Jeden z hostinských v okresu Gmunden k tomu poznamenává, že to vypadá, jako by alergiků přibývalo. „Rakušané jsou při realizaci nařízení zase vpředu, ale je to spojeno s náklady a nesporně to ztěžuje přípravu jídelních lístků, speciálně denních. Kdo by chtěl nabízet každý den různé pokrmy, musí vždycky znovu zvažovat alergeny, které by se v jídlech mohly nacházet," říká. Věří, že Hospodářská komora na něco přijde, třeba prý na speciální formulace lístků, které budou právní normě vyhovovat.

Jeho kolega ze Solné komory míní, že jejich jídelníčky ztloustnou, pokud budou muset ke každé pečeni uvádět, jakou solí je ochucena. K tématu dál nechce mluvit: prý by bylo škoda času se nad tím zlobit.

Co udělají ze zámku?

Devět studentů architektury z Lince zamířilo do malého Götzendorfu, kde na probuzení čeká jako Šípková Růženka zámek, napsaly OÖN. Nechali se inspirovat a vypracovali koncepty jeho využití.

Oživí venkovský zámeček?Před několika lety byla v zámku národní škola a fara. Nedělní mše se tu konají dál, ale jinak jsou místnosti pronajímány jen k privátním účelům.

„Jsem přesvědčen, že dlouhodobě může zámek oživit jen skutečně strhující nápad," míní architekt Michael Zinner, který má projekt na starosti. Při jeho prezentaci požádal místní občany, aby měli pevné nervy a nezapomínali dýchat, protože autoři jsou mladí studenti, kteří na nic nemusejí brát ohled. První odprezentované návrhy byly ještě „hodné" – udělat tu regionální zemědělské středisko a zpracovatelnu bylin s prodejem a konzumací. Studentka Elisa Bischofová sem ale „nakvartýrovala" buddhistický klášter včetně pagody na přilehlé louce, uvádí list. V jiném projektu je centrum dětské terapie, která by těžila i z klidového prostředí venkova. Podobně Stefanie Bauerová našla možnost zřídit tu centrum pro terapeutické  společenství lidí, kteří například trpí syndromem vyhoření. Nicolas Brendle by zase místním dopřál letní kino, atd. David Baum by tu pronajímal „v laboratoři myšlení" malé pokoje studentům, kteří by své diplomové práce chtěli psát stranou hektiky univerzity.

„Pro nás je důležité, aby zámek zůstal veřejným místem," řekla k prezentaci jedna z občanek.

Ukradli bránu koncentráku

Neznámí pachatelé odcizili ve vnitřní části koncentračního tábora Dachau historickou železnou bránu z roku 1936 s nápisem „Arbeit macht frei", Práce osvobozuje. V táboře a jeho 140 pobočkách nacisté věznili přes 200 000 lidí z celé Evropy. Podle německých historiků jich kolem 30 000 přišlo o život. Pamětní místo uvádí 41 500 zavražděných.

Dachau je opakovaně terčem trestných činů s pravicově extremistickým pozadí, píše deník OÖN.  Nyní ukradená železná kovaná brána měří dva krát jeden metr a byla součástí hlavního vchodu k památníku obětí. Krátce před sobotní půlnocí ještě byla na místě, v neděli ráno už ne. Oplocený areál střeží od roku 2001 soukromá bezpečnostní agentura. Na střežení videokamerou správa rezignovala, protože podle ní nešlo o trakt vyžadující zvlášť vysoké zabezpečení, uvádí list.

„Je to nová kvalita škodní energie," řekla vedoucí pamětního místa Gabriele Hammermannová. Brána byla podle ní centrálním symbolem cesty utrpení vězňů.

V památníku v Osvětimi byla v prosinci 2009 odcizena obdobná brána se stejným nápisem. Zloději jej rozřezali na tři díly a zahrabali v lese. Švédský objednavatel krádeže byl později odsouzen k odnětí svobody na tři roky.

Opravdu velká Vídeň

Začátkem října měla Vídeň 1,8 milionu obyvatel. Tím dosáhla nejvyššího počtu od roku 1934, kdy měla 1,94 milionu. V roce 1910 tu žily dokonce přes dva miliony lidí. Rekordně nejmíň jich naopak bylo v roce 1987 – jen 1,48 milionu. Teprve od roku 2004 se tu rodí víc lidí než umírá. Městu nyní každoročně porody a přistěhovalectvím přibývá 20 000 až 25 000 lidí. Za posledních čtrnáct let se rozšířilo o čtvrt milionu obyvatel, což je zhruba tolik, kolik má Štýrský Hradec, napsal list Volksblatt. Podle demografů se současný nejvyšší růst v historii v příštích letech trochu zpomalí – na očekávaných 19 500 porodů bude připadat asi 16 000 úmrtí. Pro rok 2050 se očekává průměrná délka života ve Vídni u žen 89 let, u mužů 85. Žen je už dnes víc – 51,7 procenta obyvatel. 14,2 procenta občanů je tu mladších patnácti let.

Hrozí jim chudoba

V Rakousku je 434 000 lidí pokládáno za chudé, tedy bez prostředků na jídlo, oděv, topení a návštěvy lékaře, píší OÖN. Je to pět procent obyvatelstva. Více než 1,2 milionu je ohroženo chudobou. Přes 100 000 dětí žilo loni v rodinách, v nichž otec nebo matka byli nezaměstnaní. Stálou práci nemělo 4,7 procenta lidí, což je v evropském měřítku dobré, ale oproti přecházejícímu roku nezaměstnaných přibylo 11,8 procenta.

229 000 lidí nemůže své obydlí přiměřeně vytápět. Prezident charity Michael Landau volá mimo jiné po zákazu výpovědí dodávek topení neplatičům během zimního období.