Madeleine se na pořad se svolením matky dívala taky a byla osobností královny tak fascinována, že si jednu neděli sedla a sepsala jí dopis, popisuje pasovský list. Uvedla, jak moc ji obdivuje. Protože dívčiny znalosti angličtiny nestačily, maminka dopis přeložila a poslaly jej do Buckinghamského paláce.

Napjaté čekání, jestli královna odpoví, skončilo minulé pondělí. Pošťák jim donesl obálku s označením "Royal Mail"! “Samozřejmě jim nenapsala královna sama, ale její dvorní dáma Lady in Waiting Jennifer Gordon Lennox uvedla na ,služební´ dopisní papír hradu, že královna měla z Madeleininých řádků velkou radost a že jí děkuje za zájem,” uvedla PNP.

Aby si školačka z Bavorska mohla udělat představu o pracovním dnu hlavy země, byly v obálce ještě dvě brožury zachycující slovem a obrazem různé události královnina života v poslední době.

Pošta z Británie udělala Madeleine samozřejmě obrovskou radost a zarámována teď visí na čestném místě v jejím pokojíčku. “A adresátka už chce jen jediné – pilně se učit anglicky,” uzavírá list. Foto: Deník/PNP/Juliane Mörtlbauer

Drahý dort s háknkrajcem

41letá žena z Klagenfurtu chtěla bývalému partnerovi udělat radost a upekla dort ozdobený hákovým křížem a pečivo ve tvaru SS-run. Nechala se také vyfotografovat s čepicí s háknkrajcem a s dalšími závadnými snímky to rozeslala přátelům. Od soudu vyfasovala rok podmíněně a peněžitý trest 3600 eur za trestný čin oživování nacismu, napsaly OÖN.

Expřítel je rovněž stíhán za stejný paragraf. Ten ženu, která ho milovala, také strhl do pravicově extremistické scény. “Měla jsem zkrátka radost, že jsem někoho našla,” uvedla k tomu obviněná. Aktuálně kontakt k neonacistům nemá.

Drahá vláda

Současná rakouská vláda má nejdražší personál v historii, napsal Volksblatt. Loni přišel provoz kabinetu včetně rekordního počtu tiskových mluvčích a sekretářů na skoro 33 milionů eur. Každého daňového poplatníka to stálo denně 90 000 eur.

Nejdražší resort je dopravní s 41 lidmi a personálními výdaji přes tři miliony za rok. Úřad vlády a ministerstvo vnitra mají po 38 zaměstnancích a stály loni po 2,96 milionu. Nejvíc lidí bylo na ministerstvu obrany (44), ale náklady jsou relativně malé – 1,9 milionu.

Sklad dřeva s kropením

Kvůli přetlaku na trhu se dřevem zřídili v Rakousku čtyři “mokré” velkosklady a pátý má být v Hochburgu-Achu, píší OÖN. Podle dřevařů to je nutné, řada občanů ale program kritizuje jako nezodpovědné plýtvání vodou – kulatina je konzervována kropením. Zřizovatelé argumentují, že k tomu neslouží voda z blízkého Salzachu, ale z “mocného” proudu spodní vody polesí, případně z nashromážděných srážek.

Technická zpráva k projektu uvažuje se spotřebou maximálně 34 litrů za sekundu, tedy asi milionu kubíků vody za rok. Osmdesát procent z ní se zase vrací do spodních vod. S tím oponenti nesouhlasí a mluví o plýtvání pitnou vodou “v gigantickém rozsahu”. Ve čtvrtek má být projekt projednáván.

Amen pro song-kontest

Uspěje v Rotterdamu?Uspěje v Rotterdamu?Zdroj: Deník/OÖN

“V letošním Eurovizním Song Contestu (ESC) v Rotterdamu doufá Rakousko v ,boží požehnání´ přinejmenším díky názvu svého soutěžního příspěvku – Amen,” píší OÖN. Tuto “powerbaladu” zazpívá v květnu Vincent Bueno (35). Oficiální světová premiéra písně bude ve středu v 7.40 na Ö3.
V Rotterdamu ji 35letý Vídeňák zazpívá ve druhém semifinále 20. května a bude doufat v postup do finále o dva dny později. Autory “Amenu” jsou Tobias Carshey, Ashley Hicklin a Jonas Thander, s jejichž písní "She got me" předoni obsadil Švýcar Luca Hännis čtvrté místo.

