Gratulovali mu k nim i zástupci z partnerské školky v Kašperských Horách. „Vrcholem pro děti bylo společné zdobení jubilejního stromu u domova stuhami v barvách obou zemí," píše PNP. Aby se děti dostaly až k větvím koruny, vyzdvihovali je nahoru domácí hasiči celou hodinu na plošině výsuvného žebříku. Na snímku s nimi jedou farář Kajetan Steinbeisser, ředitelka kašperské školky Radka Kolářová a hasič Florian Reisinger.

Pokuty si odpracují?

V Rakousku je možné od roku 2008 „odsloužit si" trest odnětí svobody za nezaplacené soudem uložené peněžité sankce obecně prospěšnými pracemi. Ty předtím byly jen alternativou v rámci mimosoudního narovnání. Úřad vlády chce nyní k návrhu ombudsmana tuto možnost rozšířit i na pokuty ve správním řízení, píší OÖN.
V roce 2015 muselo 7452 lidí do vězení, protože správní pokutu nemohli nebo nechtěli zaplatit. Loni se z takové hrozby vykoupilo obecně prospěšnými pracemi 7038 potrestaných. Uvedl to spolek „Nový start", příslušný také k organizaci těchto prací. „Na plánované rozšíření této možnosti i pro potrestané ve správním řízení reaguje spolek potěšeně," píší OÖN.

Za humny příští rok bez deficitu?

Od příštího roku mají Horní Rakousy dostat zákonem „brzdu zadlužování", píší OÖN. Oznámili to v úterý zemský hejtman Thomas Stelzer a jeho zástupce Michael Strugl (oba VP). Zemský sněm má návrh dostat 8. června a podle plánu má rozhodnutí padnout ještě před létem.
„Už rozpočet na příští rok musí počítat s výdaji, které nejsou vyšší než příjmy země, která tedy nesmí dělat další dluhy," cituje list Stelzera. Půjčky nesmí překročit splácení starých závazků. „Teď, kdy roste konjunktura a je prognózován růst HDP o dvě procenta, je pro to správný čas," dodal Strugl. Všechny resorty mají přísněji spořit a stanovit si priority, například investice do infrastruktury.
„V mimořádných nouzových situacích" bude možné rozpočet i v budoucnu překročit. „To platí ale jen pro případy přírodních katastrof nebo hospodářské krize," uvedl Stelzer.
Linecký deník dodává, že zemský rozpočet na letošní rok, připravený Stelzerovým předchůdcem Josefem Pühringerem, předpokládá nové zadlužení o 42,3 milionu eur.

Z aut padá nebezpečí

Podle dálniční společnosti Asfinag ztratila loni vozidla na dálnicích a rychlostních silnicích v Rakousku celkem 1900 předmětů, což je o 28 procent víc než předloni, píše linecký Volksblatt. Asfinag varoval, že spadlé věci mohou být velmi nebezpečné pro další účastníky dopravy.
Jako zvlášť pozoruhodný případ, naštěstí ale se šťastným koncem, Asfinag uvedl „nehodu" na jihovýchodní tangentě A23, kdy nákladní vozidlo „ztratilo" převážený kabelový buben. Společnost připomíná, že mnoho lidí si nebezpečí není vědomo, a vyzývá k profesionálnímu zabezpečení nákladu a jeho pravidelné kontrole.
Výčet upadlých předmětů při přepravě po dálnicích sahá od plyšových medvídků přes díly konstrukcí stanů a jízdní kola až k transportním bednám. Nejvíc nálezů „upadlin" bylo stejně jako předloni ve Štýrsku – tentokrát 503, dodává deník.

Neradi se poutají

Rakouský automotoklub se v březnu a dubnu letošního roku zaměřil na používání bezpečnostních pásů v osobních autech převážně v hlavních městech spolkových zemí . Z asi 64 400 pozorovaných dospělých cestujících nebylo připoutáno 10,9 procenta, uvedl Volksblatt.
Podle Statistik Austria nemělo pásy 338 obětí dopravních nehod mezi roky 2012 a 2016, pokračuje list. To je asi třetina všech cestujících usmrcených v osobních autech. Zatím co smrt při havárii hrozí devíti procentům lidí, kteří jsou připoutáni, z nezajištěných je to 30 procent. Loni bylo nepřipoutaných mrtvých v autech 57.
Pásy odmítají především muži – při uváděném sledování je nemělo 12,3 procenta, z žen ale „jen" 8,6 procenta. Nejméně „lajdáků" bylo ve Vorarlbersku (2,1 %) a v Solnohradsku (5,4), nejvíc v Burgenlandsku (23,5) a ve Vídni (16,1). Zajištění je podceňováno zejména na zadních sedačkách. Zatím co vpředu nemělo pásy 9,3 procenta cestujících, vzadu jich ze 4000 bylo 34,8 procenta. Přitom tam jsou pásy podle bezpečnostních expertů zvlášť důležité nejen k vlastní ochraně: Při nehodě v 50kilometrové rychlosti naráží například 55kilogramová žena na přední sedačku silou zhruba 2,5 tuny, což je pro cestujícího před ní smrtelně nebezpečné…

„Nevěřící" nepohřbí?

Nechce pohřbívat lidi bez vyznání.

