U soudu si stěžoval rakouský občan Aba Lewit (96), jeden z posledních, kteří přežili holocaust, na to, že mu rakouské soudy upřely právo chránit si svou čest proti urážlivým tvrzením pravicově orientovaného časopisu Aula. Ve Štrasburku rozhodli, že Rakouská republika mu musí zaplatit 648,48 eura náhrady hmotné škody, 5000 eur náhrady nemateriální újmy a 6832,85 eura procesních nákladů.

V létě 2015 byl v Aule zveřejněn článek, ve kterém byli osvobození vězni z Mauthausenu označeni za masové vrahy, kriminálníky a pohromu pro zemi. Trestní stíhání autora bylo zastaveno. V únoru 2016 v Aule o tom informoval stejný autor a sporné výroky doslova zopakoval. Poté pan Lewit společně s dalšími devíti přeživšími koncentráky zažaloval podle tiskového zákona časopis a autora článku.

„Brojili proti pomluvě a urážkám, i když v článku nebyli jmenovitě uvedeni. Zemský trestní soud ve Štýrském Hradci žalobu odmítl s odůvodněním, že kolektiv osvobozených z Mauthausenu, kterých bylo až 20 000, je příliš velký, než aby jednotlivec byl dotčenými výroky osobně rozpoznatelný. Kromě toho původní článek z roku 2015 prý neobsahuje žádné separátní (sic!) urážlivé výroky. V odvolání žalobci uvedli, že jsou osobně velmi dobře identifikovatelní, protože kolektiv mauthausenských vězňů se skládá už jen z několika přežívajících jednotlivců a ti jsou známi široké veřejnosti díky své aktivitě. Vrchní zemský soud přesto odvolání zamítl,“ píše list.

Lewitova právní zástupkyně Maria Windhagerová po zprávě ze Štrasburku oznámila, že podají návrh na obnovu řízení v Rakousku. Dodala, že řízení by nebylo možné bez zapálu hlavního stěžovatele Aby Lewita, který jeho tíži vzal na sebe i v zastoupení dalších poškozených v mediálních věcech, a bez organizační a finanční pomoci strany Zelených.

Ministr spravedlnosti Clemens Jabloner k rozsudku řekl: „Jednomyslné rozhodnutí Evropského soudu je důležitým signálem pro justici, aby si uvědomila odpovědnost za hrůzné činy nacistického režimu a ctila a chránila každého člověka, který prošel utrpením a nespravedlností tohoto systému pohrdajícího lidmi.“ Ministerstvo spravedlnosti podá proto generální prokuratuře podnět k obnově řízení.

Pošta je pro letáky

Rakouská pošta zahájila kampaň proti nálepkám „Žádnou reklamu!“ na domovních stránkách, píší OÖN. Ti, kteří si je vylepili, odůvodňují svůj postup snahou umenšovat odpad kvůli ochraně životního prostředí (vhazované nevyžádané poštovní zásilky způsobují v Rakousku podle ochránců životního prostředí asi metrák odpadu na obyvatele ročně), pro poštu je to ale důležitý zdroj příjmů.

Podle vlastní zprávy pošta v Rakousku loni doručila kolem 3,3 miliardy neadresovaných reklamních zásilek, 550 milionů adresovaných, 723 milionů dopisů, 342 milionů tištěných médií a 336 milionů regionálních novin. Obchod s reklamní poštou jí meziročně poklesl o asi pět procent.

Mluvčí pošty uvedl, že projekt „Žádnou reklamu!“ je daleko rozšířenější kolem velkých měst než na venkově. Proto protiakci odstartovali ve dvou vídeňských okresech. Kritikům na svém facebooku se snaží vysvětlit, že leták je nejdůležitějším nákupním rádcem Rakušanů. Tím posiluje domácí hospodářství a také regionální poskytovatele. Reklama má být přístupná všem, také starším osobám, které nemají internet. Velká část prospektů je už ze stoprocentně recyklovatelného papíru a je certifikována PEFC (mezinárodní, nezisková, nevládní organizace, která propaguje udržitelné lesní hospodářství). „Všechny letáky pošta dopravuje způsobem neprodukujícím kysličník uhličitý,“ tvrdí.

K problému OÖN dodávají, že nálepky „Žádnou reklamu!“ poskytuje zdarma Plattform Footprint, nebo je za dvě eura prodávají trafiky. Kdo si nepřeje ani adresovanou reklamní poštu, může se zapsat do takzvané listiny Robinsonů Hospodářské komory.

Hledali nejkrásnější zahradu

Vítězka ve svém království.

Linecký deník OÖN pořádal čtenářskou volbu nejkrásnější zahrady Horních Rakous. Ze 150 uchazečů titul vyhrála Johanna Krupková z Elzu, místní části obce Lasberg (na snímku). Druhá byla Christiana Schabesová se svou „zahradou pro duši“ ve Straßhamu u Alkovenu, třetí Margit Leibetsederová se zahradou vína v Ottensheimu. „Miláčky publika“ se s více než 17 000 „kliknutími“ ze 130 000 odevzdaných hlasů stali Monika a Fritz Zehetnerovi se zahradou uprostřed Lince. Všichni laureáti ujistili, jak důležité jsou zahrady v době, kdy se lidem daří špatně. „Po těžké operaci udělala zahrada moc pro mou duši,“ řekla například Johanna Krupková. Christiana Schabesová dodala, že vidět rostliny růst, rozvíjet se a nakonec odumírat dá člověku hodně víry - z tohoto koloběhu se dá čerpat hodně sil. Zahradu vítězky vyfotografoval reportér OÖN Volker Weihbold.

Mají rekordně studentů

Pro nadcházející zimní semestr se na bavorských univerzitách a vysokých školách přihlásilo 398 000 studentů, asi o 4000 víc než loni. Je to nový rekord, jak řekl ministr vědy Bernd Sibler. Před deseti lety se do zimního semestru hlásilo v zemi jen 272 000 chlapců a děvčat, od té doby jejich počet stále roste. Nováčků je letos 68 500, zhruba stejně jako loni. Dvě třetiny uchazečů jsou zapsány na univerzity, třetina na vysoké školy.