Byla to matčina korespondence se sociálním zařízením dr. Loewa ve Viechtachu. Týkala se jejího postiženého bratra Ludwiga Pöltla, jehož byla maminka zmocněnkyní. „Monice nikdy neřekla, že má dva postižené bratry, Ludwiga a Ferdinanda. Oba byli desítky let umístěni v okresní nemocnici v Haaru a od roku 1986 v domově Bühling dr. Loewa. Ferdinand už zemřel, Ludwig tam žije dál.

Z dopisů Monika zjistila, že její matka poslala bratrovi balíček k Vánocům a z Bühlingu přišly vánoční pozdravy. Chtěla vědět víc, do domova v únoru zavolala a za měsíc strýce poprvé navštívila. Nezůstalo při tom a momentálně jezdí z Berchtesgadenu do Bavorského lesa každé dva měsíce. Zatím naposledy uplynulou středu, kdy Ludwig Pöltl slavil 87. narozeniny. Poprvé se svou neteří,“ uzavírá pasovský list.

Spolehlivé sirény

Zkoušky poplachových sirén proběhly v Rakousku v sobotu 5. října po poledni. Testováno bylo 8213 sirén, bezchybně jich fungovalo 8189 (99,71 %). V Horních Rakousích houkalo dokonce 99,86 % - ze 1430 „vypadly“ jen dvě. Žádnou poruchu neměly v Burgenlandsku, ve Vorarlbersku a ve Vídni. V Korutanech jich nefungovalo deset, píší OÖN. Celostátně bylo závad 0,29 %, 24 sirén mlčelo. Loni jich bylo 31 (0,38 %).

Stát přidává pečujícím

Bavorsko přispívá potřebným od II. stupně tisícovkou eur ročně. Do poloviny října dostane tuto podporu od státu kolem 290 000 lidí – většina už podruhé, asi 30 000 poprvé, uvádí PNP. 60 000, kteří příspěvek brali už začátkem roku, má dostat další v příštím lednu. Dávka podle ministryně sociálních věcí Melanie Humlové posiluje potřebným sebevědomí, schopnost seberozhodování a podporuje jejich účast na společenském životě. „S těmito penězi si mohou dopřát něco, co by si v běžném všedním dnu nemohli dovolit. Mohou je použít také pro své příbuzné nebo jiné lidi, kteří je při zvládání těžkostí podporují, jako finanční uznání jejich pomoci,“ říká Humlová.

Další mrtvý ve Vídni

O nálezu rozkládajícího se těla 42letého Rakušana v chladničce sklepa v bytovém domě ve Floridsdorfu jsme na webu informovali. Muž, u něhož zesnulý žil, vypověděl, že když partner asi před třemi roky zemřel, propadl panice, zabalil jeho tělo do plastikového pytle a odnesl do sklepa. Byl obviněn z rušení klidu mrtvých a je stíhán na svobodě.

Rovněž v sobotu byl ve Vídni nalezen další mrtvý. Přátelé ho nemohli několik dnů zastihnout a vyrozuměli policii. Ta pak objevila v bytě tělo už v pokročilém rozkladu. Pitva na něm odhalila smrtelná zranění – muž vykrvácel! „Kdo ho zabil, není zatím jasné. Policie nemá k činu a jeho pozadí žádné informace,“ uvedl list. Identitu 45leté oběti policie zjistila podle otisků prstů.

Zastřelil pět lidí…

Další šokující zpráva je z Kitzbühelu. 25letý mladík, zaměstnaný u stavební firmy, zastřelil v rodinném domě svou 19letou bývalou přítelkyni, jejího nového nápadníka, bratra a rodiče, píší OÖN. Podle vlastních slov neovládl žárlivost… Po činu se vrah sám ohlásil na místní policii, řekl šéf tyrolské kriminálky Walter Pupp.

Dívka od něho odešla asi před dvěma měsíci. Tragédii předcházelo náhodné setkání bývalých partnerů v kitzbühelské hospodě. Krátký spor nebyl nikterak dramatický, ale pravděpodobně vyvolal pachatelův amok. Kolem čtvrté hodiny v noci v neděli zaklepal na dům rodiny. Otevřel mu 59letý otec dívky a řekl mu, že tam už nemá do dělat – svého času u nich určitou dobu bydlel. Po vykázání odjel domů a zmocnil se legálně držené pistole svého bratra, který je aktuálně v cizině. Vrátil se a v domovních dveřích zastřelil otce dívky, pak její 51letou matku a bratra. Přes balkon se dostal do pokoje bývalé partnerky a zastřelil ji, jejího nového přítele také.

