Optimální by podle Thomase bylo, kdyby se potraviny deklarované nakonec v obchodě jako odpad dostaly do prodejen zlevněného zboží pro potřebné, ale do toho se mnoho velkoprodejen nepouští. „Proto tedy jídlo svým způsobem zachraňuje z kontejnerů," pokračuje deník. Poznamenává, že zcela legální to není, protože vstupuje na cizí pozemky a nedovoleně otevírá uzavřené dveře. Odcizení odpadu je v Německu trestným činem. Proto také nechce být uveden plným jménem.
„,Kontejnerování´ už léta není neznámým fenomenem," píše PNP. „Většina ,zachránců potravin´, jak se sami označují, tak dělá z přesvědčení, ne z hladu nebo finanční nouze. Chtějí protestovat proti společnosti vyhazování. Neboť v prodejnách končí rychle v odpadu to, co je ještě dobře poživatelné, ale už ne prodejné – produkty, které se blíží době své minimální trvanlivosti, nebo už jen nevypadají chutně…"
Podle PNP obhlížejí kontejnery supermarketů především mladí lidé, studenti. Jsou propojeni přes internet a ve fórech se dokonce domlouvají ke společnému „kontejnerování". „Hrabat se v odpadu jim není trapné, jako politická demonstrace je to pro ně téměř otázkou cti. Také Thomas prodejny obchází s přáteli - kromě veškeré ideologie je má akce taky bavit…" Nalezené potraviny také pečlivě omyje, zpracuje a sní. Prý jsou tyhle nálezy skutečným obohacením kuchyně, říká s úsměvem.
„Jsem si jist, že vedení supermarketů ví, že si z odpadu často berou lidé," dodává. Pokud je policie nebo ochranka přistihnou, obvykle ale prodejny upouštějí od trestních oznámení.
Školní předmět – vaření
Hornorakouský rada pro životní prostředí Rudi Anschober (Zelení) je pro výuku vaření pro všechny žáky v Rakousku, a to nejraději už od národní školy, napsal deník OÖN. Pro zavedení tohoto předmětu je 89 procent dotazovaných Hornorakušanů. Podle Anschobera by bylo třeba zapracovat téma výživy do nového plánu vzdělávání učitelů od roku 2017. Nevylučuje ovšem, že ministerstvo školství návrh nepřijme, a poukazuje na Německo, kde se toto téma diskutuje deset let bez znatelnějšího posunu. Námitku, že učit děti pečlivému zacházení se zdravými potravinami by měli přece rodiče, odmítá: „V mnoha rodinách zkrátka už není nikdo, kdo zůstává doma a vaří, proto musí politika přijít alespoň s nabídkou," říká radní.
OÖN dodávají, že 72 procent Hornorakušanů podle vlastního vyjádření rádo vaří, z žen dokonce 88 procent. Denně čerstvě vaří 72 procenta domácností v zemi, v Linci městě 57 procent. Zájem vylepšit své kuchařské umění mají podle průzkumu především mladí. Umět lépe vařit by chtěla zhruba polovina mladších 30 let. Mezi staršími 60 let to není ani čtvrtina.
Nejlepšími učiteli vaření byli pro každého druhého Hornorakušana vlastní rodiče nebo prarodiče. 36 procent uvedlo, že se vařit učili i ve škole. Tzv. fast food jí alespoň jednou týdně téměř 30 procent mladších 30 let, ale skoro nikdo ze starších 60 let.
Babička je hrdá
Babička Conchity Wurst nadále odmítá vyjádřit se k úspěchu své vnučky v Eurovision Song Contestu – prý se s tím musí napřed sama srovnat, pořád se jí tlačí do očí slzy. Vítězství označuje za senzaci, ale na semifinále se radši nedívala, napětí bylo prý příliš velké… „Vztah mezi Thomasem Neuwirthem a babičkou je považován za zvlášť úzký," napsal deník OÖN. „Jako dítě Thomas navštěvoval prarodiče pravidelně o prázdninách. Také jeho přeměna na ženu s vousem babičku nevyvedla z míry. Jsem na tebe obrovsky hrdá, řekla v televizní dokumentaci o Conchitě."
Nadšení veřejnosti neutichá, pondělní hodinový živý rozhovor se zpěvačkou v televizi ORF sledovalo v průměru 846 000 diváků, což znamenalo 30procentní podíl na trhu.
Zachraňme hospody!
CSU chce čelit mizení hospod v Bavorsku politicky. Martin Huber, poslanec zemského sněmu z Altöttingu, iniciuje návrh státní pomoci pro ohrožené venkovské hostince, napsal pasovský list PNP. „Chceme vesnickou hospodu zachránit jako místo sociálních kontaktů," říká poslanec. Ve svém návrhu požaduje šetření, jak by mohli hospodští rozhýbat obchod novou koncepcí. „,Pohnout sebou´ prý ale musí i stát. Když gastronom převezme nějaký existující hostinec, čekají ho vysoké byrokratické překážky, například přísná protipožární opatření. To by mělo pokud možno odpadnout. Státní pomoc by měla spočívat i v přímých penězích z fondů na obnovu venkova nebo ze stavebních podpor."
Huberův návrh už jednomyslně doporučil hospodářský výbor sněmu. Jeho předseda Erwin Huber pevně počítá se souhlasem pléna, přičemž by prý ani nemusel být navyšován zemský rozpočet: „Pohybujeme se ve finančním rámci, který máme," říká. Taková podpora malých a středních podnikatelů je podle něho konformní se směrnicemi EU.
Spolek pro uchování bavorské kultury pohostinství reaguje zdrženlivě. Jeho ředitelka Ursula Zimmermannová míní, že „dokud se bude jednat jen o takovouto čistě kosmetickou podporu, pochybujeme o úspěchu státní pomoci".