K 1. lednu bylo v Rakousku 1149 žen a 222 mužů starších 100 let, z nich 148 žen a  jeden muž v Horních Rakousích. Během deseti let se počet stoletých zhruba zdvojnásobil.

145 000 ohrožených chudobou

Linec - „Často to může přijít rychle – se ztrátou práce nebo s náhlým těžkým onemocněním nastává u mnoha lidí stav, kdy nejsou schopni zaplatit nájem," píší OÖN. V Horních Rakousích se do takové situace loni dostalo 5260 lidí (předloni 4198), kteří pak hledali pomoc v tísňovém poradenství. Podle zemské radní pro sociální věci Gertraud Jahnové je v této spolkové zemi ohroženo chudobou 145 000 lidí. Z toho 46 000 patří do skupiny tzv. "Working poor", tedy jsou chudí, přestože pracují.

39 procent lidí ohrožených výpovědí pro dlužené nájemné je mladších 18 let. Další skupinu představují samoživitelky – zhruba čtvrtina postižených jsou matky s více dětmi. Jahnová vinu přičítá zvyšování nájemného přesto, že příjmy stagnují. Nízké platy vedou k výpovědím z nájmu u více než dvou třetin, jen asi u dvanácti procent hraje roli krize v rodině.  Ztráta bydlení je pak počátkem spirály problémů – u mnoha postižených vede k psychickým a fyzickým onemocněním, dlouholetým krizím ve vztazích a vyšším dluhům. V rámci pomoci poskytuje městská organizace WS lidem v nejtíživější situaci  94 „přechodných" bytů. „Lidé se často musejí znovu učit nájemné platit včas a rozpočet domácnosti držet," říká Jahnová a radí vyhledat poradnu hned při prvních signálech problémů.  Jen jedno procento z těch nájemníků, kteří přišli včas, dostalo nakonec skutečně výpověď a stali se bezdomovci, uzavřely OÖN.

Do zařízení pro bezdomovce v Horních Rakousích vkládá letos zemský rozpočet 3,4 milionu eur.

Horní Rakousy přitahují

Do zahájení letní sezony se v Horních Rakousích ubytovalo 503 000 turistů, nejvíc v historii statistického sledování. Oproti roku 2012 to bylo o 10 procent víc. V květnu a červnu tu hosté strávili 1,27 milionu nocí, meziročně o 6,6 procenta víc. Na dovolenou sem přijelo víc domácích i víc zahraničních návštěvníků. „Silný nárůst byl také u českých turistů, což ředitele OÖ. Tourismus Karla Pramendorfera potvrzuje v záměru posilovat marketingovou strategii jejich směrem," píše deník Volksblatt.

Se svým 4000. miminkem.4000. dítě

Diane Mohrhauerová z Vilshofenu pomohla před několika dny v nemocnici v Rotthalmünsteru jako porodní asistentka na svět „svému" čtyřtisícímu dítěti, zdravé Eleně s vahou 3270 gramů. Jako samostatná asistentka pracuje už 30 let.

Vnímá, že za tu dobu se v jejím oboru mnohé změnilo: stoupla bezpečnost porodů, a současně přibylo nejistoty matek. Zní to jako paradox, ale podle Mohrhauerové je to logické spojení.  Ještě nikdy nebyla péče o ženy v těhotenství tak dobrá, mohou být zjištěna rizika, o kterých dřív nebylo ani tušení, a činěna odpovídající opatření. „Nastávající rodičky se dozvědí, že mají cukrovku, možná streptokoka, a že v pětatřiceti už je těhotenství rizikové – a jak potom mají rodit pěkně uvolněně?!" říká porodní „bába". Kromě toho registruje, že jsou ženy dnes pod větším tlakem – práce, děti, manžel, životní úroveň, vše musí „pasovat", a to zanechává stopy na psychice, dodává.

Náhubek ministrovi

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann se po vnitrostranické kritice jeho návrhu na výjimky z všeobecného mýta cizinců pro pohraniční regiony výrazně stáhl: „Spolkový ministr dopravy Alexander Dobrindt a já jsme jednotni v tom, že mýto potřebujeme," řekl na konferenci v Rosenheimu. „O tom nemůže být nejmenšího sporu." V příhraniční prý ovšem musí být diskutováno o tom, jaké speciální dopady tam mýto může mít. Jsou obavy, že poplatek by mohl cizince odradit od tzv. malého pohraničního styku za nákupy do Bavorska, píše deník PNP.

Asistence policie na fotbale zdarma?

