exteriéry, točili jsme i v hospodě a nebo na hřbitově v Kvildě. Ten hřbitov později zrušili, ale ve filmu Král Šumavy je zachycený, jak tenkrát v 50. letech vypadal," dodal Karel Černý.

Sestry Babkovy se spolu objevily na plátně jen dvakrát

Zorka Janů ve filmu Ohnivé léto.Je a není známo, že herečka Zorka Janů,  původním jménem  Zora Babková (narozena 1921 ve Štěchovicích) byla 
o sedm let mladší sestrou slavnější Lídy Baarové (rodným jménem Ludmily Babkové). Sestry se na filmovém plátně vedle sebe objevily jen dvakrát. V roce 1933 ve filmu Vladimíra Slavínského Madla 
z Cihelny. Lída hrála Madlu, teprve dvanáctiletá Zora Kačenku. Pak se spolu umělecky setkaly právě v „jihočeském" filmu Ohnivé léto.

Obě herečky  dostihl smutný osud. Lída se po válce coby bývalá milenka šéfa nacistické propagandy Josefa 
Goebbelse dostala do vězení. Na svobodu se dostala o Vánocích 1946 a po roce 1948 emigrovala. V době jejího věznění byla vyslýchána i Lídina matka, která dostala 16. října 1945 mrtvici a zemřela. Zorka Janů musela snášet útoky divadelních kolegů, že je sestrou kolaborantky. Svůj život ukončila 24. března 1946 skokem 
z okna rodinné vily.

Barokní sousoší Velký depot dotváří náladu plnou emocí

Sousoší Velký depot ve filmu Ohnivé léto.Vpravo nedaleko silnice vedoucí z Týna nad Vltavou na Březnici stojí ukryta za stromy poblíž trosek statku Na Bídě velmi sugestivní sochařská památka od neznámého autora –  Velký depot. Ve filmu Ohnivé  léto se dílo objeví krátce při záběru na jihočeskou přírodu 
a zemědělské práce (žně, kosení obilí).

Sousoší je připomínkou výbuchu ve vojenském táboře rakousko-uherské armády v roce 1753, „kdy prach ve dvou laboratořích se vzňal 
a obě zničil, při čemž as osmdesát  osob starých i mladých dělostřelců život ztratilo neb 
k zmrzačení přišlo, tak že ze všech sotva deset osob zdraví nabude (citace z dobového dopisu)." 

Hlavní socha představuje krucifix spočívající na zeměkouli obtočené hadem. Pod zeměkoulí je zobrazena sochařova představa očistce, tři výrazné tváře mezi šlehajícími plameny. Vpravo od krucifixu je socha sv. Jana, vlevo socha Panny Marie Sedmibolestné.