Jeden strážník na tisíc obyvatel. Taková rovnice obecně vyjadřuje ideální poměr počtu městských strážníků. Jindřichův Hradec či Tábor se pohybují nad touto hranicí, ale Český Krumlov třeba zase na polovině.

Počet strážníků:
České Budějovice - 108
Písek- 33
Tábor- 31
Strakonice - 25
Český Krumlov - 22
Jindřichův Hradec - 16 + 1 čekatel
Prachatice - 15

V Jindřichově Hradci by si sami dokázali představit větší počet mužů v ulicích, než kterým nyní u Vajgaru disponují. Nedoplněnost na plánovaný počet je podle starosty Stanislava Mrvky dána jednak schválenými finančními prostředky v rozpočtu města a také silnou konkurencí v podobě armády a státní policie. „Nabízejí lepší podmínky. Vojáci a policisté jsou ve službě, zatímco městští strážníci jsou zaměstnanci, a tudíž mají nejen menší platy, ale i menší jistoty, přestože povinnosti mají podobné," říká starosta.

Chybějící strážníky se 
v Jindřichově Hradci snaží nahradit kvalitním kamerovým systémem. „Jde ale o náhradu jen částečnou," konstatuje Stanislav Mrvka.
Možnost rozšiřování svého týmu Českokrumlovští připouští i s ohledem na rozvoj turistického ruchu. „Je to ale opravdu výhledově, v letošním roce žádné personální posílení neplánujeme," konstatuje Jan Šítal, velitel českokrumlovské městské policie. Jeho zástupkyně Hana Dubeňová dodala, že došlo k posílení kamerového systému v Horní ulici a zkouší se 
i nové mobilní kamery.

Mluvčí českobudějovické městské policie David Štýfal pak uvádí, že počet strážníků v krajské metropoli je podobný jako v jiných statutárních městech. „Disponujeme takovým počtem strážníků, aby mohli plnit své úkoly a byla zajištěna bezpečnost obyvatel ve městě," říká mluvčí.

Průměr obyvatel na jednoho:
J. Hradec (21 tis.) 1261
Tábor (34 tis.) 1105
Písek (30 tis.) 909
Strakonice (22 tis.) 901
České Budějovice (94 tis.) 968
Prachatice (12 tis.) 765
Český Krumlov (13 tis.) 581 (v závorce počet obyvatel)

V Prachaticích se pohybují pod zmíněnou průměrnou tisícovou hladinou. „Proto je náš stav dostačující," poukázal ředitel prachatické městské policie Ivo Novotný. Ve Strakonicích je pak počet strážníků stabilizovaný již řadu let. Velitel Milan Michálek jej považuje za optimální. „Samozřejmě bylo-li by strážníků ve městě více, bylo by je vidět i více v ulicích," lakonicky konstatuje.
S šířkou své sestavy je spokojen Jan Liška, velitel strážníků v sousedním Písku. Níže po proudu Otavy jen uvažují o posílení na sídlišti Portyč. „Zatím tam jsou dva strážníci a dva asistenti prevence kriminality. Přemýšlíme o posílení dvěma strážníky. Uvidíme, zda tomu město vyjde vstříc," říká Jan Liška.

Hodnosti nemají

Na stejnokrojích povinně nosí odznak obecní policie. Pod ním na pravé straně prsou musí mít také identifikační číslo. Hodnosti jako třeba policisté či hasiči ale městští strážníci nemají. Běžně se ale vyskytuje takzvané funkční označení strážníků. „V Českých Budějovicích je upravuje vnitřní předpis či výstrojový řád," říká David Štýfal, mluvčí městské policie v krajském městě. Častou součástí uniformy pak je nášivka s názvem obce, která je umístěná na záloktí levého rukávu. Většina strážníků je vždy vyškolena na odchyt zvířat. I mezi strážníky jsou však různí specialisté. 

