Výměna dvousettunového zařízení přišla na 220 milionů korun, masivní železné součásti k závisti drobných sběračů druhotných surovin skončily už ve šrotu.

„Turbíny a další zařízení elektrárny se pravidelně kontrolují a hydrogenerátor označený jako TG 2 byl po více než 50 letech provozu v havarijním stavu," vysvětluje důvody rozsáhlé rekonstrukce Bedřich Kučera, vedoucí provozu vodní elektrárny Lipno I. Vinutí statoru generátoru i spirála turbíny byly  opotřebené provozem, a proto provozovatel elektrárny, skupina ČEZ, rozhodl o výměně.

„S opravou se začalo 7. listopadu 2012, a i když práce měly skončit po 13 měsících, to je do konce roku 2013, trochu se protáhly," pokračuje Bedřich Kučera s tím, že teprve koncem letošního května byl ukončen zkušební provoz a 
v září se uskutečnilo garanční měření.

Vodní elektrárna Lipno.Dostat dvousettunový kolos z podzemních hlubin nebylo jenom tak. Technici museli staré zařízení nejprve rozebrat a vysekat z betonu, jednotlivé části pak vyvážel na povrch nákladní výtah, který má nosnost až 80 tun. Stejně tak složitě dostávali dolů zase kusy nového zařízení. Rotor generátoru má přitom skoro 240 tun. Vybouraný beton byl vyvážen odpadním tunelem a jím byla zase dovezena betonová směs k zalití nové spirály turbíny.

„Tahle šachta je dlouhá necelých 200 metrů, má sklon 45 stupňů a při nácviku havarijních událostí dá těm, co se chtějí po postranním schodišti nahoru dostat pěšky, pořádně zabrat," ukazuje Bedřich Kučera šikmo vzhůru, kde probleskuje denní světlo.

Stojíme 160 metrů pod hladinou Lipna v hale, kde jsou obě turbíny, nová i stará, pevně zabetonovány do země. „Byl by to pořádný protiválečný kryt nebýt nad námi 300 milionů kubíků vody. Nedávno tady nacvičovala speciální zásahová jednotka nález podezřelého balíčku, a chlapi toho měli dost, když šli nahoru pěšky po 700 schodech," usmívá se Bedřich Kučera s tím, že lidé jezdí osobním výtahem pro devět lidí. Dostat se do hlubiny a pak zase na povrch jim trvá něco krátce přes minutu.

Víte, že…… voda z nádrže Lipno I se dolů valí dvěma 160 metrů hlubokými ocelovými šachtami o průměru 4,5 metru a přes otevřené kulové uzávěry proudí na lopatky dvou turbín? Voda je pak odváděna 3,6 km dlouhým podzemním odpadním tunelem, který ústí ve Vyšším Brodě, kde je vodní nádrž  Lipno II.

… rotor generátoru váží skoro 240 tun? Z generátoru TG 2 ho při výměně vytáhly dva spojené jeřáby. Rotor se opravoval ve strojovně v podzemí. Nahoru se stěhoval stator generátoru, který se vyměnil za nový.

… elektrická energie z generátorů o napětí 15 kV se vyvádí šikmým tunelem pomocí kabelů do nadzemních transformátorů a rozvodny 110 kV a odtud je spojena čtyřmi linkami 110 kV s elektrizační soustavou?

… vodní elektrárna Lipno vyrobí za rok zhruba 150 – 160 milionů kWh?

„Když se výtah porouchá, někdo nadává, ale jiný je zase rád, že nemusí chvíli pracovat," směje se vedoucí provozu.

Stojíme v hale, kde už je nová Francisova turbína pevně zabetonována do země. Další pracovník, provozní elektrikář Josef Račák kontroluje kroužky a uhlíky převádějící stejnosměrný proud do rotoru generátoru.

„Beton se sem vozil odpadním tunelem, který je dlouhý 3,6 kilometru," vysvětluje Bedřich Kučera. „Původní turbína z roku 1959 byla prvně rozebrána v letech 1981 až 1983 při generální opravě. To už jsem tady na Lipnu dělal, protože jsem do elektrárny nastoupil hned po vysoké škole 
v roce 1975, takže příští rok tady budu čtyřicet let," říká s trochou nostalgie Bedřich Kučera, který žije s rodinou v nedalekém Frymburku.

„Strojní část turbíny vyrobila jako tu předešlou firma ČKD Blansko, její maximální  výkon se zvýšil z 60  na 65 megawattů a účinnost  o 3 až 4 procenta," vysvětluje s tím, že během výměny druhá turbína normálně jela, takže provoz se nezastavil.  „Tahle vodní elektrárna, jako i další vltavské elektrárny, např. Orlík, Slapy či Kamýk, jsou okamžitým zdrojem energie a musí rychle reagovat na potřeby energetiky, dispečeři umí přitom její výkon dálkově regulovat od nuly do sta procent."

V podzemní hale je ticho, ani jedna turbína totiž zrovna teď před polednem nejede. „Ta nová byla dnes už v provozu od sedmi do devíti hodin," vysvětluje Bedřich Kučera a boří tak představy, že tu vyrábějí elektrickou energii non stop.

„Naše vodní elektrárna je připravená do tří minut najet na plný výkon, o jejím provozu rozhodují dispečeři ve Štěchovicích, kterým pak stačí jen zmáčknout tlačítko."

Vodní elektrárna Lipno.Druhé soustrojí přijde na řadu 1. července 2015 a náklady na výměnu budou obdobné čili přes dvě stě milionů korun. Výběrová řízení na zakázku už začala. „Kvůli rekonstrukci vypustíme na začátku opravy na 10 dnů odpadní tunel, který si budete moci suchou nohou projít až do Vyššího Brodu," láká Bedřich Kučera na zajímavou reportáž z podzemních prostor, o kterou určitě nebudou čtenáři Deníku ochuzeni.

Obě nové turbíny by pak měly dalších 30 let normálně pracovat a sloužit, takže odpadní tunely budete v dalších letech moci projet pouze na člunu s geology, kteří každým rokem kontrolují chodby vytesané do skály. Tenhle odpadní vodní kanál zatím žádný závodník nesjel," nasazuje Bedřich Kučera před odchodem z podzemí brouka do hlavy odvážným vodákům toužícím po nebezpečném adrenalinu.