Ministr Joachim Herrmann nechce nutit fotbalové oddíly k tomu, aby se podílely na nákladech nasazení policie při utkáních. „K udržení veřejné bezpečnosti a pořádku je originálně příslušný stát a tím policie," řekl v Mnichově. „Když fandové z Hamburku budou dělat kravál na Mariánském náměstí v Mnichově, nemůže za to být činěn odpovědným Bayern." Úkolem klubů musí být násilníky trvale z fotbalových zápasů vyloučit a zakročit proti pyrotechnice na stadionech. „Herrmann tak reagoval na návrh Brém, které jako první spolková země chtějí, aby kluby platily policejní nasazení při rizikových utkáních bundesligy," píše PNP. „Podle ministra jsou pořadatelé fotbalových utkání a jiných velkých akcí ve vlastních zařízeních a místech konání zásadně sami příslušní k zajištění spořádaného průběhu. Mimo jiné musejí zajistit dostatečný počet pořadatelů."

Volební podvůdek

Soudce ve Freyungu vydal trestní příkaz jedné voličce z pohraniční obce Philippsreut za falšování dokladů ve čtyřech případech a za volební podvod. Uložil jí podmíněný trest. Obviněná si vyzvedla podklady pro korespondeční volbu pro svou dceru a vnuka, kteří jsou sice přihlášeni u ní ve Phillipsreutu, ale většinu času žijí v Kanadě. Žádost o volební podklady podepsala jejich jmény, stejně jako místopřísežná prohlášení, že hlasovací lístky vlastnoručně vyplnili. Podle státního zástupce tedy hlasy obou nesměly být ve volbách hodnoceny, informuje PNP. Protože v komunálních volbách byl výsledek těsný, mohlo takto dojít k chybnému rozdělení mandátů v radě. O případném opakování by nerozhodl soud, ale okresní úřad. Volbu starosty dva hlasy neovlivnily.

Obec s 570 oprávněnými voliči zaznamenala rekordní účast v Bavorsku – hlasovalo 90 procent lidí.

Nemají na oddlužení

Počet privátních insolvencí v Rakousku v prvním pololetí poklesl o 8,9 procenta na 4830, nejmenší počet za šest let. „Není to ale čistě radostná zpráva," komentuje to deník OÖN. „Důvodem poklesu totiž není jen to, že banky půjčují opatrněji a opatrnější jsou i dlužníci, ale také to, že dodržování splátkových kalendářů a tím šance na oddlužení stěžuje rostoucí nezaměstnanost." A při selhání jsou dlužníci na dvacet let vyloučeni z povolení dalšího privátního oddlužení…

Poradenská organizace navrhuje přizpůsobit insolvenční zákon německému, kde je oddlužen ten, kdo během tří let zaplatí 35 procent svých závazků. V Rakousku je kvóta podle dohody s věřiteli.

V Rakousku poklesl i počet firemních konkurzů. Bylo zahájeno 1669 řízení, o 6,3 procenta méně. Konkurzů bylo prohlášeno 1368 (mínus 6,4 %). Návrhy téměř 1300 firem byly odmítnuty pro nedostatek majetku v podstatě.

Perou se o odpad

Privátní firmy se snaží převzít lukrativní obchod s odpadem v Horních Rakousích, píší OÖN. Přicházejí sem i z jiných spolkových zemí nebo dokonce ze zahraničí a připravují organizace odpadového hospodářství o „spoustu peněz", jak říká sekretář svazu Karl-Heinz Zeitlinger. Instalují například na řadě míst, takticky třeba u obchodních center, kontejnery bez firemního označení. Svaz to označuje za pirátství a snaží se mu čelit změnou vlastního systému svozu. Ve Vöcklabrucku připravuje například od příštího roku odvozy starého papíru přímo z domácností, aby lidem ušetřil cestu do sběrných dvorů.  Poskytne jim k tomu i příslušné nádoby.

Zeitlinger chválí „sběrovou morálku" svých spoluobčanů. V uplynulých 20 letech se tzv. zbytkový odpad, tedy vyhazovaný do popelnic, ve Vöcklabrucku zmenšil o čtyři procenta na 11 984 tun, zatím co celkový počet odpadu se za tu dobu zdvojnásobil. Ze svezeného odpadu bylo navíc „vyloveno" při třídění asi 1000 tun produktu k výhodnějšímu spalování.

Bude z něj útulek pro azylanty?Běženci k Šumavě?

