Rodičům sdělila pravidla dopisem. „Kdo je příliš vyzývavě oblečen (například tílko nezakrývající břicho, hotpants…), tomu poskytne škola velké tričko, které musí nosit do konce vyučovacího dne," stojí v něm. Podle ředitelky Bianky Brissaudové se předpis vztahuje i na chlapce, jejichž oblečení prý může být obdobně nepřípadné. Konečné znění ústrojního řádu bude přijato po projednání s žáky a rodiči.
Pro koho že mají být dívky až příliš vyzývavé a čím, vysvětlil listu prezident německého svazu učitelů Josef Kraus – je prý třeba vmyslet se do dospívajících mladých mužů, na to, co se jim při pohledu na děvčata v hlavě promítá. To je pak odvádí od výuky. Škola navíc není módním molem. Apelování k méně vzdušnému oblečení je pro učitele ale choulostivé, protože mnozí rodiče lpějí na osobnostních právech dětí a ty mají sklony k trucovitým reakcím. Že téma hýbe mnoha lidmi, je vidět z facebookových ohlasů na rozhodnutí z Horbu.
PNP navazuje, že také v Bavorsku vyvolalo diskusi „správné oblečení při vyučování", které platí od května v gymnáziu ve Würzburgu. Mluvčí školy sice výslovně tvrdí, že nejde o „ústrojní řád", ale za nošení krátkých kalhot jsou sankce. Vedle „vyzývavého oblečení" jsou zakázány také „vrchní části ošacení s nápisy nebo zobrazeními, které oslavují drogy, násilí, alkohol a podobně, případně šíří rasistické, sexistické nebo diskriminující vzkazy".
Už loni byly v Pockingu spory, když zástupkyně ředitele gymnázia vytkla nevhodné oblečení dívce, které zadeček vykukoval ze šortek. Šířily se pověsti o záměru přesně stanovit tolerovanou délku kalhot, ale ředitel Martin Thalhammer řekl, že žádný hotpants-výnos nemají, ani jej nezavedou – hranice vymezují v individuálních rozhovorech, pokračuje PNP. To platí i pro chlapce, ale dívky by si prý zkrátka měly uvědomit, že jdou do školy a ne na plovárnu. Úzká tílka se „špagetovými" ramínky a hlubokými výstřihy a hotpants nejsou vhodné pro vyučování.
Tisková mluvčí ministerstva školství Kathrin Gallitzová řekla PNP, že školy mohou ústrojní řády vydávat, žádný předpis je v tom neomezuje. Řada škol se při stanovování svých norem odvolává na bavorský školský zákon, v němž se žákyním a žákům zakazuje narušovat provoz školy. „To je houbovitá formulace, která nechává hodně prostoru k výkladu," říká mluvčí.
Vydání předpisu má podle ní společně promyslet „celá školní rodina", tedy žáci, učitelé a rodiče. Tak prý je možné najít nejlepší standard. „Obzvlášť je při tom třeba mít na zřeteli osobnostní práva," dodává Gallitzová. Ví ale jen o málo případech takových školních ústrojních řádů – většinou to funguje i bez předpisů. V každém případě ministerstvo školám dává k řešení volnou ruku.

Málo práce pro ženy

V Horních Rakousích je na plný úvazek zaměstnáno jen 49,2 procenta pracujících žen. To je po Vorarlbersku nejméně v celé zemi, píše deník OÖN. Když jsou děti větší, chce sice každá čtvrtá matka pár hodin přidat, ale málokdy jí to zaměstnavatel umožní. „Mnoho žen tak plynule pokračuje od chudoby práce k chudobě stáří," říká zemská předsedkyně svazu žen Sabine Prombergerová.

Kam s převaděči?

