V území Javoru se mu tak podařilo zachytit dva hrající si mladé rysy, a jeho foto bylo oceněno ve snad nejrenomovanější fotosoutěži přírodních snímků na světě "Wildlife Photographer of the year", píše PNP. K předvýběru pro světovou výstavu dostala jury v Londýně letos přes 45 000 snímků fotografů z 95 zemí. Rysi z Bavorského lesa se dostali mezi Top 100 v kategorii „Počínání“.

Chrousti vs. fotbal

Boží dopuštění…

Larvy chroustů vyřadily z provozu fotbalové hřiště SV Scharnstein. Klub II. třídy musí na podzim své „domácí“ zápasy hrát v sousedním Kirchhamu, napsaly OÖN. „Jsme za to vděční, ale unikají nám příjmy, protože tam nemůžeme provozovat bufet. Kromě toho musíme samozřejmě platit nájem,“ dodává předseda klubu Helmut Bammer. Z dosavadních pěti utkání „v exilu“ neprohráli ani jedno a jsou druzí.

„Už začátkem července jsme pozorovali velké poškození našeho trávníku,“ říká v listě. „Tehdy jsme si ještě mysleli, že to způsobují ptáci, protože havrani dělali rýhy po celé ploše. Nakonec nevypadala jako hřiště, ale jako pole…“ Pak zjistili, že havrani přiletěli právě kvůli larvám, a ty že trávník ničily „zdola“.

Klubu nezbylo než zadat specializované firmě totální sanaci hřiště. Musela sáhnout i k prostředkům hubení hmyzu, protože larvy chroustů žijí tři roky. Klub to stálo 20 000 eur. „Bez rychlé pomoci hornorakouského fotbalového svazu, ASKÖ a obce bychom to nezvládli,“ uvedl Bammer.

Další dědictví UNESCO

Všimlo si ho UNESCO.

Do rakouského národního seznamu nemateriálního kulturního dědictví uvedlo UNESCO 2. října čtrnáct tradicí a zvyků. Z Horních Rakous to jsou loutkové divadlo ze Steyru a speciální kamenická dílna staré techniky v lineckém dómu.

Divadlo ze Steyru, provozované už přes sto let každou zimu, vede 74letý Gerhard Nezbeda (na snímku v kulisách). Scéna nevypráví „jesličky“, ale 24 příběhů ze života řemeslníků, třeba ponocného, pekaře nebo lampáře. „Každá z našich 455 figurek starších 200 let, které svého času zachránila před zničením požárem paní Josefa Mohrová, je za herní sezónu minimálně jednou v akci,“ říká Nezbeda, který je v souboru od svých devíti let.

Radost z vyznamenání má i stavební mistr dómu Wolfgang Schaffer. Jejich kamenická dílna je v provozu už 156 let a stále vychovává učně v tradiční řemeslnické technice. „Je to čistá ruční práce, kterou formují a restaurují kámen,“ říká. K historii dílny linecký list rozvádí, že s položením základního kamene chrámu v roce 1862 vznikly v místě dnešního Náměstí dómu dílny různých řemesel, které byly sdruženy do stavebního dvora dómu. Od té doby také kameníci předávají své znalosti dalším generacím. Dvůr zaměstnával až sedmdesát lidí, dnes pět, z toho dva učně. Do restaurování stavby vkládají ročně kolem 4000 hodin práce. „Bez kmenového kádru dílny by bylo mnoho řemeslnických znalostí nenávratně ztraceno,“ myslí si Schaffer.

Nemateriální kulturní dědictví oceňuje UNESCO od roku 2003. V Rakousku je to už 117 zvyků, rituálů a slavností, z Horních Rakous dvacet. Mezi nimi je i „lichtbratl“ z Ebensee, o němž náš web informoval 2. října. Úplný seznam je na www.unesco.at/immaterielles-kulturerbe.

Rakouský král freaků

Hvězda rakouských YouTuberů.

Marcel Dähne (24) ze Steyru, syn matky z Rostocku a otce z Kosova, je „youtuberem“, k čemuž nepotřeboval školy, ale extenzivní život po internetu, napsaly OÖN. A YouTuber ne ledajaký – jak v úterý oznámil Digital Report, je nejúspěšnějším z těch, kteří kdy v Rakousku publikovali v němčině. Sledují ho více než dva miliony abonentů. Druzí v žebříčku, mountainbiker Fabio Wibmer a „duo životního stylu“, přítelkyně a sousedky ze Štýrského Hradce Viktoria a Sarina, mají „jen“ po 1,3 milionu příznivců.

„Dähne se pohyboval už jako dítě na jednom dětském portálu, a jak se jednou přiznal, nedělal po vyučování jako každý normální žák úkoly, ale byl na webu, taky až do tří hodin v noci,“ píše list. „Dnes si vydělává jako ,KsFreak´ reklamou, obchodem s fandovským zbožím a muzikou, kromě jiného také rapovou. Navíc mu online hry pro mladistvé vynášejí až 4000 eur.“ Paralelně umisťuje na web videa a fotografie. Tři roky zajímaly jeho příspěvky jen hrstku lidí, dokud sám sebe nenafilmoval, jak bojuje ve válečné hře Call Of Duty. Video se po síti razantně rozšířilo a Dähne pochopil, že přišel jeho čas.

„Obchodní akademii ve Steyru opustil a říká, že to bylo nejtěžší rozhodnutí v jeho životě. Matka ho chápala, ale otec – tvrdý realista – ne. Dnes už ale sám vystupuje ve videích svého syna,“ uzavírají OÖN.

Opojení výškou úspěšné

Hejtman a umělec.