Protože Horní Rakousy podle ministerstva vnitra stále ubytovávají příliš málo azylantů, hledají vhodné objekty pro ně i v příhraničním okrese Rohrbach, například v obcích Schwarzenberg a Ulrichsberg. V Ulrichsbergu k tomu země vytypovala hotel Böhmerwaldhof (na snímku). Majitelé by na takovém zhodnocení měli zájem, ale obec je proti, píší OÖN.  Objekt se 60 lůžky v centru chce uchovat jako turistické zařízení a pro migranty hodlá hledat více menších domů, řekl starosta  Wilfried Kellermann. Také předpokládaný počet 60 azylantů má za příliš vysoký.

Hotel si prohlédla ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová a zájem státu na jeho odkoupení potvrdil nový vlastník, který chce nemovitost prodat. „Domácí ji nechtějí a jako hotel je  toho času života neschopná," řekl. Ubytovat tu azylanty je prý jednou z možností. Zemský hejtman Josef Pühringer zaslal ministryni své výhrady k takovému určení s tím, že by to mohlo „vyvolat silné politické diskuse v celém regionu".

Ve Schwarzenbergu se k diskusi nad ubytováním běženců sešlo 70 občanů. Podle starosty  Bernharda Haina by 20 až 25 lidí, většinou rodin s dětmi, mělo bydlet v bývalém hostinci.  „Diskuse byla emotivní až horká," píší OÖN. Jako jinde v Mühlviertlu se tu lidé obávají například o kvalitu školního vyučování a bezpečnost. Jednání k dohodě nedospělo a bude pokračovat 1. srpna. I v této obci podle starosty budou usilovat o ubytování v menších skupinách.

V Horních Rakousích je aktuálně ubytováno 3413 azylantů.

Rušili mu vzdušný prostor

V Burgenlandsku obvinili 60letého občana ze St. Margarethen, který svůj „vzdušný prostor" bránil proti narušiteli, místním hasičům hodlajícím opravit čapí hnízdo na střeše v sousedství.

Hasiči přijeli s výsuvnou plošinou a za asistence policie zaparkovali před domem. „Teleskopické rameno plošiny muselo ,přeplavat´ přes střechu žalovaného, který už byl dlouho se sousedem ve při. Natolik ho to rozzlobilo, že šel protestovat na radnici proti  jakémukoliv narušení jeho ,vzdušného prostoru´. Když se vrátil, byly věci už v běhu. Muž začal hrozit hasičům, že je z koše plošiny sestřelí, jestliže okamžitě s prací neskončí.  Poté s vidlemi vyrazil proti policistům a měl naznačovat bodnutí do břicha. Když mu pohrozili zatčením, skočil na traktor a ujel. Odpovědnosti ale neutekl, státní zástupce ho obvinil z maření výkonu státní moci a z útisku," píše linecký list.

Drahá psí operace

„Kdo přejede psa, musí zaplatit náklady jeho operace, i kdyby mnohonásobně přesáhla hodnotu zvířete," parafrázuje deník PNP již pravomocné rozhodnutí soudkyně v Mnichově. „Že psu bylo už osm let a měl i jiné vady, na tom podle soudu nic nemění." List dodává, že soudy už nějakou dobu zohledňují tzv. ideální hodnotu zvířat, s nimiž se nemůže zacházet jako s věcí, u níž se posuzuje jen materiální cena.

V tomto případě byl 35 cm vysoký kříženec terriéra přivázán před prodejnou mnichovské pumpy a v červenci 2011 ho přejelo auto. Utrpěl zlomeniny a poškození vazů. Majitelka žádala od řidiče náhradu nákladů ošetřování ve výši 2200 eur. Ten se zdráhal platit, protože pes podle něho nebyl přivázán řádně a navíc ho panička získala z útulku jen za 175 eur.

Soud mu posléze uložil zaplatit 1650 eur. Rozvedl, že sice u zvířat existuje na rozdíl od lidí horní hranice takových náhrad, nad níž by náklady na léčení už byly nepřiměřené, ale to závisí na jednotlivých případech a na úvaze soudu. Přihlédl k tomu, že u benzínových čerpadel  platí podobně jako na parkovištích potřeba vyšší vzájemné ohleduplnosti, a řidič měl rozhodně jet opatrněji – tím spíš, že předtím si psa určitě povšiml. Měl dokonce počkat, až ho majitelka z cesty odvede. Ta pak nese čtvrtinové spoluzavinění, protože měla psa uvázat tak, aby se nemohl dostat do jízdní dráhy.