„Jsme pořádně plní," potvrdil PNP ředitel pasovské vazební věznice Hans Amannsberger. Za normálních okolností má jeho zařízení 74 míst, nyní je v něm ale 89 vězňů. Cely pro čtyři jsou proto doplněny ještě pátými, případně šestými lůžky. „Důvodem přeplněnosti je množství převaděčů zadržených s ilegálními migranty v oblasti Pasova. Jen v posledním týdnu jich bylo 51," popisuje deník. Důsledkem je, že pasovská věznice už žádné další zatčené převaděče nepřijímá. Ti musejí být od vazebního soudce rovnou převáženi do věznic v celém Bavorsku, která ještě nějaká místa mají volná. Dosavadní praxe byla velkým organizátorským problémem – pašeráci lidí museli být během asi třídenního pobytu tady před další distribucí jinam vyslechnuti, prolustrováni, vyšetřeni lékařem atd. „Procedura se pak musela opakovat na jejich další štaci," uvádí PNP.
V Pasově zůstává ještě asi 45 převaděčů až do hlavních líčení. „Podle našich zkušeností jsou to až do odsouzení tři až čtyři měsíce," říká Amannsberger.

Město lázní stárne.Lázeňské město stárne

Bad Füssing v okrese Pasov, v němž jsou největší termální lázně v Evropě, bude mít v roce 2030 mezi městy s více než 5000 obyvateli nejvyšší mediánní věk, uvádí PNP ze studia Bertelsmannovy nadace. List vysvětluje, že mediánní věk rozděluje obyvatelstvo na dvě stejně velké skupiny mladších a starších. Už s dnešními 55,5 roku je Bad Füssing výrazně nad bavorským průměrem 45,1 roku. V roce 2030 mediánní věk v tomto městě bude 63 let. Obyvatel starších 80 let v něm bude 52,9 procenta.

Stále víc potřebným

Výdaje na sociální pomoc v Bavorsku loni stouply zhruba o pět procent na 3,6 miliardy eur čistého. Největší část byla vyplacena na podporu zdravotně postižených – 2,2 miliardy. Příspěvky na důchody a dorovnání při pracovních omezeních činily 646 milionů, na pečovatelskou pomoc 452 milionů a na dorovnání životních nákladů 160 milionů eur.

I Pasov uctí památku obětí nacismu.„Chodníkové" památníčky i v Pasově

Také v Pasově mají v budoucnu upomínat pamětní kameny s mosaznými destičkami se jmény vsazované do dlažby na osud židovských rodin vyvražděných nacisty. Město se rozhodlo podpořit projekt městského kruhu mládeže, napsala PNP. „Kameny mají vyvolávat víc smyslu pro spravedlnost, toleranci a lidskost," uvedla. První tři budou osazeny 24. července.

„Latina" v Linci

Hudební skupiny „mariachi" mají v Latinské Americe stálé místo ve všedních i svátečních dnech, od malých svateb po státní bankety. Teď se objevila i v Linci, píší OÖN. Ujmou se maricachi v Linci?"Mariachi Danubio" založil z Mexika pocházející Antonio Bautista Fabian, který se sem před šesti lety přistěhoval z USA s rakouskou manželkou a zatoužil do mateřské lidové muzice. Dal dohromady kvartet a začali vystupovat. V sobotu 11. července zahrají od 19 h v Ignáciově domě k narozeninám svého basisty, pátera Wernera Hebeisena (vlevo). A zakladatel Fabian hledá další zájemce, aby jich jednou bylo v kapele třeba dvacet, jako to bývá v Mexiku…

Stromy na webu

Na webových stránkách Lince linz.at/baumpflege.asp je možné nově najít informace o stavu 20 300 stromů ve městě. Jsou mezi nimi i ty, které vlastní občané nebo organizace, ale opečovávají je pracovníci městské zeleně a údržby komunikací. Údaje zahrnují jejich přesný popis, druh, výšku a obvod kmene, průměr koruny a místo, kde stojí. Vyhledat je lze buď zadáním adresy, nebo „kliknutím" na symbol stromu v digitálním V Linci mají stromy na internetu.plánu města. Kroužky vyznačují listnáče, hvězdičky jehličnany. Dotazy k jednotlivým stromům je možné odeslat mailem odborníkům ve městě. O tento veřejně přístupný systém dat se v Linci už zajímají Vídeň a Klagenfurt, píší OÖN.

Vyhrál 34 miliony

Jackpot německého lotta vyhrál sázející z Berlína. Byl v celé SRN jediný, kdo uhádl tažená čísla 5, 12, 13, 33, 38, 39 a superčíslo 4, takže dostane téměř 34 milionů eur. Jackpot rostl dvanáct tahů, píše PNP.