PNP k tomu dodávají, že podle spolkové kriminálky se v Německu pokouší v průměru téměř každý den někdo zabít manželku nebo expartnerku. Loni bylo usmrceno partnerem nebo bývalým manželem 123 žen. Kromě toho došlo mezi partnery ke 208 pokusům vraždy nebo usmrcení.

Bayern zapil potupu

Bayern na Oktoberfestu.

Přes šokující prohru s Hoffenheimem v bundeslize 1:2 na domácím stadionu šel tým Bayernu jako každým rokem na Oktoberfest – v kožených kalhotách, krojových košilích a zdobených vestách. PNP k tomu poznamenává, že také loni mířil Bayern na Wiesn k domluvené reklamní návštěvě po prohře – tenkrát 0:3 s M´gladbachem… Sportovní ředitel Hasan Salihamidžič to komentoval slovy, že samozřejmě není pěkné sem jít po porážce. „Je to ale opatření k formování týmu, aby i naše nové posily viděly, co to znamená hrát v Mnichově - a poznat také Wiesn…“

Jak se kuchyně potkávají

Ve škole při hranici.

Rakouskou kuchyni označuje Georg Friedl, který se vášnivě věnuje zvláště vaření v Mühlviertlu, za směs, která vznikla ze vzájemného „oplodnění“ s kuchyní českou, píší OÖN.

Chuťové a obsahové nuance vysvětluje Friedl na rozdílech v bramborové polévce. „V Čechách jsou do ní přidávány tradičně houby, majoránka nebo libeček, v Mühlviertlu většinou ještě zelenina a smetana,“ říká a přechází na knedlíky: „Čechy byly klimaticky zvýhodněny a plodnější. Bylo tu seto víc obilí, což se odrazilo i podobě knedlíků. Ty české jsou zhotovovány z mouky, kvasinek a přísad jako nové koření nebo osmažené pečivo. V Mühlviertlu jí spíš tradiční brambory, které na rozdíl od mouky byly vždycky k dispozici…“

Lásku k vaření v něm založila babička a vybrousila ji turistická škola "Baletour" v Bad Leonfeldenu, která letos se 170 novými a celkem 550 žáky dosáhla rekordu a ukazuje, že vaření je zase v módě, pokračuje deník. „Zhruba deset procent žáků přichází ze sousedních Čech a využívá silného zaměření školy na praxi. I když mnozí školáci vyrostli jen pár kilometrů od sebe, vznikly mezi nimi jazykové bariéry. Během několika málo měsíců ale většina z nich přeskočí i tuto překážku, jak je přesvědčen Peter Kreuzweger, učitel vaření. Podle něho je nepředstavitelné, jak rychle se žáci učí německy. Část z nich mluví už o Vánocích perfektně.“

K čemuž linecký list dodává: „Podiv vždycky znovu vyvolává, jak mnoho Čechů umí perfektně německy, ale v Rakousku je sotvakdo připraven říkat slova jako ahoj, děkuji, prosím nebo dobrou chuť. Hraniční plot jazyků se jeví poněkud vysokým. A vypadá ještě vyšší, když člověk slyší předsudky, třeba že lidé jsou pokládáni za vzdělané, když mluví italsky nebo francouzsky, ale jako méněcenní jsou posuzováni ti, kteří hovoří česky…“

OÖN se při návštěvě školy dívá přes rameno Claudii Lindnerové, která mluví perfektní němčinou, ale i specifickými „kuchyňskými“ pojmy. Žije na Lipně a letos bude v Bad Leonfeldenu maturovat. „Dříve jsem vůbec vařit neuměla, doma ani nemáme žádný gastroprovoz. Momentálně mě ale vaření moc baví a jsem ráda, že sem chodím do školy,“ říká v OÖN. Ty pokračují: „S elegancí krájí zelí do ,zelnice´ a závěrem polévku dochucuje trochou octa. Velmi ušlechtilý je také její ,geschmorte Hirschschulter mit Powidl´, čili ,Krájené kousky z jelení plece na švestkových povidlech´, jejichž tajemství spočívá kromě jiného také v pomalém restování cibule…“

Linecký list pak poeticky uzavírá: „S každým soustem jemného masa včetně čisté švestkové chuti se ,hraniční bariéra´ prolamuje a propouští světlo senzoriky: Chuť spojuje! Dnes víc než kdy jindy…“

Na snímku jsou po boku Claudie Lindnerové učitel Peter Kreuzweger a autor kuchařek Georg Friedl. OÖN text doprovodily snímkem Volkera Weihbolda.