V lineckém kulturním centru O. K. (Otevřený kulturní dům) běží až do14. října 7. festival "Höhenrausch" . Pod titulem „Druhý břeh“ se více než 40 mezinárodních tvůrců věnuje tématu voda. V úterý pořadatelé prezentovali v multifunkčním prostoru autora Andrease Strausse (na snímku se zemským hejtmanem Thomasem Stelzerem) mezibilanci. Akci zatím navštívilo asi 110 000 lidí, zhruba stejně jako před dvěma roky. Denní průměr byl 750 osob, ve špičkových dnech přišlo až 2500 návštěvníků.

Příští Höhenrausch je plánován na rok 2020, ale také v příštím roce mají být realizovány podobné projekty. Symbolické znamení letošní expozice nad střechami Lince, loď ruského tvůrce Alexandera Ponomareva, má prozatím zůstat i po výstavě na svém místě.

Pacientské rozhodování

Novele zákona o pacientském spolurozhodování o lékařské péči v Rakousku v úterý doběhla lhůta odborných posuzování. „Vesměs pozitivní ohlas sklidilo navrhované umožnění kvalifikovaného zpřístupnění stanoviska nemocného uloženého v jeho elektronicky vedeném spise,“ napsal linecký Volksblatt a dodal, že kromě většinou pozitivního ohlasu kritizují některé zúčastněné organizace, že norma nejde dost daleko.

Novela předpokládá rozšíření doby platnosti spolurozhodnutí z pěti na osm let a zjednodušení při prodlužování. Organizace právních zástupců pacientů by si ale přála při každém prodloužení povinnost právní porady, protože prý by se odpovídající zákonné podmínky mohly postupem doby změnit. Zaměstnanecká komora si přeje finanční úlevy pro pacienty – poradenství by mělo být podle ní zdarma, respektive vypracování stanoviska a prodloužení by mělo být hrazeno nemocničními pojišťovnami.

„Dispozicí spolurozhodování by lidé mohli místopřísežně stanovit, od jakých lékařských ošetření v případě jejich nehody nebo nevyléčitelné nemoci má být upuštěno,“ vysvětluje Volksblatt. „Možnost odmítnout život prodlužující opatření už existuje od roku 2006, ale je brána v potaz jen velmi málokdy. Důvodem jsou přísné formální předpisy a vysoké náklady advokátů, notářů a lékařů. Aby pacientova dispozice byla právně závazná, tedy aby se jí lékař musel držet, musí jí předcházet porada s lékařem nebo právníkem.“

Staví ve velkoměstě lanovek

Největší urbánní síť lanovek na světě je v bolívijském hlavním městě La Paz. Koncem září v něm byla otevřena osmá linka, která spojuje v prvním úseku centra srostlých velkoměst La Paz a El Alto, tlumočí Volksblatt sdělení vorarlberského výrobce Doppelmayra ve Wolfurtu, kromě jiného také stavitele lanovky na Zugspitze

Nová expresní linka „De Corazon a Corazon“, Od srdce k srdci, jezdí rychlostí šest metrů za sekundu a v prvním úseku měří 2,4 kilometru. Její stanice „Obelisco“ a „Faro Murillo“ jsou v centrech dvouměstí, přičemž Murillo bylo vybudováno s 10 000 metry čtverečními jako uzlový bod. Do něj má být v příštím roce integrována linka Plateada a další spoje jsou plánovány. Druhý úsek nového expresu vede do bezprostřední blízkosti mezinárodního letiště.

Původní lanovková soustava tří linií s jedenácti stanicemi a celkovou délkou 10,4 kilometru mezi La Pazem a El Alto byla dokončena ke konci roku 2014. Na jaře 2015 byly podepsány dohody o jejím rozšíření, které má velmi ulevit dopravě v aglomeraci s 1,8 milionu obyvatel. Doppelmayr získal velmi lukrativní zakázky, patřící k největším v historii firmy. Podle médií stála výstavba první etapy 234 milionů dolarů, druhá fáze má obnášet 560 milionů dolarů.

Pracují u cizinců

Jak uvedl Volksblatt, asi 600 000 zaměstnanců v Rakousku pracuje v zahraničních koncernech. Koncem roku 2016 bylo v zemi 10 800 podniků, které byly součástí cizích firem. Počet jejich zaměstnanců meziročně stoupl o tři procenta, obrat o 3,7 procenta na 246 miliard eur. 39 % podílu měly německé společnosti, 11 % švýcarské, po šesti procentech italské a americké. Rakouské podniky mají naopak v cizině skoro 5900 dceřiných firem, které v roce 2016 zaměstnávaly 1,08 milionu lidí a dosáhly celkového obratu přes 380 miliard eur. 13,3 procenta jich bylo v Německu, následuje střed Evropy – v Česku působí 6,9 procenta rakouských dceřiných firem s 9,3 procenta všech jejich zahraničních zaměstnanců, následují Maďarsko 6,5 – 7,1 %, Slovensko 4,8 - 4,7 %, Rumunsko 4,4 – 7,7 % a Polsko 4,4 – 5,2 %. Za nimi jsou „přespolní“: USA 3,8 – 4,8, Čína 3,3 – 3,2 a Rusko 2,7 – 4,2 %.

Kradl vodu z moře

Německý občan odcizil v Itálii tisíce litrů mořské vody, napsala PNP. 48letý podnikatel byl minulý týden pozorován v přístavním městě Terstu při čerpání vody do kamionu se 24 cisternami, které mohly mít objem celkově 24 000 litrů. Policie mu přikázala vodu znovu vypustit do moře a uložila mu pokutu 1549 eur. Uvedl, že vodu potřeboval pro obchod s akvarijními rybami. „Kdo v Itálii odnímá bez povolení z moře vodu, písek nebo řasy, musí počítat s trestem podle speciálního námořního zákona,“ vysvětlil list.