Svědčily o tom rozzářené oči a úsměvy malých i odrostlejších obdarovaných. „Takový kopačky jsem chtěl,“ jásal třeba malý Filip, když se kamarádům chlubil s obsahem svého balíčku. „Já jsem dostal tašku do školy s autem, ale ještě bych si přál auto na ovládání,“ prozradil Marián pro případ, že by se Ježíšek chystal vrátit na Štědrý den.

I u vedlejšího holčičího stolu nebralo jásání konce. „Já mám jednorožce,“ navlékala se do chlupatého kostýmu Marcela. „Přesně takhle měl vypadat. Líbilo se mi to na internetu, tak jsem si o jednorožce napsala a Ježíšek to úplně přesně trefil. Myslím, že je to tím, že jsem napsala opravdu hodně informací, jak to vypadá,“ smála se. „Už ho nesundám,“ dodala.

„Já jsem dostala Nike boty, je to přesně to, co mělo pod stromečkem být,“ pochvalovala si nadílku Martina a netají se tím, že přání by měla klidně víc. „Třeba dvouřadé brusle, gymnastický dres nebo mikinu stejné značky jako boty. Mohli jsme si přát víc dárků, tak třeba ještě nějaký bude pod stromečkem v dětském domově,“ přeje si. Jak bude Štědrý den v domově vypadat, prý zatím stejně jako ostatní děti neví, ale přípravy nepodceňuje. „Pečeme třeba cukroví,“ naznačuje Martina.

Za to stála i předčasná oslava v Českých Budějovicích, kam se děti vypravily na pozvání nadačního fondu Jihočeské neděje. Ten už podruhé připravil akci Strom splněných přání. „Vyzvali jsme děti, aby napsaly Ježíškovi a snad se podařilo všechna přání splnit,“ vysvětluje zakladatel fondu a předseda správní rady Martin Kuba.

Než se o tom všechny děti u stromečku přesvědčily, užily si dosyta i sváteční atmosféru okořeněnou spoustou dobrot a sérií vystoupení, do kterých se vedle nadané saxofonistky Anny Kurzové, sboru Česko-anglického gymnázia a kapely Bonsai č. 3 zapojily i některé z nich. „Moc děkujeme nadačnímu fondu, že na nás myslel a navíc uspořádal takovou akci,“ tlumočil nadšení dětí i zaměstnanců dětského domova ředitel Josef Peiker.