Jindřich Goetz, rektor Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku je renomovaný filmový architekt. Pracoval pro řadu českých režisérů na spoustě filmů. Začátkem 80. let ho režisér Karel Kachyňa pověřil, aby našel v krajině lokace pro později slavný český snímek Sestřičky, kde ztvárnila jednu z hlavních rolí Jiřina Jirásková.

Většina filmu pochází ze středních Čech, ale málokdo ví, že kouskem do něho přispěl jihočeský kraj. Filmaři totiž potřebovali malý, spíše zapadlý hřebčín, který by vypadal tak trochu opuštěně a Jindřich Goetz, velký znalec jižních Čech, takovou stavbu objevil v Žitné u Hracholusk na Netolicku.

„Jel jsem autem a odbočil před zámkem Kratochvíle doleva. Od své příbuzné, která žije ve Lhenicích, jsem dostal na tento hřebčín tip. Navíc jsem to tam také znal. Od začátku jsme věděli, že do filmu nechceme dát žádný velký známý hřebčín, hledali jsme naopak nějaký málo významný, opuštěný, tak trochu zastrčený. Žitná tohle všechno splňovala," řekl Jindřich Goetz.

Scény kolem hřebčína mají v Sestřičkách důležitý dějový význam. Poprvé se Žitná ve snímku objevuje v okamžiku, kdy sestřička Marie jde za chovatelem koní Petrem, aby zjistila, jestli o ni stojí. Petr v podání Ondřeje Vetchého přijíždí z pastviny na koni a pak dívce v rozpacích sděluje, že odjíždí na turné s kytarou. Když na něho zavolá jeho manažer, v pozadí je krásně vidět statek v Žitné.

Podruhé se jihočeská vesnička na plátno vrací tehdy, když Petr přijíždí s bryčkou pro Marii a odváží si ji do hřebčína. „Alena Mihulová coby Marie a Ondřej Vetchý stojí u ohrady a vedou dialog o tom, že každý má svůj svět. Přímo u tohoto natáčení jsem byl," řekl Jindřich Goetz, který v minulosti obýval několik jihočeských chalup a dnes trvale žije na Protivínsku.

O natáčení filmu Sestřičky v Žitné dnes ví už jen několik pamětníků. Vztah k filmu má rodina Štroblova, na jejichž pozemku měli filmaři postavené kamery. Vlasta Štroblová vysvětlila, jak se vyhlédnutá lokace vlastně jmenuje. „Natáčení probíhalo ve statku, kterému místní říkají Nový dvůr, ale nazývají ho tak lidé z Žitné. Je zde totiž ještě Starý dvůr, který je starší, dříve postavený. Říkám to jen proto, aby se to rozlišilo. Nový dvůr v době natáčení vlastnily Státní statky Netolice, které s natáčením souhlasily," vysvětlila Vlasta Štroblová.

Na práci filmařů v čele s režisérem Karlem Kachyňou se před třiceti lety chodili dívat i místní obyvatelé, například Libuše Vozábalová s manželem. „Ano, koukali jsme se na to a moc se nám to líbilo. Pamatuji si zejména scénu, jak Vetchý s Mihulovou přijeli na té bryčce. Film má rád hlavně můj manžel, který ze Žitné pochází, a pak také kamarádka, protože ve filmu je na pozadí vidět její dům," řekla Libuše Vozábalová.

Pamatuje si také, že je filmaři pozvali na premiéru. „Myslím si, že promítání se tenkrát konalo v Hracholuskách. Když kamarádka viděla svůj barák na plátně, měla z toho velkou radost," dodala Libuše Vozábalová.

Krajina a stavby v Žitné se samozřejmě za několik desítek let od natáčení změnily. Hřebčín dnes vlastní rakouská majitelka Christine Gerstmaier, která tu chová německé teplokrevníky a německé jezdecké pony.

Karel Kachyňa

Významný filmový režisér se narodil 1. května 1924 ve Vyškově.  V polovině padesátých let se proslavil filmy Král Šumavy a Práče. Později se jeho tvorba přiblížila k české nové vlně (Ať žije republika, Kočár do Vídně nebo Ucho). Kachyňovy filmy ze šedesátých let byly často výrazně kritické vůči komunistickému režimu a proto byly po nástupu normalizace zakázány. Kachyňa byl nucen točit filmy vyhovující vládnoucí komunistické moci. Přesto i jeho tvorba ze sedmdesátých a osmdesátých let zpravidla výrazně převyšuje dobový průměr. Mnohé z jeho filmů také rozhodně patří k nejlepším českým snímkům vůbec (Zlatí úhoři, Smrt krásných srnců, Pozor vizita a Kráva) a to přesto, že měly často omezený rozpočet či byly původně určeny pouze pro televizní obrazovky.

V roce 1999 převzal Karel Kachyňa na MFF Karlovy Vary zvláštní cenu za dlouholetý přínos světové kinematografii. 
V roce 1995 také získal ocenění Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. (zdroj: cs.wikipedia.org)