Podle Wikipedie je cílem tohoto sportu dopadnout do vody co největší plochou těla, zpravidla tedy „zadkem", takže většina kinetické energie je převedena do vytlačení vody. Ta pak vycákne výrazně výš a dál než při jiných disciplínách skoků.  Naopak je minimalizováno ponoření těla pod hladinu. Při skocích z deseti metrů a tomu odpovídající rychlosti asi 45 km/h je skokan zcela zbrzděn vodou během asi 1,5 metru, popisuje vyhledávač.

Soutěž ve splashdivingu boduje šest rozhodčích, obtížnost přesně popsaných skoků má své koeficienty a různé vruty nebo salta během letu body vylepšují. Vysoce hodnocen je například skok „Open Arschbombe ", při němž skokan drží nohy v podkolení natažené před sebou a  kolena přitahuje k tělu (vhodné pro pokročilé, říkají pravidla). Vůbec nejtěžší má být „Open L-vis",  kde skokan roztáhne nohy do V a drží je za špičky. Prý byl ale soutěžně skočen naposledy v roce 2006 ve Vídni.

„Smekl" před mostem

Při plavbě z Budapešti do Pasova zapomněl ukrajinský kapitán výletní lodi "A Rosa Mia" při výjezdu ze splavu Jochenstein u Untergriesbachu v okrese Pasov snížit svůj můstek. Ten mu pak  podle slov policie „doslova oholil" most přes splav. K nehodě došlo v neděli kolem 4.20 hodiny. Loď neschopná manévrování byla uchycena na břehu Dunaje mimo plavební koridor a má být dovlečena do doků v Linci. „192 nezraněných pasažérů bylo do cíle v Pasově dopraveno autobusy," uvádí deník PNP. Škoda je odhadována na 150 000 eur.

Kdekdo pronajímá

Pětina Rakušanů už svůj byt někdy pronajala na prázdninové pobyty. Například přes portály airbnb.at, wimdu.at nebo 9flats.com mohou nabízet fotografie a popisy nemovitosti. Zájemci se jim pak ozývají přímo. V průzkumu agentury innofact je ale 62 procent dotazovaných skeptických k myšlence přenechat „dům a kuchyni" cizím, píší OÖN. Většině vadí ztráta privátní sféry, především ženy vidí kriticky potenciální omezení. Také obava, že by v bytě bylo něco odcizeno nebo poškozeno, hraje roli.

Starosta Erich Traxler s kolegou pod stavbou. Lesní dům roste

Výstavba návštěvnického centra „Na zeleném pásu Evropy" ve Windhaagu rychle postupuje, napsal deník OÖN. V tomto týdnu byla na vrcholu pětipatrové přístavby zdejšího muzea ve výšce více než šestnáct metrů připevněna májka oslavující „glajchu". Dřevěná stavba z dílů připravených ve Schwanenstadtu byla na betonových základech smontována v pěti pracovních dnech. Investor – nově založená obchodní společnost Naturraum Grünes Band - lpí na obnovitelných materiálech a práci regionálních firem, připomíná deník. Plány jsou od architektů   "Two in a box" z Ottensheimu.

„Lesní dům" podpořený projektem REGIO13 má být otevřen v květnu příštího roku. Podle starosty Ericha Traxlera má jeho význam přesáhnout hranice Mühlviertlu i přes „zelený pás  Evropy". Na snímku jsou před stavbou starosta Traxkler a předseda spolku Mühlviertler Waidhaus Heinrich Graser.

Co řeší zákaz žebrání?

Zamýšlený postup mnichovské správy a policie proti žebrákům ve vnitřním městě odmítá bavorská charita. Podle ní jejich vytlačení z centra nic nevyřeší. Jak Deník informoval, má být zakázáno organizované žebrání a žebrání s dětmi a zvířaty kolem vnitřního okruhu a kolem nádraží. „Tento pokus nepostihne ty pravé. Přinese jen to, že - povrchně nahlíženo - žebráci zmizí. Chudoba ale zůstane, zejména u nových příchozích z Bulharska a Rumunska. Opatření je vhodné k podněcování xenofobie, místo aby pomohlo chudým v bohatém městě,"  cituje PNP ze stanoviska Caritas.

Ilustrační foto:Podle jejich zkušeností policisté sotva rozliší, jestli někdo žebrá pro cizí zisk, nebo pro vlastní živobytí. Je-li už podezření na organizovanou žebrotu, pak jsou popisovaní žebráci na ulici daleko víc sami obětmi, protože jsou k žebrání pravděpodobně donuceni a ze situace sotva mohou uniknout. Úkolem policie musí být zasáhnout tam, kde je žebrání zneužíváno, především ale musí postupovat proti lidem v jeho pozadí. Úkolem politiků pak musí být spolupůsobit v zemích, z nichž žebráci do Německa přicházejí, na opatřeních proti chudobě a diskriminaci především Romů a Sinti tak, aby nemuseli masově opouštět vlast, míní Caritas.

Tato organizace nabízí v centru mnichovského vnitřního města pomoc pro lidi speciálně z Rumunska a Bulharska, pokračuje PNP. Projektem „Vzdělání místo žebrání" chce oslovit příchozí z těchto zemí, obzvlášť rodiny. Poskytuje jim pomoc a radu, a nemalému počtu z nich se jí už podařilo zprostředkovat jim práci.

Příliš ostré curry

V živě vysílaném show sólisty na trubku a moderátora Stefana Mrosse (38) „Vždycky znovu v neděli" v televizi SWR došlo k nečekané zápletce, popisuje PNP. Mross, který se v pořadu opakovaně vystavuje novým výzvám, tentokrát testoval pálivost curry. Z deseti vzorků sáhl odvážně po tom nejostřejším – s nečekaným následkem. Udělalo se mu tak zle, že musel během přenosu odejít ze scény. V zákulisí musel být ošetřen s kolapsem. „Očividně byl alergický na některou část směsi," řekla mluvčí stanice. Přidalo se k tomu také značné horko v sále. Pořad pak domoderovali prezentátor pořadu Rozumíte legraci?  Guido Cantz, který byl při vysílání jako host, a lidový muzikant Marc Pircher.  „Cantz měl kolaps svého kolegy nejprve za žert, když mu redaktor vysílání vstrčil programovou kartu do ruky a řekl mu, že show musí domoderovat. Napadlo ho, že s ním chtějí pošpásovat nějakou skrytou kamerou," napsal  Express. Nakonec odprezentoval zbývajících 15 minut pořadu bezchybně. Mross se ještě během vysílání zotavil.