Na odchyt zvířat mají speciální vůzV krajském městě v rámci městské policie působí čtyři psovodi, jejichž primárním úkolem je odchyt zvířat na území Českých Budějovic. Vedle nich je ve službě také deset strážníků, kteří jsou speciálně vyškoleni na odchyt zvířat.
Psovodi a strážníci mají pro účely odchytu zvířat k dispozici speciálně vybavené služební vozidlo. „A to včetně techniky a pomůcek na odchyt plazů. Odchyt zvířat je zajištěn čtyřiadvacet hodin denně," říká David Štýfal, mluvčí českobudějovické městské policie.
Nikdo ze stávajících psovodů nebo strážníků speciálně vyškolených na odchyt zvířat není speciálně proškolen k odchytu konkrétního druhu. Všichni tak provádí odchyt všech zvířat. „Nejčastěji se jedná o psy a kočky. V minulosti však byl proveden také odchyt nejrůznějších druhů ptáků či plazů," dodal David Štýfal.

Domluví se znakovou řečíU táborské městské policie slouží 31 lidí, dva z nich – Petr Šilpoch a Dana Grymová, zvládají komunikaci ve znakové řeči. „Chtěla jsem ji umět, protože s takto postiženými lidmi, kteří po nás něco potřebovali, jsme se neuměli domluvit," vysvětluje Dana Grymová (40), která v Táboře slouží přes osm let. Získané znalosti si v praxi už jednou ověřila.
„V nádražní hale jsme ztotožňovali hluchoněmého člověka, který nemohl nikomu sdělit, že ztratil doklady. Náhodou jsme tam přišli, takže se mi znalost hodila. Nadiktoval mi jméno a já ho potom navedla, kam si má jít doklady vyřídit," popisuje, jak si v kurzu získané vědomosti ověřila v praxi.
Doma znaky poctivě trénuje před zrcadlem a dál se vzdělává. „Kontaktovala jsem Klíček a s jeho klienty si řeč trénuju, už si rozumíme," směje se. Svízelná jsou pro ni krajová nářečí. Jak se liší řeč, liší se částečně i znaky. „Pro jedno slovo třeba existují až tři znaky, v tom je to náročnější. A na krkolomná slova si člověk musí taky dávat velký pozor, protože špatně ohnutý prst už znamená jiné slovo. Než ukážu ruce, dobře zvažuji," dodává s tím, že se chce naučit i odezírání ze rtů. 

Náramky přivolají pomocJiž pětadvacet dříve narozených občanů 
v Třeboni má speciální náramek, který je napojený na městskou policii. Seniorovi, který se ocitne v ohrožení života, stačí podle vrchního strážníka Vladimíra Školky jen zmáčknout nouzové tlačítko. „Náramky se nám v každém případě osvědčily. Máme již řadu zásahů, kdy jsme člověku v nouzi mohli pomoci," podotkl třeboňský vrchní strážník.
Službu provozuje a financuje město a mezi seniory je v současné době pětadvacet speciálních náramků.
V momentě, kdy člověk v ohrožení zmáčkne tlačítko na náramku, na služebně strážníků začne zvonit speciální 
k tomu určený telefon. „Vyškolený personál může se seniorem začít komunikovat a zjistit, jak můžeme pomoci. Pokud senior již nezvládá komunikovat, tak k němu ihned vyjíždíme," popsal Vladimír Školka. Vloni například takto přivolala pomoc žena, jejíž sousedka upadla a nemohla vstát. Strážníci i často spolupracují s hasiči. 