Farář v dolnobavorském Künzingu Alfred Binder (na snímku) míní, že kdo jednou opustí katolickou církev, nemá právo požadovat, aby bylpochován na katolickém hřbitově. Po dohodě s církevní správou, která provozuje místní hřbitov, je rozhodnut v obci pochovávat jen „zapsané" katolíky.
Z reakcí na informaci místních novin byly jen čtyři negativní, převážná většina pozitivní – ve smyslu, že kdo vystoupí z církve, je sám vinen důsledkem, uvádí PNP.
Antonia Murrová, advokátka pasovského biskupství, říká, že svou cestou „vyloučit ateisty a jinověrce" z možnosti pohřbení na jednom ze tří hřbitovů farnosti je fara v Künzingu výjimkou. „Její zvláštní způsob je právně možný, ale v jednotlivých případech jistě velmi problematický," cituje ji list.

Binder těmto výhradám nerozumí, pokračuje list a zmiňuje farářovy argumenty: V bavorské ústavě zakotvená povinnost pohřbívání se v Künzingu vztahuje na obec, protože část zmíněného hřbitova je v jejím majetku. Obec tam nesmí upřít právo posledního spočinutí žádnému svému občanovi. Místní církevní správa je tím povinnosti pohřbání zproštěna a může sama rozhodovat o tom, kdo na katolickém hřbitově může být pochován. To nyní také dělá – ne ze „zlomyslnosti", ale z důvodu nedostatku místa. „Naše hřbitovy jsou úzce vymezeny a nemohou být rozšiřovány o další plochy," říká farář a dodává: „Nesmí se stát, že někdy přísně věřící katolík už nedostane hrob, zatím co pár týdnů předtím jej ještě dostal ateista…"

Míní, že člověk, který vystoupí z církevní obce, si musí být vědom toho, že opouští „společenství živých a mrtvých". Pochováním na katolickém hřbitově by mu bylo toto společenství zase vnuceno. Změna hřbitovního řádu je tedy v zájmu obou stran, míní farář a poukazuje na to, že v Künzingu je 15-17 pohřbů ročně. 95 procent zesnulých byli katolíci, nová pravidla by se tedy vztahovala jen na vzácně ojedinělé případy. V praxi bychom ale stejně našli přiměřené řešení, uvádí. V to doufá i biskupství.

Neplatí minimální mzdu

Od roku 2015 platí v Bavorsku minimální mzda 8,84 eura za hodinu. Hlavní celní úřady v zemi loni zkontrolovaly dodržování této normy v 1158 hotelích, hostincích a dalších gastronomických provozech. Ze 26 700 podniků v zemi to byla jen čtyři procenta, což je z pohledu odborového svazu potravinářství a pohostinství příliš málo, píše PNP. Svaz zároveň kritizuje velký počet prohřešků právě ve své branži – z 529 sankčních řízení v zemi připadlo na gastronomii 261. „Ze zavedení minimální mzdy měli zaměstnanci v pohostinství obzvlášť profitovat," říká Mustafa Öz z tohoto svazu. „Mnoho číšníků, kuchařů a spol. ale vychází očividně naprázdno. Celníci musí své kontroly rozšířit. Nesmí vzniknout dojem, že minimální mzda platí jen na papíře…"
Ohrozili medvědy
Neznámý návštěvník volného výběhu zvířat Národního parku Bavorský les v Neuschönau vhodil do prostoru pro medvědy uzavřenou sklenici medu. „Poté, kdy zvířata schránku ,načala´, zranila se o střepy," píše PNP. „Zda některé z ostrých úlomků také nepozřela, se zatím neví." Čin objevili v sobotu ráno ošetřovatelé, načež správa parku podala trestní oznámení u policie z Grafenau. „Ta nyní hledá svědky, kteří by k události z pozdního pátečního odpoledne či brzkého sobotního rána mohli podat informace," dodává list.

Navštívili mešitu

Bavorští školáci v mešitě.
Fatih Camii-mešitu v Dingolfingu, jednu ze dvou v Dolním Bavorsku, navštívili stejně jako v minulých letech sedmáci Gymnázia ve Zwieselu, aby se po předcházejícím seznámení v hodinách náboženství blíže zabývali islámem, napsala PNP.
„Po krátkém prohlédnutí si umývárny a balkonu pro ženy se žáci uložili na bezchybnou kobercovou podlahu podle vzoru orientovanou na Mekku a sledovali dobrovolnou průvodkyni a imáma s turbanem. „V Turecku narozená Cevriye Akerová, v řeči střídající dolnobavorštinu a spisovnou němčinu, jim vysvětlila základy islámu, mladý imám jim demonstroval, jak a odkud káže, jak se modlí, a předzpíval jim volání k modlitbě. Žáci rádi vyslyšeli jeho výzvu k otázkám a nevynechali žádné choulostivé téma," pokračuje list.
Na snímku je skupina před tyrkysově modře vykachlíčkovanou stěnou Qibla v mešitě.

Pěstuje na hrobě rajčata

Loni v pozdním létě se do titulků novin v celém Německu dostala úprava hrobu v Neuburgu na Dunaji, píše PNP. Vnučka zde pochovaných prarodičů na něm pěstovala keříčky rajčat jako vzpomínku na společný čas, který trávili v jejich zahradě. Rozvinula se diskuse, zda je něco takového přípustné. Nyní padlo rozhodnutí městské rady Neuburgu – ovocné a zelinářské rostliny na hrobě jsou dovolené. Jak uvedl mluvčí města Bernhard Mahler, „shodli se na tom, že hrob musí být upraven tak, aby odpovídal důstojnému obrazu hřbitova". Proto se rozhodli pěstování ovoce a zeleniny ve hřbitovním řádu nezakazovat – pod jednou podmínkou: že to, co na hrobě vyroste, na něm také zůstane, řekl Mahler. Akceptovatelné není, kdyby rostliny přesahovaly na jiné hroby.