Letošní ESC provázejí masivní bezpečnostní opatření – počet novinářů je omezen na 500, všem přespolním aktérům je doporučována pětidenní karanténa před cestou do Holandska, obligátní je negativní test, ne starší 72 hodin. Po odřeknutí Arménie se ESC zúčastní zástupci 40 zemí. Po příjezdu do Rotterdamu nebudou smět hotel čtrnáct dnů opustit kromě cesty do přehlídkové haly. Účastníci budou pravidelně testováni, pokud onemocní některý ze zpěváků, bude jeho příspěvek uveden ve videu. Účast diváků ještě bude zvážena. (Vincent Bueno na snímku Deníku/OÖN/ORF)

Očkování vázne

Deset týdnů po startu očkování proti koroně ještě bavorská centra nedosáhla své kapacity, píše PNP. V minulém týdnu bylo denně průměrně očkováno 36 400 lidí, maximálně možných bylo 49 000. V příštích týdnech sousedé očekávají větší dodávku vakcín, do začátku dubna 1,67 milionu. “Celoněmeckým problémem je, že mnoho lidí se nechce nechat ošetřit preparátem AstraZeneca. Jsou zprávy, že mnoho lidí na termín nepřišlo, nebo injekci na místě odřeklo. Ministerstvo to prý statisticky nepodchycuje. Látka ale nepřichází nazmar, očkovací centra ji rychle nabízejí náhradníkům, takže zatím nebylo uplatněno jen 3328 dóz, tedy 0,2 procenta z dodaných 1,5 milionu. Do počtu je zahrnuto i asi tisíc dávek z prvních dnů kampaně, kdy nebylo jasné, jestli byla dodržena lhůta chlazení na etiketách. Dalšími důvody byly rozbité nebo znečistěné skleněné lahvičky, chyby při použití nebo menší obsah látky,” rozebírá list.

Soudí dalšího vraha

61letý muž stojí od úterka před soudem v Traunsteinu s obviněním, že před rokem zabil ze zištného motivu svou novou přítelkyni, 59letou ženu z Bergenu, píše PNP. Vyšetřovatelé zvláštní skupiny “Manuela" v březnu zadrželi pro podezření z činu Němce s bydlištěm v Horních Rakousích.

Zapíral, ale už druhý den vyšetřovatele dovedl k mrtvé skryté v lese. Pitva potvrdila, že byla obětí násilného činu. V rákosí Wagingského jezera našli pátrači matraci a ložní prádlo z bytu ženy. Podle obžaloby se podezřelý a poškozená seznámili po internetu v prosinci 2019. Když se muž v lednu 2020 dostal do finančních potíží, rozhodl se zámožnou partnerku usmrtit, aby se dostal k jejím penězům.

Čin u soudu přiznal, ale šlo prý o spontánní, neplánované jednání. Došlo k hádce, popadl sošku a s ní ženu mlátil…

Soud počítá s devíti jednacími dny.

Našli lebku prazubra

Pěkný nález!Pěkný nález!Zdroj: Deník/OÖN

Jeskyňáři Franz Moser a Franz Rührlinger našli 29. prosince v 30 metrů hluboké šachtě na Kasbergu dobře zachovalou a téměř kompletní lebku historického zubra evropského, napsaly OÖN. V úterý ji poprvé prezentovali veřejnosti. Její stáří teprve bude určeno.

“Zubři, nazývaní také evropskými bisony, žili v našich územích ve volnosti až do raného středověku, ale na přelomu století byli jen tak tak uchráněni před vyhynutím,” říká v OÖN bioložka Teresa Schaerová. “Dnes žijí malé populace v bělověžském národním parku na polsko-ruské hranici, v Německu, v severovýchodním Rumunsku a v několika zoologických zahradách a parcích.”

Nález preparovali Gernot Rabeder a Teresa Schaerová v institutu paleontologie Univerzity ve Vídni. Nález má zůstat v regionu. Nejdříve při pěkném počasí u horské stanice sedačkové lanovky Ochsenboden, pak přesídlí do přírodního parku Cumberland v Grünau.