V Písku dohlíží na senioryPečovatelská služba ve spolupráci 
s městskou policií nabízí seniorům v Písku službu tísňového volání, která jim může zachránit život. „Kdo má o tuto službu zájem, může se přihlásit. Spočívá to v tom, že když senior zmáčkne nouzové tlačítko, přes pečovatelskou službu 
v Českém Krumlově nám dají vědět a my k nim vyrazíme," říká velitel píseckých strážníků Jan Liška.
Senior je však „pod kontrolou", i když třeba nestihne stisknout tlačítko. V bytě má čidla, která v případě, že nezachytí delší dobu pohyb, také vysílají signál. I v tom případě mohou strážníci 
k seniorovi vyrazit. „Máme zapečetěné klíče od jejich bytů pro všechny případy," doplňuje velitel strážníků.
Kromě toho v Písku funguje od začátku roku 2014 také služebna na sídlišti Portyč – nejproblematičtější lokalitě Písku. Pracují tady dva strážníci plus dva asistenti prevence kriminality.
Novinkou, se kterou přišli písečtí strážníci koncem loňského roku, je pořádání pravidelných besed s veřejností. Město by chtělo tento způsob komunikace s obyvateli zachovat a několikrát do roka opakovat. 

Cyklohlídky fungují 10 let
V současné době je u strakonciké městské policie 25 strážníků. Co se například týká práce se zvířaty, tak proškoleni jsou všichni. „Každý strážník po nástupu absolvuje odborné školení na odchyt zvířat na Vysoké škole veterinární v Brně," uvedl velitel strážníků Milan Michálek.
Za menší výjimku v práci MP Strakonice lze považovat už deset let fungující cyklohlídky. Ty vznikly z důvodu lepšího pohybu strážníků jak v centru města, tak do okrajových lokalit Strakonic. „V této práci se střídají téměř všichni strážníci, takže jmenovat speciální dvojice nemá smysl," dodal Milan Michálek.
I ve spojení s MP Strakonice se nedávno mluvilo 
o dosaženém vzdělání strážníků. 
Z toho důvodu odchází jeden strážník.
V řadách MP Strakonice pracují v současné době dvě ženy. Jedna na pozici prevence kriminality a tiskové mluvčí a druhá na pozici sekretářky. Ta není ani čekatelem, ani strážníkem. 

Judista vyučuje sebeobranuKpaličtí strážníci spustili ve spolupráci 
s městskou komisí prevence kriminality od nového roku zajímavý projekt nazvaný Ubraň se 
s Městskou policií Kaplice. Primárně byl určen pro žáky druhého stupně základních škol, ale zájem projevili i členové místního Spolku aktivních seniorů. Ti už zhlédli ukázku kurzu a dohodli si 
s městskou policií pravidelnou praktickou výuku.
Odborným instruktorem kurzu je kaplický strážník Luboš Šístek, který byl aktivním judistou a v žákovských kategoriích byl dokonce i mistrem ČR v judu.
„Děti jsou velmi šikovné, moc je to baví, chválí si Luboš Šístek.
„Pro seniory mám samozřejmě připravené adekvátní metody sebeobrany, mezi které patří například znalost používání pepřových sprejů či účinné využití hůlky a podobně," vysvětluje mladý strážník.
Kurzy doplňují svými zkušenostmi i odborníci z oblasti psychologie a lidé se zkušenostmi z výkonu služby u bezpečnostních složek. 

Po areálu pobíhal pštros
Prachatice – Pštros, srnka, liška, netopýři nebo třeba chameleon. I to jsou zvířata, která museli 
v minulosti odchytávat prachatičtí městští strážníci. „Případ odchytu se datuje až k roku 1997, kdy nám vrátný z místní firmy nahlásil, že v areálu pobíhá pštros. Upřímně řečeno, chvíli jsme nevěděli, zda si z nás nedělá legraci. Nakonec se ukázalo, že má pravdu. Přivolali jsme na pomoc i veterinárního lékaře, který pštrosa uspal. Navíc improvizoval a nasadil mu svoji ponožku, aby zvíře dezorientoval a nemohlo mu ublížit," vzpomíná ředitel prachatické městské policie Ivo Novotný. Podle jeho slov byl případ tak netypický, že i po téměř dvaceti letech na něj vzpomínají.
Stejně tak ale byl zajímavý zásah, kdy strážníci vyjeli 
k odchytu srnky, nebo do panelového domu, do kterého se dostali netopýři a strážníci je odchytávali do sítí. „Zcela standardní není ani odchyt chameleonů," dodal ředitel.