Kolem paleolitických malířek Lídy a Hanky postávají děti s rodiči. „Štětce mám z břízy. Používám bílek na zafixování. Jinak k němu také sloužil sklivec, ale k tomu se nedostanu,“ vysvětluje pravěká žena Lída, která maluje pigmentem. „Mně by to oko někdo musel vypreparovat, jinak bych to nedala,“ uvažuje maminka jednoho z dětí. Opodál malířka Hanka, archeoložka z Prahy, ukazuje hlinku a Van Dyckovu hněď. Má jimi ozdobený obličej, děti mohou stejným materiálem malovat na papír. Obě ženy oblékly šaty z kůže. „Ta Hanky, to je mozkovka, jelenice vyčiněná zvířecím mozkem. Moje je ošetřená chemicky,“ vysvětluje malířka Lída.

Vedle mladík David Bauer v kožené roušce a nohavicích s dlouhovlasým Jiřím Jindrou zpracovávají maso. Ráno pazourkovými noži stáhli a rozporcovali divočáka. Maso zavěsili na trojnožku nad doutnající oheň. „Je to nejprimitivnější způsob uchovávání potravy,“ vysvětluje Jiří Jindra. Do listu z lopuchu a kusu zvířecí kůže nakrájeli maso, přidali k němu koření jako kopřivu, šalvěj a libeček a také ovoce. Ve žhavém popelu dusí maso asi hodinu. „Je to výborné,“ pochvalují si pravěký pokrm. Oblečení si oba vyráběli sami podle vzoru primitivních kmenů. „Oděvy se nedochovaly, je to pravděpodobná rekonstrukce,“ vysvětluje vlasatý pravěký muž s kostěnými náramky s jantarem a náhrdelníkem z hovězích zubů.

Nedaleko nich děti střílí z luku nebo sledují pletení sítě. Přijel se podívat i skautský tábor z Prahy. „Pro děti je to ideální, mohou si všechno zkusit sami,“ pochvaluje si Zuzana Tomášková, maminka jednoho malého skauta.